Tisková zpráva: Koaliční program slibuje kontinuitu se Strategií 2030+, řadu otázek ale bude třeba vyjasnit

Český vzdělávací systém trpí řadou dlouhodobých problémů, řadu z nich pandemie ještě prohloubila. Zaměřit se na jejich rychlé řešení je proto ještě důležitější než dříve, úspěch bude přitom do značné míry záviset na budoucí vládě. Program koaličních stran v pasáži věnované školství většinu priorit pojmenovává, jasnou představu o tom, jaké konkrétní kroky budou následovat, ale zatím nedává. 

Hledání odpovědí na tyto otázky je cílem dalšího kulatého stolu, který pořádá Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a EDUin, tentokrát na téma Jaké plány chystá nová vláda pro české školství? Uskuteční se 9. prosince 2021 od 14 do 16 hodin. Online přenos můžete sledovat zde.
Bude se věnovat výzvám, s nimiž by se nová vláda měla v příštích letech v oblasti vzdělávání vyrovnat. Patří nim především:

Snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání

Školský systém selhávající při vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí ohrožuje nejen jejich budoucnost, ale i sociální rovnováhu celé společnosti. Koaliční program označuje snižování nerovností za jednu ze svých priorit, opírá se přitom především o posílení podpůrných pedagogických profesí (včetně sociálního pedagoga). Další problematické otázky, jako je například meziresortní spolupráce, která je pro podporu dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí klíčová, ale opomíjí. „Školy nemohou být na vzdělávání v kontextu společného vzdělávání samy. K zajištění kvalitního vzdělávání různě znevýhodněných dětí a jejich well-beingu potřebují dostupnou síť odborníků uvnitř i vně školy. Kromě odborně obsazených školních poradenských pracovišt (psycholog, speciální pedagog, metodik prevence, výchovný poradce, sociální pracovník) by měly také aktivně spolupracovat s přirozenými partnery v území z oblasti sociální, zdravotní i nezisku,” říka Klára Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV.

Modernizace kurikula pro základní školy

Vznikající vláda se hlásí k principům představeným ve Strategii 2030+ včetně redukce učiva a kompetenčního pojetí. Úkolem budoucího ministra bude ale také zajistit školám takovou podporu, aby se revidované kurikulum promítlo do výuky.

Změna podoby klíčových zkoušek a případně zavedení dalších uzlových bodů

Pokud se nezmění podoba zkoušek, které určují vzdělávací dráhu žáků, těžko se změní praxe ve školách. Vznikající vláda deklaruje, že se chce jejich proměně věnovat, zároveň počítá s „ověřováním získaných kompetencí a gramotností v uzlových bodech”. Před zavedením takového ověřování je ale třeba odpovědět na řadu otázek. Například se ujistit, že nepovede k dalšímu zvyšování nerovností ve vzdělávacím systému nebo že bude v souladu s revidovaným RVP, na němž se v současnosti teprve začíná pracovat. „Kvalitní informace a data o tom, jak školy naplňují cíle vzdělávání a jak se jim daří posouvat své žáky v učení rozhodně jsou nezbytné. Účel těchto ověřování výsledků vzdělávání je žádoucí vymezit jako zpětnovazební a formativní s cílem identifikace prostoru pro podporu škol, učitelů a žáků”, dodává Karel Gargulák, konzultant EDUin.

Dopady pandemických opatření

Téma well-beingu dětí i učitelů a dopadů pandemických opatření se do koaličního programu vůbec nedostalo, přestože zprávy České školní inspekce nebo PAQ Research ukazují, jak velký vliv na vzdělávání měla. Jedním z prvních úkolů nového ministra školství přitom bude efektivně nasměrovat prostředky z Národního plánu obnovy, které jsou na vyrovnávání dopadů pandemie určeny. Program doučování nastavený současným vedením ministerstva přitom potřebuje revidovat a sám o sobě nestačí. „Well-being dětí je přitom zásadní proto, aby se děti vůbec mohly učit a well-being učitelů zase proto, aby vůbec mohli děti učit a rozvíjet jejich kompetence včetně těch psychosociálních,” dodává Klára Laurenčíková.

Zavedení středního článku podpory

Bez posílení střední úrovně podpory škol a jasného stanovení odpovědnosti za kvalitu vzdělávání v rámci systému bude obtížné dosáhnout nezbytných změn definovaných ve Strategii 2030+, včetně snižování nerovností nebo zavedení revidovaného RVP do praxe. Koaliční program ale ustavení v odborné komunitě diskutovaného středního článku vůbec nezmiňuje. „Je skvělou zprávou, že se představitelé nastupující vládní koalice hlásí k cílům a opatřením Strategie 2030+. Právě posílení střední úrovně v rámci vzdělávacího systému je na základě identifikace problémů u nás i na základě mezinárodních zkušeností jedním z hlavních předpokladů úspěchu všech plánovaných kroků státu pro oblast vzdělávání a školství.”, uzavírá Karel Gargulák, konzultant EDUin.
Kulatého stolu SKAV a EDUin se zúčastní:
  • Jaromír Beran, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
  • Petr Gazdík, STAN, budoucí ministr školství
  • Jana Straková, ÚVRV, Pedagogická fakulta UK
  • Iva Stuchlíková, Pedagogická fakulta JČU
  • Marek Výborný, KDU-ČSL
  • Luboš Zajíc, Asociace ředitelů základních škol
Moderuje:
Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments