Praha, 23. dubna – Učitelé ze základních škol stále častěji upozorňují, že podoba jednotných přijímacích testů na střední školy deformuje obsah vzdělávání na některých základních školách. Úlohy jsou z významné části zaměřeny na ověřování nevyužitelných znalostí, zejména v českém jazyce. Cermat zároveň přiznává, že podobu testů může ovlivnit relativně malá vlivová skupina a vedení Cermatu nemá problém s tím, takové objednávce vyhovět. Zároveň upozorňujeme na fakt, že zavedení testů velmi pravděpodobně zvýšilo riziko nárůstu nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.
Z diskusí s učiteli na různých základních školách vyplývá, že minimálně v 9. třídách musejí vlivem aktuální podoby přijímacích zkoušek rezignovat na vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů v jejich šíři a hloubce. Místo toho se věnují přípravě na testy. Ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrzuje, že testy mají skutečně přimět školy k tomu, aby na ně své žáky připravovaly. Fakt, na nějž upozorňuje v Auditu českého vzdělávacího systému odborník z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Tomáš Bouda, tedy že přijímací zkoušky deformují vzdělávání na základních školách, však nevnímá.
Podle prohlášení ředitele Cermat ve stejném rozhovoru došlo také v případě jednoho testu ke zvýšení obtížnosti. Test z matematiky pro uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích byl upraven na základě požadavků několika škol, které mají speciální matematické třídy.
Výzkumnice z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Jana Straková, stejně jako další odborníci, upozorňují na pravděpodobný negativní vliv, jaký mají přijímací zkoušky na děti z méně podnětného prostředí a jejich šanci i motivaci dosáhnout maturitního vzdělání.
S ohledem na výše uvedené vyzýváme MŠMT, aby:
- V souladu s požadavky Auditu vzdělávacího systému v ČR revidovalo přijímací zkoušky, nastavení náročnosti testů a proces, jakým je tato náročnost určována.
- Požadujeme revizi obsahu testů s ohledem na jejich strukturu, vyváženost a vliv na podobu základního vzdělávání.
- Navrhujeme neprodleně provést analýzu vlivu přijímacích zkoušek na skupinu dětí pocházejících z méně podnětného prostředí.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Každoročně se opakující stížnosti na neřešené problémy přijímacích zkoušek a nezodpovězené otázky, které se dotýkají jejich vlivu, doposud nevyvolaly na ministerstvu školství potřebu jakkoliv analyzovat či revidovat, co vlastně přijímací zkoušky způsobují. Je proto třeba neustále opakovat, že je třeba začít místo chaotických a nepromyšlených kroků dělat skutečnou vzdělávací politiku.“
Vyzývám EDUin, aby jasně definoval méně podnětné prostředí. Stejně tak vyzývám EDUin, aby se se stejnou horlivostí zabýval tím, zda nedochází k sociální diskriminaci při používání sciotestů.