Tisková zpráva: Předvolební programy hlavních stran: Svobodní

Politická strana Svobodní vyznává krajní individualizaci i ve vzdělávání. V mnoha ohledech se ale vlamuje do otevřených dveří, což naznačuje, že reálná znalost současného vzdělávacího systému je nízká.

Praha, 30. září 2016 Pokládáme za neblahý jev, pokud se školství stává ideologickým nástrojem pro šíření vládní ideologie, ať už jde o komunismus, europeismus, environmentalismus nebo jiné. Jde o diskriminaci osob s jiným názorem a o porušení principu sekulárního státu.“ Jedna ze základních tezí obecného programu strany odhaluje princip, podle kterého je formován celý program (nejen) pro vzdělávání. V prvé řadě jde straně o naplňování domnělé svobody v tom, že záleží pouze na rozhodnutí (ale i možnostech) jednotlivce, respektive jeho okolí, jaké vzdělání získá. Při naplnění takového programu by velmi pravděpodobně došlo k destrukci veřejného vzdělávání.

EDUin předkládá hodnocení politických programů hlavních politických seskupení před krajskými volbami 2016. Z hlediska vzdělávání jsou kraje důležitým spojníkem mezi státem a koncovými příjemci této veřejné služby. Kraje přímo zřizují střední školy a doposud výrazně ovlivňují financování celého regionálního školství. Následuje hodnocení programu strany Svobodní, a to na základě dostupných průzkumů, které ukazují, že tato strana má minimálně v některých krajích relativně silnou podporu, navzdory (nebo díky) populistické a ideologicky vyhraněné rétorice:

Pozitiva:

  • Školy vzdělávají pro minulost. V programu středočeské odnože strany zaznívá požadavek na aktualizaci vzdělávání, které je uzavřeno v paradigmatech dnes už neexistující společnosti. To je samo o sobě dobré východisko, nicméně podle dílčích návrhů (potřeba zvýšit „svobodu“ škol, posílení pravomocí ředitelů) je patrné, že autor programu není dostatečně seznámen s realitou českého školství (vysoká míra svobody v rámci vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů, vysoká míra pravomocí ředitele de jure).
  • Nemá rozhodovat diktát zaměstnavatelů. To je určitě pravda, nicméně pouze o pár řádků výše se lze dočíst, že „škola má být motivována úspěšností na trhu práce“. Ta se dá hodnotit – z krátkodobého hlediska – pouze a právě na základě úspěchu u současných zaměstnavatelů.

Negativa:

  • Stejné podmínky financování veřejných i soukromých škol. Je patrné, že strana bojující s „kulturním marxismem“ vede zejména ideologický boj. Návrh na stejné podmínky pro financování veřejných i soukromých škol by vedl ke státem vysoce dotovanému podnikání v oblasti vzdělávání, kdy by soukromé školy byly zvýhodněny tím, že kromě příspěvku ve stejné výši od státu by navíc mohly vybírat školné. Velmi pravděpodobně by to vedlo k boomu soukromých škol, přetahování učitelů do nich na základě výrazně vyššího platu a destrukci veřejného školství.
  • Odmítání „tendence rušit praktické a speciální školy“. Další z důkazů, že tvůrce programu nezná dostatečně skutečnost. Speciální školy nebyly a nebudou rušeny. Praktické školy nebyly zrušeny, na základě legislativy se změnil jejich status. U krajně populistické strany lze tento požadavek interpretovat jako odmítání inkluze, byť takto v programu nikde artikulován není.
  • Školné na vysokých školách, které přináší pouze individuální „dodatečný prospěch“. Jakkoliv je téma školného na vysokých školách legitimní, ideologický a mimo realitu ukotvený postoj Svobodných, kteří požadují zavedení a postupné zvyšování školného, je absurdní. Základní premisa, že vysokoškolské vzdělávání je pouze individuální přidanou hodnotou, je fatálně mylná. Návrh na stanovení výše školného dle úvahy vysoké školy povede k tomu, že vysoce žádané obory si budou moci dovolit pouze příslušníci ekonomických elit.

Co chybí:

  • Vhled do situace a pochopení základních problémů současného českého školství. Stavět rozvoj vzdělávání v České republice primárně na ideologickém odporu vůči údajné centralizaci, regulaci a roli státu, případně existujících či účelově prefabrikovaných „náboženství“ vede nutně ke scestným návrhům, které mají s realitou společné pouze náznaky.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Některé teze a návrhy Svobodných jsou srozumitelné a v izolované podobě smysluplné, ale pouze do okamžiku, kdy dojde na konkrétní argumentaci. Pokud by tato strana měla podle svého dosavadního programu ovládat české vzdělávání, pravděpodobně by to mělo velmi neblahý společenský dopad.“

Kontakty:

Bob Kartous, tiskový mluvčí EDUin, e-mail: bob.kartous@eduin.cz, mobil: 607 727 370

3
Přidat komentář

avatar
3 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Karel Zvára

Přiznejme si, že ani Vám se úplně nepodařilo oddělit hodnocení programu Svobodných od svého (ideologického) pohledu na svět. Uvádíte „Návrh na stejné podmínky pro financování veřejných i soukromých škol by vedl ke státem vysoce dotovanému podnikání v oblasti vzdělávání,“ – myslíte si, že srovnání lze dosáhnout jen „doplacením soukromým školám“? Co kdyby ani jeden druh nedostával třeba nic? I Univerzita Karlova má školné – pro přesluhující a zahraniční studenty. A přitom je „veřejnoprávní“. Nebo větu „Velmi pravděpodobně by to vedlo k boomu soukromých škol, přetahování učitelů do nich na základě výrazně vyššího platu a destrukci veřejného školství.“ uvádíte v části… Více »

Janek Wagner

Hodnotili jste skutečně program Svobodných pro krajské volby?! CHCEME ŠKOLY, JEJICHŽ ABSOLVENTI SKUTEČNĚ NAJDOU UPLATNĚNÍ PODLE SVÝCH PŘEDSTAV CO PRO TO MŮŽE UDĚLAT KRAJ? OPUSTIT VČEREJŠÍ METODY. Školství funguje. Ale jen podle tabulek, schémat a plánů. Realita je taková, že děti připravuje na svět, který již neexistuje, a vzdělávání dospělých dost často chybí úplně. Kraj je přitom zřizovatelem prakticky všech středních škol na svém území, takže jeho možnosti něco změnit jsou značné. Začít může třeba tím, že dá svým školám více svobody, ale i zodpovědnosti. Místo toho, aby si úředníci kraje hráli na sociální inženýry podporující vybrané řemeslné obory, by… Více »

Jakub Malinovský

Stačilo napsat, že Kartous nemá rád Svobodné, protože zastává ideově odlišné pozice.