Jak by se mělo proměnit vzdělávání ve vztahu k Průmyslu 4.0?

Co přinesl týden 13.3. – 19.3. 2017

Témata týdne: Otevřené vzdělávání ohrožuje evropská směrnice o autorském právu na digitálním trhu. Aliance pro otevřené vzdělávání vyzývá v otevřeném dopise české europoslance, aby zabránili směrnici, která nepočítá s dostatečnou výjimkou umožňující využívat ve vzdělávání zdroje bez nutnosti úhrady licence. Vzdělávání a rezistence proti dezinformacím. Zajímavý text iDNES.cz ukazuje na neúspěchu ruských dezinformačních webů ve Finsku na souvislost mezi kvalitou vzdělávání a rezistencí proti fenoménu tzv. fake newsCo je to dobrá škola. O tom, podle jakých indikátorů odhadnout kvalitu školy, o vztahu mezi učiteli a rodiči, případně o nejpalčivějších problémech českého vzdělávacího systému mluví Tomáš Feřtek v rozhovoru pro LNŠkola nemá prokázaný přímý vliv na stravovací návyky dětí. Jak jsme upozorňovali v minulém Beduinu, vláda podpořila více než miliardou projekty Mléko a Ovoce do škol. Bob Kartous v komentáři pro HN uvádí, že neexistuje důkaz o efektivitě takového projektu, protože stravovací návyky podle vědeckých studií určuje v prvé řadě rodinaPocit bezpečí a lásky jako základ sebepoznání a spokojenosti v životě. O základních fundamentech úspěšné výchovy, které spočívají zejména ve vztazích uvnitř rodiny a v celkovém pocitu spokojenosti, mluví psycholog a lektor Marek Herman v rozhovoru pro slovenský deník Dobré noviny. Rozhovor vzbudil velký zájem i na českém internetu.

Výrok týdne: „Podle mého názoru by prvním cílem vyučování matematiky, jako každého jiného předmětu, mělo být dosažení kvalitního občanství člověka. Nechceme vychovávat matematiky, ale kvalitní občany. Druhá věc je, abychom ty občany vybavili schopnostmi, a teprve až na třetím místě jsou znalosti.” Profesor Milan Hejný v rozhovoru pro časopis S Faktor (část rozhovoru zveřejnila Česká škola).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • VE ČTVRTÉ PRŮMYSLOVÉ REVOLUCI POTŘEBUJEME ODLIŠNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Britské listy zveřejnily překlad dokumentu zpracovaného německou veřejnoprávní televizí ARD, který se v prvé řadě věnuje detailnímu popisu toho, jak probíhá tzv. 4. průmyslová revoluce neboli Průmysl 4.0. Právě na německém příkladu a tamní vysoce inovativní ekonomice lze pozorovat konkrétní probíhající změny a směr, jímž technologický vývoj mění průmyslovou produkci a tím i roli člověka. V dokumentu se vyjadřuje i Johanna Wanka, spolková ministryně vzdělávání a výzkumu, která upozorňuje na nejistotu blízké budoucnosti a pravděpodobnou nepotřebnost současných kvalifikací. Spolková ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahles zase upozorňuje na rozpad současného pojetí práce a na potřebu permanentního vzdělávání. Na téma vzdělávání v době Průmyslu 4.0 existuje řada odborných studií. Obecně existuje řada dalších inciativ a výzev, které upozorňují na nutnost nikoliv pouze dílčích změn, ale změn paradigmatu ve vzdělávání. Kulturně nejbližší a zároveň velmi zajímavý je návrh slovenské pracovní skupiny pod vedením Vlada Burjana, o němž slovenský expert hovoří v rozhovoru pro slovenskou Tablet TV. Na mezinárodní úrovni vznikla už před dvěma lety iniciativa Manifesto 15, která v několika bodech shrnuje zásadní problém, před nimiž ve vzdělávání stojíme a které úzce souvisí se zastaralostí vzdělávacího systému pro současné potřeby. V USA vznikla iniciativa P21, která definuje základní cíle výchovy a vzdělávání a společně s partnery z průmyslové sféry se je snaží implementovat přímo do spotřební produkce. Finsko, jak jsme již několikrát upozorňovali, pracuje na průběžné reformě kurikula.

  • NEŘEŠITELNÝ SPOR: ROLE MATEMATIKY VE VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍSTUP K NÍ

V nedávném rozhovoru byl profesor Milan Hejný, spoluautor tzv. Hejného metody výuky matematiky, tázán na to, co by mělo být cílem vzdělávání v tomto předmětu. Podle Hejného by to měla být v prvé řadě – a stejně jako v ostatních předmětech – snaha vzdělávat a vychovávat dobré občany. Hejný zároveň zpochybňuje, že by plošná státní maturita z matematiky, která se má stát povinnou součástí závěrečné středoškolské zkoušky, vedla k „rozvoji myšlení“, jak tvrdí její proponenti. Obsáhlý článek Lidových novin se věnuje právě tématu matematiky a její výuky ve školách. Cituje kromě Hejného i další odborníky a ukazuje na vážné nedostatky, které nelze vyřešit uzákoněním povinné státní maturity. Poukazuje také na fakt, že výuku matematiky v ČR pravděpodobně nejvíce ovlivňuje Jednota matematiků a fyziků, jejíž představitelé jsou z většiny spoluautory např. katalogu požadavků ke státní maturitě. Ačkoliv tedy existuje řada odborníků, kteří se výukou matematiky zabývají, stávající garanti svůj přístup hájí. Kromě Hejného metody, která se díky společnosti H-mat rychle rozšířila do mnoha škol, jsou tu ale i jednotliví učitelé, kteří hledají cestu, jak dělat matematiku pro své žáky smysluplnou. Na svém blogu to ukazuje učitelka Petra Dočkalová. Krom toho existují další zajímavá vědecká zjištění o tom, jak výuku matematiky posílit, např. nedávno publikovaná studie o pozitivní korelaci mezi vzděláváním ve filozofii a dopady na výsledky v matematice a mateřském jazyce (Quartz, aj).

  • OMEZOVÁNÍ VZNIKU KAPACIT NEVEŘEJNÝCH ŠKOL A NEROVNOST V PŘÍSTUPU KE VDĚLÁVÁNÍ

Desítky žadatelů o zapsání školy do školského rejstříku stále čekají na rozhodnutí MŠMT v této věci. V posledních týdnech se řada z nich dozvěděla o předběžných posudcích, v nichž MŠMT nedoporučuje zřízení nových neveřejných škol, případně navýšení jejich kapacit, vždy z téhož důvodu, tedy kvůli údajné nenaplněné kapacitě škol v dané lokalitě (iDNES.cz).  Konečná rozhodnutí zatím zájemci v rukou většinou nemají, ale předpokládá se, že ministerstvo svůj postoj nezmění. Zájemci proto chystají společné kroky, jelikož rozhodování ministerstva je postaveno na pochybných argumentech (TZ EDUin). Na internetu je otevřena petice na jejich podporu. Mezi tím se vede diskuse o dopadech takové vzdělávací politiky, pokud by byla skutečně naplněna. Mnozí z žadatelů poukazují na fakt, že školy, které chtějí zřídit, mají poskytnout adekvátní vzdělávání dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, jelikož veřejné školy v okolí toho schopny za dané situace nejsou. Na jiný problém poukazuje v komentáři pro LN Bob Kartous: budou-li rodiče donuceni hledat možnosti pouze ve veřejných školách, bude docházet k vytváření nadstandardních služeb za příplatek za jejich zdmi. Na tuto praxi poukazuje výzkumnice Jana Straková během diskuse v Knihovně Václava Havla o nerovnostech ve vzdělávání. Ve čtvrtek 23. 3. proběhne Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma motivace rodičů k umisťování dětí do neveřejných škol.

  • INKLUZE JE ZLOČIN, SABOTÁŽ, PARALYZUJE VZDĚLÁVÁNÍ…

Mediální teorie už v průběhu 20. století popsala distinkci mezi skutečností a jejím mediálním obrazem (Baudrillard, Chomsky, Herman atp.). Způsob mediálního pojetí inkluze je dobrou případovou studií. Ačkoliv se s účinností školského zákona zmírnila jednostranná kampaň bulvárního Blesku, aktuální mediální pojetí inkluze v mnohém navazuje na obraz, který tato kampaň veřejnosti nabídla. Bruntálský a krnovský deník zveřejnil v minulém týdnu výsledky ankety mezi „osobnostmi regionu“. Redakce na základě názorů namátkou vybraných lidí dochází k názoru, že se „společné vzdělávání nepovedlo“. Ve stejném týdnu zveřejnil informační projekt Echo24, který podporuje politickou kampaň ODS, blog Jiřího Pilaře, představitele Asociace speciálních pedagogů. Zmíněná asociace, která se dlouhodobě a aktivně podílí na kampani proti inkluzi, provedla průzkum na základních školách (podrobnosti o něm nejsou známy), na jehož základě autor dochází k názoru, že dochází k „paralýze výuky“. V podobném alarmistickém duchu se nesou redakční texty projektu Echo24, které tvrdí, že „inkluze je útokem na střední třídu“, případně „nebezpečným experimentem“. O zkušenostech s inkluzí v brazilských školách mluvila pro ČRo pedagožka a spisovatelka Markéta Pilátová. Postoje veřejnosti přitom nejsou zdaleka tak vyhraněné, jak by se mohlo podle mediálního obrazu zdát. EDUin, společně s agenturou Median a analytickou společností Socialbakers provedl průzkum veřejného mínění na téma inkluze, jehož výsledky představí ve čtvrtek 23. 3. 2017.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře

  • 21. 3., 17.00, EDUpoint Praha: Peďák+ – Co se od sebe mohou naučit soukromé a státní školy?
  • 23. 3., 10.00, Praha: Kulatý stůl SKAV a EDUin – Proč rodiče zakládají nové školy, místo aby své dítě umístili do té nejbližší?
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "Jak by se mělo proměnit vzdělávání ve vztahu k Průmyslu 4.0?"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Bořivoj Brdička

V souvislosti s průmyslem 4.0 jmenujete kdejakou iniciativu, jen na tu naší vlastní, která jde tím směrem a nutně potřebuje podporu (SDV), jste zapomněli! Proč?

Ennio Kocourek

Nejdřív je třeba učební styly (v článku „learning styles“) zredukovat na „sensory modality“ a poté prohlásit, že na jejich podporu existuje jen omezený důkazní materiál. Avšak v odkazovaném článku významných britských mago…, totiž pardon, vědátorů, postrádám důkaz, že každý, kdo si může vybrat, jakým stylem se bude učit, si vždy vybere učební styl přesně stejný, celosvětově jednotný. ////

Nebo že by to s tím důkazem bylo jinak? Že by měl být jiný? Což takhle důkaz, že každý student dosahuje přesně stejné studijní výsledky nezávisle na tom, jakým stylem se učí? ////

wpDiscuz