a2larm.cz: Sociální dopady státních maturit jsou politikům ukradené

ilustrační foto (c) University of the Fraser Valley (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse napsaný pro a2larm.cz. Upozorňuje v něm na sociální souvislosti zvyšující se neúspěšnosti u státních maturit. Text vyšel 4. 6. pod názvem Sociální dopady státních maturit jsou politikům ukradené.

Současný systém stáních maturit je diskriminující pro učně a studenty středních odborných škol. Může to mít katastrofické následky.

Mediální diskuse o chybách v maturitních testech, o podílu úspěšných a neúspěšných a o důvodech, které k tomu vedou, je zatížena vysokou mírou irelevance a dezinterpretace. Chyby, které se objevily v testech maturit a přijímaček, jsou z hlediska dopadu na výsledky nevýznamné, zvlášť pokud se je podařilo včas odhalit a výsledky podle toho přepočítat. Z odborného hlediska není tématem samotná chyba. Je jím pozadí procesu vzniku testů a dlouhodobá snaha Cermatu, státního úřadu, který testy zajišťuje, vyhnout se transparentnímu chování, aby nebylo možné tento proces analyzovat (byť s určitým pozitivním posunem v posledních letech). Tam už ale mediální reakce a zasvěcené mudrování na sociálních sítích většinou nesahá.

Disproporce i diskriminace

Mnohem závažnější je téma neúspěšnosti maturantů. V souvislosti s tím nastává v mediálním a zejména širokém digitálním prostoru skutečné pandemonium, řádění duchů minulosti. Racionální úvahu založenou na znalosti základních souvislostí nahrazuje zcestná představa o tom, že „za našich mladých let bejval svět jako květ“, čirá baumanovská retrotopie. Tohle iracionálno nasedá na zkreslení vycházející ze souhrnných statistických dat, neuváženě publikovaných Cermatem ve stylu „v češtině propadlo tolik, v matematice tolik, v angličtině tolik a tolik maturantů“.

Inu, s informacemi je nutno obezřetně zacházet. Reakce velké části českého publika pasuje do vzorce „jo, za nás to tak špatné nebylo, ale ta dnešní generace, ty dnešní školy, případně ti dnešní učitelé…“. Že drtivá většina neúspěšných pochází z maturitních nástaveb učilišť a ze středních odborných škol, to Cermat v prvních datech neprozradil, a lidem, kteří se nevěnují vzdělávací politice, to prostě často nedojde. Je hezké, že Cermat nedávno zveřejnil mnohem podrobnější data o výsledcích maturit, jenže to už se po klouzačkách dezinterpretace vzrušeně vozí různí Klausové mladší a další paraziti davové hysterie.

Problém propadnuvších maturantů je nicméně skutečný, jen se musíme zamyslet nad jeho skutečnou příčinou a dopady. Kdyby Cermat poctivě zveřejňoval statistiky a položkové analýzy testů, aby bylo možné posoudit jejich náročnost během let, pravděpodobně bychom dospěli k tomu, že nejde ani tak o zhoršující se stav znalostního standardu jednotlivých populačních ročníků, jako spíš o snahu Cermatu pomalu zvyšovat náročnost, tempem několika desetin procenta neúspěšných navíc za rok. Alespoň k tomu došel ve svých analýzách na základě dostupných dat expert v oblasti testování Oldřich Botlík. Znovu je třeba vidět realitu: neúspěšní pocházejí v drtivé většině ze škol, kde jsou všeobecně vzdělávací předměty (mateřský jazyk, cizí jazyk, matematika) potlačeny na úkor odbornosti.

Předčasné odchody – ale kam?

Je na dlouhou debatu a případně tématem k jinému komentáři, proč je struktura středního školství v Česku brzdou rozvoje a proč kopíruje strukturu ekonomiky 20. století. Současná státní maturita a její nastavení každopádně perfektně diskriminuje učně a žáky odborných škol, kteří prostě nemají stejné podmínky k přípravě jako gymnazisté, jichž u státní maturity propadne zanedbatelné minimum. Za osm let trvání státních maturit narostl počet neúspěšných maturantů na nějakých sedmdesát tisíc, přičemž nikdo neví, co se s nimi stalo, zda si dodělali vzdělání, nebo zda se bezprizorně potulují sociálními a ekonomickými sférami života se základní školou.

Nedávno zveřejněný výsledek výzkumu Agentury pro sociální začleňování ukazuje, že v Česku rapidně – v mezinárodním srovnání – narůstá počet předčasných odchodů ze vzdělávacího systému, a to velmi disproporčně. Nejhorší situace, světe div se, je v Ústeckém kraji, kde roční podíl odchodů dosahuje téměř patnácti procent. To je dost děsivé číslo. Státní maturita je přitom považována za jeden z hlavních faktorů, které k tomuto fenoménu přispívají. Uvažovaná povinná maturita z matematiky, která má vstoupit v účinnost v roce 2021, by tento trend výrazně akcelerovala.

Je takřka zločinné, že se dosavadní vlády nijak nezajímají o osud neúspěšných maturantů, nesledují jejich další životní (vzdělávací, profesní) dráhu, nesnaží se nabídnout řešení. Je to o to víc paradoxní, když si uvědomíme, jak hlasitě si dnes stěžují zaměstnavatelé, že nemají dostatek kvalifikované pracovní síly do dílenských a dalších průmyslových provozů – pokud se na celou problematiku podívám přízemním pohledem české podnikatelské sféry zastupované Svazem průmyslu. Pokud na věc nahlédnu z komplexního hlediska, sociální, kulturní a ekonomické dopady takového zanedbání si ponese česká společnost dlouhá a dlouhá desetiletí, aniž by bylo možné je později ovlivnit. A to prosím ve státě, který „garantuje“ vzdělání až na úroveň střední školy ústavou.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na