Dokumenty, které inspirují k činům

jsnsfa_z

Přinášíme rozhovor s Bohumilou Beranovou, mediální koordinátorkou projektu Jeden svět na školách, který nabízí školám široké spektrum dokumentárních filmů s občanskou tématikou a řadu dalších možností, jak prohloubit a zpestřit výuku v této oblasti. Do projektu se už zapojilo na 3 300 škol v ČR. Veškeré materiály jsou školám k dispozici zdarma. Projekt si odnesl jednu z cen Eduína 2014 za inovace ve vzdělání (ZDE).

„Mladému člověku, který by se na podobný snímek nevypravil do kina nebo si ho nepustil v televizi, může školní promítání přinést první zkušenost, vede ho k dalšímu zájmu, k hledání širších souvislostí a formulaci vlastních názorů,“ říká mediální koordinátora projektu Jeden svět na školách Bohumila Beranová. Kromě samotných filmů nabízí projekt školám výukové materiály a také možnost pozvat k diskusi pamětníky událostí nedávné historie.  „Studenti po diskuzi říkají, že je to mnohem lepší než z učebnice, že je patrné, jak se pamětníkům střídají ve tváři emoce. Mnohem lépe se tak seznámí s dobou, o níž se učí,“ dodává Beranová.

Jeden svět na školách. O co vlastně jde? 

Naší hlavní ideou je přispívat k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní, chtějí ovlivňovat a také skutečně ovlivňují dění kolem sebe. Zaměřujeme se tedy na podporu aktivního občanství žáků a studentů a školám za tímto účelem poskytujeme kvalitní dokumentární filmy, ke kterým zpracováváme metodické materiály. Prostřednictvím dokumentů se děti i mládež seznamují s důležitými a aktuálními, mnohdy opomíjenými, společenskými tématy, ať už ve světě nebo u nás doma. To vše skrze konkrétní lidské příběhy. Pro žáky a studenty se tak filmové projekce stávají jakýmsi iniciačním zážitkem: mladému člověku, který by se na podobný snímek nevypravil do kina nebo si ho nepustil v televizi, může školní promítání přinést první zkušenost, vede ho k dalšímu zájmu, k hledání širších souvislostí a formulaci vlastních názorů. Veškeré výukové materiály Jednoho světa na školách mají pedagogové k dispozici on-line a zdarma na audiovizuálním vzdělávacím portále jsns.cz. Naše aktivity se dále zaměřují na mezigenerační setkávání a kromě audiovizuálních materiálů využíváme ve výuce i v projektech také metodu orální historie. Už celých 14 let pracujeme se základními a středními školami v České republice. Naše materiály využívají učitelé a žáci na více než 3 300 školách. Know how Jednoho světa na školách vyvážíme také do zahraničí. Za celou dobu existence programu od roku 2002 jsme spolupracovali s partnerskými organizacemi v 15 zemích světa.

Na jaká témata se soustředí výběr dokumentárních filmů, které Jeden svět na školách nabízí? A kolik už jich v databázi má?

Soustředíme se především na lidská práva, globální rozvojové vzdělávání, sociální problematiku a moderní československé dějiny. První dva tematické okruhy vycházejí zcela přirozeně ze zaměření Člověka v tísni, který pomáhá lidem v nedemokratických režimech posilovat občanskou společnost a který poskytuje humanitární pomoc v krizových oblastech  světa a v rozvojových zemích.

Na moderní československé dějiny jsme se zaměřili před 10 lety, kdy k tématu bylo málo výukových materiálů a pomůcek, a někteří pedagogové se zmiňovali, že nevědí, jak nedávné období naší historie metodicky uchopit a jak ho učit. Školám v tomto ohledu nabízíme, aby kromě audiovizuálních materiálů ve výuce pracovaly také s autentickými svědectvími pamětníků, kteří chodí přímo do hodin a diskutují s dětmi po projekci filmu o svých zkušenostech s totalitními režimy. Studenti po diskuzi říkají, že je to mnohem lepší než z učebnice, že je patrné, jak se pamětníkům střídají ve tváři emoce. Mnohem lépe se tak seznámí s dobou, o níž se učí. Navíc využíváme formu projektového vyučování, takže se děti mohou zapojit do projektu, kdy si samy najdou ve svém okolí pamětníka a zpracovávají jeho životní příběh. Vedou s ním rozhovory, chodí do archivů pro dobové materiály, sbírají fotodokumentaci. Co se týče dalších témat, pak se věnujeme mediálnímu vzdělávání, životnímu prostředí a nově jsme na jsns.cz pro pedagogy zařadili výukové materiály k přírodním vědám a cizím jazykům. V databázi máme již 147 dokumentárních a hraných filmů a sociálních spotů.

Máte dojem, že témata jako lidská práva, sociální problémy, občanství nebo mediální problematika nejsou ve školách dostatečně pokryty? 

Někteří občankáři sami říkají, že probírat aktuální dění ve společnosti se studenty nestíhají, protože témat je tolik, že jim na to vyčleněné hodinové dotace nestačí. Obdobný trend potvrzují také čísla z výzkumu mezi středoškoláky, který jsme minulý rok dělali. Studenti se o aktuálních společenských a politických tématech nedozvídají ze školy, tu uvádějí až na předposledním místě z celkem devíti možných zdrojů, ale z televize a online zpravodajských serverů a portálů. Přitom právě tato témata jsou pro formování názorů a postojů mladého člověka nesmírně důležitá. I proto založili někteří učitelé, s nimiž spolupracujeme, Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd. Co se týká mediální problematiky, valná většina učitelů je v tomto ohledu za svými studenty pozadu, protože dnešní mladá generace pracuje automaticky v on-line prostředí a přirozeně se pohybuje v oblasti nových médií, zejména sociálních sítí, to ale ještě neznamená, že jsou mladí lidé mediálně gramotní. Samozřejmě si uvědomují výhody této komunikace, méně anebo vůbec pak už rizika, která s sebou kyberprostor přináší. A my chceme učitelům pomoci, aby toto téma mohli do svých hodin zařazovat a zvyšovat mediální gramotnost žáků. Nově jsme pro pedagogy připravili AV lekci s filmem Asociální síť, který se společně s výukovými materiály věnuje kyberšikaně. Děti tak budou schopné rozpoznat jednotlivé projevy šikany na internetu, uvědomí si důležitost ochrany soukromí a seznámí se se základními pravidly pro bezpečné užívání kyberprostoru.

jsnsz

Kromě filmů jsou školám k dispozici i výukové materiály. Jakou mají podobu? Můžete uvést konkrétní příklad?

Materiály na webu jsns.cz zpracováváme do formy tzv. audiovizuálních lekcí. Každá AV lekce obsahuje film a výukové materiály, na které se ptáte. Nedávno jsme například školám zpřístupnili film Magický hlas rebelky od Olgy Sommerové. Připravili jsme k němu tři aktivity do hodin. Jedna z nich má název Kariéra, nebo svědomí a s její pomocí může učitel se žáky probrat hlouběji různé situace, v nichž se umělci za komunismu ocitali. Další aktivita vede k zamyšlení nad subjektivní a objektivní závažností „průšvihů“ v životě konkrétního jednice a k přemýšlení o hodnotách svobody a demokracie.  V neposlední řadě se pak žáci dozvědí o Chartě a Antichartě a seznámí se s oběma dokumenty v souvislostech. K filmům zpracováváme vždy informační texty – odpovědi na zásadní otázky, které film otevírá. V tomto konkrétním případě se týkají doby, ve které se film odehrává, a k některým z nich se vyjádřila přímo Marta Kubišová. Učitelům pro lepší orientaci v tématu do AV lekce rovněž přikládáme doprovodné a doporučené materiály. Jsou to novinové články, dobové dokumenty, odkazy na zajímavé weby nebo reportáže. Na AV lekci Magický hlas rebelky se učitelé mohou podívat na jsns.cz, nicméně je třeba počítat s tím, že neregistrovanému pedagogovi se přehraje pouze ukázka z filmu a bude mít přístupnou jenom jednu aktivitu.

Jak vypadá zapojení škol do projektu? Uveďte prosím nějaké „success stories“ toho, jak to může vypadat? Co se kde podařilo nastartovat?

Pěkný příklad máme v projektu Kdo jiný?, který je zaměřen na podporu občanské angažovanosti mladých. Žáci ze základní školy Zámecká v Litomyšli rozhýbali svou aktivitou dění ve městě. Vymysleli projekt Město přátelské k rodinám a na vlastní kůži si vyzkoušeli, jak se ve městě cítí maminky s kočárkem. Zajeli do různých veřejných institucí a některých obchodů; obešli cukrárny, dětská hřiště, restaurace. Ze svého „empirického“ výzkumu sepsali zprávu s návrhem na zlepšení nedostatků, na které by se mělo město zaměřit. Svou studii přednesli na zastupitelstvu a uspěli. Například před lékárnou byl instalován nájezd pro kočárky a u bazénu přibyla nádoba s hračkami a cedule s upozorněním na zapůjčení pomůcek pro neplavce. Spolupráce školy a města trvá dodnes a je tomu už dva a půl roku, kdy v Litomyšli s touto aktivitou začali. Další pěkný příklad je z Gymnázia Dašická v Pardubicích, kde se studenti zapojili do projektu Z místa, kde žijeme a sestavovali životní příběh pamětníka, který zažil komunistické bezpráví. Mezi panem Čechem, který prožil část svého mládí v uranových lágrech, a studenty vedenými dějepisářkou a češtinářkou Alenou Vomlelovou, se utvořilo vzácné pouto. Studenti se tedy nejen seznámili s událostmi 50. let, ale rovněž je setkání s panem Čechem obohatilo lidsky, a dodneška se spolu vídají.

Jak reagují žáci a studenti? Nakolik jsou aktivními diváky a diskutéry? Nakolik v nich dokumenty vyvolávají potřebu zajímat se o svět mimo jejich zorné pole?

Mladí lidé se ve filmech často setkávají s příběhy svých vrstevníků a jsou velice citliví na to, když se někomu děje bezpráví nebo když někdo potřebuje pomoci. Dokumenty vedou studenty k tomu, že se o téma dále zajímají, mnohdy je dokonce inspirují k činům a konkrétní podpoře. Vloni jsme na festivalu Jeden svět promítali pro menší děti film o jedenáctiletém Farídulláhovi z Afgánistánu, který musel pracovat a společně s otcem vydělával peníze na obživu pro celou rodinu, namísto toho, aby chodil do školy. Druháci ze Základní školy v Lanškrouně se rozhodli, že to změní a chlapci pomohou. Vybrali nějaké peníze a společně s balíčkem plným školních potřeb, dopisů a plyšáků je poslali do Afgánistánu. Dnes může Farídulláh ještě společně s dalšími sourozenci chodit do školy. Pokud se ptáte na to, jací jsou žáci a studenti diskutéři, pak nejpřirozeněji a nejotevřeněji reagují během školních projekcí na zmiňovaném festivalu Jeden svět žáci ze základních škol. Někteří středoškoláci nás pak také překvapují tím, jaké zajímavé otázky je napadají a jakými hlubokými znalostmi k určitým tématům disponují. Dokumentární film má v sobě obrovskou sílu, vyvolává emoce a skrze konkrétní příběh dokáže téma mladým lidem zprostředkovat a samozřejmě vyvolává otázky.

Co má škola udělat, když má škola o zapojení do projektu zájem? A co k tomu nutně potřebuje?

Je to naprosto jednoduché. Stačí, aby se učitel zaregistroval na jsns.cz a ve chvíli, kdy nám přijde nazpět podepsaná smlouva, má zdarma přístup ke všem audiovizuálním  materiálům na webu, tzn. dostane se ke 147 AV lekcím a také do složky Další vzdělávání pedagogů, kde může využít nabídku filmů pro svůj profesní růst. Dále se může přihlašovat on-line na naše semináře, které pořádáme během celého roku k využívání AV materiálů ve výuce ke konkrétním tématům, a taky do jednotlivých projektů. Registrace na jsns.cz je pro pedagogy nutná, a to z důvodu ochrany autorských práv k filmům.

Jaká bude blízká budoucnost projektu? Co se chystá nového?

Určitě budeme pokračovat v rozšiřování zahrnutých témat na portálu jsns.cz. Vedle lidskoprávních a sociálních témat, která jsou pro nás stěžejní, se více zaměříme na cizí jazyky, mediální vzdělávání, přírodní vědy a aktuálně také na náboženství. Na webu pak budou probíhat technické úpravy a aktualizace, které nejsou vidět, nicméně pro koncového uživatele jsou také důležité. Snažíme se, aby se učitelům i žákům s naším webem dobře pracovalo a aby pro ně bylo toto prostředí přehledné a příjemné. I v letošním roce budeme pokračovat v posilování a rozvoji občanských kompetencí mladých lidí. Nicméně zaměříme se na ně ještě intenzivněji. Týmy žáků společně s pedagogy, zapojené do projektu Kdo jiný?, budou navštěvovat školy a motivovat další k občanské aktivitě. Máme vyzkoušené, že metoda peer to peer, kdy se učí mladí lidé od svých vrstevníků, zaručeně funguje. A toho rozhodně využijeme.

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz