iDNES.cz: Co letos čeká české školství? Začleňování postižených i povinná školka

ILUSTRAČNÍ FOTO BY Karen Stintz (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme článek Zdeňky Trachtové, který vyšel 10.1. pod názvem Co letos čeká české školství? Začleňování postižených i povinná školka na zpravodajském webu iDNES.cz (ZDE). Shrnuje nejvýraznější záměry MŠMT a jejich průběh a možné důsledky. Podrobně najdete zpracované v Auditu vzdělávání v ČR (ZDE).

Uplynulý rok byl v resortu školství legislativně plodný. Školáky, rodiče a pedagogy tak letos čeká řada změn, z nichž některé vyvolávají rozporuplné reakce. V září startuje plán inkluze lehce mentálně postižených dětí do běžných tříd. V plánu je rovněž zavedení povinného roku v mateřské škole či kariérního řádu pro učitele.

Inkluze dětí se speciálními potřebami

Asi nejbouřlivější debaty vyvolal plán ministerstva školství na začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných základních škol. Podle inkluzivní novely školského zákona budou mít nově děti se speciálními vzdělávacími potřebami zdarma nárok na podpůrná opatření, jako je například asistent pedagoga či různé pomůcky. Cílem je maximální začlenění těchto dětí do běžných základních škol. Inkluzivní opatření jim mají pomoci překonat jejich znevýhodnění.

„Pro mě je společné vzdělávání to, že vzdělávací soustava každému dítěti zaručí, že je vnímáno jako originál, že z něj chceme vybrousit skutečně to nejlepší,“ komentuje již schválený plán ministryně školství Kateřina Valachová.

Výrazné kritiky však má inkluzivní novela mezi speciálními pedagogy, podle nichž zkomplikuje práci učitelů a sníží kvalitu výuky pro všechny žáky. „Je zcela jistě nesprávné vzdělávat všechny žáky bez ohledu na jejich intelektové schopnosti v prostředí standardní školní třídy, která ty nejslabší staví do pozic outsiderů a třídních šašků, případně je ze svého středu přímo vypudí,“ opřel se do novely předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař.

Podle odborníka na oblast vzdělávání Bohumila Kartouse je samotný princip inkluzivní novely správný, její zavádění v praxi je však příliš překotné. „Toto není změna, která se dá provést za rok. Takovéto velké reformy se zavádějí postupně a vlastně nikdy nejsou úplně ukončeny. Problém je, že ministerstvo školství ji chce zavést od jednoho okamžiku plošně,“ říká Kartous. Učitelé proto podle něho mají problém změny akceptovat a bez jejich upřímné snahy budou inkluzivní opatření fungovat těžko.

Kariérní řád pro učitele

Na jaře ministerstvo školství předloží vládě definitivní návrh kariérního řádu pro učitele.

Z hlediska profesního růstu pedagoga počítá nová podoba se třemi stupni – začínající učitel, samostatný učitel a učitel na vyšším kariérním stupni. Od těchto stupňů se pak bude odvíjet plat kantorů.

„Jde nám o to, aby třetí stupeň nebyl vázán na funkci a manažerskou pozici, ale na délku odsloužené praxe v rámci výuky a jeho součástí byl zvláštní příplatek po ověření kvality,“ komentuje ministryně Valachová.

Podle Kartouse však současný návrh kariérního řádu nic neřeší. „V podstatě rezignuje na faktický kariérní postup. Víceméně automaticky odmění ty, kteří ve školství vydrží dva roky. Žádná další motivace, ať už finanční nebo pracovní připravena není,“ domnívá se.

Výrazně lepší byl podle něho původní návrh vypracovaný ještě za bývalého ministra Marcela Chládka, podle něhož se měl plat pedagoga odvíjet od jeho „kvality“, kterou by hodnotily komise složené ze zástupců pedagogických fakult a škol.

Konec propouštění učitelů před prázdninami

Jednoznačně pozitivně učitelé přivítali novelu zákona o pedagogických pracovnících, která znemožňuje uzavírání pracovních smluv s kantory na dobu kratší než rok. Podle dosavadní praxe totiž některé školy pedagogy zaměstnávají pouze na deset měsíců, aby ušetřily za jejich „prázdninový“ plat. Na konci června tak část učitelů končí na úřadu práce, aby je škola v září opět přijala. Zaměstnání jen po dobu školního roku se v současnosti týká přibližně tří tisíc učitelů.

„Z hlediska důstojnosti učitelské profese je dobré, že tato praxe skončí. Ukazuje to ale na další problém – a to, že školy řeší nedostatek peněz. Dělají tak zoufalé kroky, že kvůli pár tisícům korun propouští na dva měsíce učitele. To, že některé školy jsou podfinancované, je prokazatelný problém,“ komentuje Kartous.

Povinný poslední rok předškolní docházky

Povinné vzdělávání se protáhne z devíti na deset let. Poslední rok mateřské školy bude podle plánu Valachové povinný, přičemž změna by měla platit již od školního roku 2016/2017.

„Většina rodičů toho využívá už teď. Je však potřeba zařadit tam všechny děti,“ řekla Valachová a dodala, že jde o to dostat do školek i děti ze sociálně znevýhodněných rodin.

Poslední rok podle ní děti nejen lépe připraví na školu, ale i na léta po ní. „Ve všech evropských zemích převažuje model desetileté povinné školní docházky a osvědčuje se z hlediska kvality následného vzdělávání, úspěšnosti dětí a jejího rozvoje,“ říká ministryně.

„Ačkoliv je podobná povinnost od letošního roku platná ve Finsku a i v dalších zemích, kdy je rok před základní školou povinný, v České republice vzbuzuje záměr značnou kontroverzi,“ uvádí ve svém Auditu vzdělávacího systému společnost EDUin.

Kritikům vadí, že je opatření plošně zaváděno pouze kvůli relativně malému počtu dětí z vyloučených lokalit. Obávají se také, že jeden rok ve školce beztak nebude dostatečný na vyrovnání rozdílů mezi dětmi.

Konec chemických pokusů

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví z dílny ministerstva zdravotnictví způsobila problém tím, že odstranila ustanovení umožňující nezletilým žákům nakládat s nebezpečnými chemickými látkami. To v praxi znamená, že od začátku nového roku platí zákaz dosud běžných chemických pokusů na základních a středních školách.

„Takto široký zákaz není z pohledu ministerstva školství důvodný, ba dokonce je nežádoucí v případě, kdy se nezletilý žák má v souvislosti s těmito látkami vzdělávat. Ačkoliv ministerstvo školství tento problém nezpůsobilo, má připravené řešení v rámci novely školského zákona, která fakticky převezme rušené ustanovení ze zákona o ochraně veřejného zdraví,“ komentovala problém Valachová.

„Je otázka,co budou školy dělat, než se tento problém legislativně vyřeší. Budou vyhlášku obcházet? Nebo výuka nebude realizovaná? Největší komplikace to je pro střední školy, které se na chemii specializují,“ komentuje Kartous.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "iDNES.cz: Co letos čeká české školství? Začleňování postižených i povinná školka"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Pěnice Skalicová

Jediné,co nás čeká, je pěknej blázinec.

Petr Chalus

Ve Finsku je škola od 7 let a nově je povinná účast ve školce nebo podobných zařízeních od 6 let. To je výborný nápad udělat v ČR školu od 7 let pro všechny a povinnou školku od 6 let pro všechny. A také je výborný nápad mít zákoně „podobných zařízeních“ – ať vznikají komunitní školy různého typu (jenže v ČR to bude absolutně odlišné – nová vyhláška v ČR plánuje povinnou školku od 5 let a jen v „mateřských školách“ a ne jiných zařízeních.)

wpDiscuz