Ondřej Zajíc: Co se chceme ve škole učit a proč?

ilustrační foto. by Universiteitskrant Univers (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme ukázky z ročníkové práce Ondřeje Zajíce, studenta gymnázia Evolution Jižní město, který se věnoval motivaci studentů a s tím související koncepci výuky ve škole. Součástí práce je i shrnutí dotazníkového šetření, které zjišťovalo, kolik předmětů by studenti ze svého rozvrhu rádi vyškrtli, jestli by nějaké (a pokud ano, tak jaké) přidali a proč. Celou práci si můžete přečíst ZDE.

Co je vzdělání? Rakousky filosof Konrad Liessmann k tomu říká: „Vzdělání je přiměřené pochopení“[1]. Vzdělání tedy neznamená umět spolupracovat nebo jenom „nadrtit se“ nepřeberné množství faktů. Znamená to znát fakta do určitého množství, ale také (a hlavně) jim hluboce porozumět. Samotné vědění nestačí. Musíme být také schopni odpovědět nejenom na otázku, co existuje, ale také proč to existuje, jak to existuje a jaké to má souvislosti s ostatními věcmi, které už znám. A abychom uměli odpovídat na tyto otázky, potřebujeme mít také odpovídající schopnosti, zejména schopnost argumentovat a vidět věci v souvislostech.

(str.9)

(…)

1.1 Problematika roztříštěnosti

Současná podoba všeobecného vzdělání u nás je následující: „Sestavme vzdělávací plán z předmětů tak, aby studenti znali fakta z co nejvíce různých oborů“. Občas mám dokonce pocit, že si lidé myslí, že čím širší rozptyl oborů, tím lépe. Ale takhle to nefunguje, protože, čím větší je rozptyl oborů, tím méně je souvislostí mezi jednotlivými předměty. Cílem všeobecného vzdělání by totiž mělo být stát se co nejlepším „pavoukem“: lézt mezi předměty a natahovat vlákna, až se udělá celá síť. Síť, která propojuje všechno se vším. To by byl ideál. V realitě se ale člověk v dnešním vzdělávacím systému dozví spoustu různých faktů, ale málokdy si tato fakta dokáže spojit a vytvořit si z nich celek. Stejně tak se možná dozví spoustu věcí z různých předmětů, málokdy si ale znalosti z jednoho předmětu propojí se znalostmi z druhého předmětu. Na následujícím příkladu se to pokusím znázornit.

Student se učí v biologii různé druhy hormonů. Kde se tyto hormony utvářejí v těle, kde působí atd. O měsíc později se v chemii probírají sloučeniny a látky, které tvoří hormony. Profesoři ale ani neuvedou nějakou souvislost s biologickou stránkou problematiky, a tak některé studenty ani nenapadne, že se tuto problematiku již učili, ale z jiného úhlu pohledu.

(str.12)

(…)

1.1.1    Cíle ideálního všeobecného vzdělání

Velké množství lidí argumentuje tím, že člověk potřebuje mít všeobecný přehled pro konverzaci. Já nesouhlasím. Nechodím do školy kvůli tomu, abych se pak mohl bavit s lidmi o tom, z jakých prvků je kyselina mravenčí, jak reaguje s vodou, jaké znám zástupce derivátů uhlovodíků atd. Já si myslím, že všeobecné vzdělání je důležité kvůli něčemu jinému.

Podle mého pozorování, je všeobecné vzdělání úspěšné, když student:

1. rozpozná v jakých oborech je nadaný, a v kterých mu to tolik nejde;

2. objeví obor, který ho zajímá, který chce v budoucnu studovat na vysoké škole a kterým se chce třeba i živit. Jak řekl můj vedoucí RP: „Úlohou profesorů na všeobecné střední škole je otevírat okna“ – tedy ukázat možnosti jednotlivých oborů, poukázat na zajímavosti, aby ti, kteří mají v daném oboru talent, nebyli odrazeni nudným výkladem;

3. bude mít v budoucnu „všeobecný přehled“. To znamená, že v budoucí práci, kde bude zaměřený na určitý obor, bude mít přehled i o dalších věcech, které s jeho prací souvisejí, a to i těch vzdálenějších. To mimo jiné umožňuje nečekané propojování vzdálených prvků, a tudíž přináší něco tvůrčího, nového;

4. v případě, že bude potřebovat změnit obor, ve kterém pracuje, zvládne změnu lépe, než student bez všeobecného vzdělání. Bude to pro něj složité, náročné a těžké, ale bude to pro něj jednodušší, než kdyby neabsolvoval střední školu s všeobecným zaměřením.

5. porozumí tomu, že i obor, který jej nebaví, je obecně důležitý a měl by jej a jeho protagonisty proto respektovat

(str.15)
Celou práci si můžete přečíst ZDE.


[1] Liessmann, Konrad Paul: Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. S. 16

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz