Povinná maturitní zkouška krásu matematiky studentům neukáže. To musí udělat učitel

IMG_20160313_194834

Publikujeme rozhovor s Jakubem Stránským (27), autorem projektu Techambition, který byl oceněn v 1. ročníku ceny Eduína 2013 a nabízí učitelům středních škol nástroje na zefektivnění výuky matematiky. Starší rozhovor o tom, jak projekt funguje, si můžete přečíst ZDE. Aplikaci najdete na adrese www.techambition.com, je založena na online vizualizacích, objevování a vyhodnocování dat. Ptali jsme se na to, nakolik například zavedení povinné matematiky u maturity změní její výuku na středních školách a kde mohou učitelé ušetřit čas věnovaný výkladu.

Snažíte se měnit podobu výuky matematiky na středních školách. Je pro vás důležité, že matematika bude povinná u přijímaček i u maturity?

Především povinná maturita bude mít dopad jak na náplň výuky, tak na hlavní motivaci učitele a s ním i studentů, kteří by z matematiky raději nematurovali. Učitelé se začínají ptát po výukových pomůckách, které těmto studentům umožní efektivně drilovat postupy typizovaných příkladů. Obávám se ale, že drilování postupů není přesně to, co by studentům bez vztahu k matematice pomohlo k tomu, aby ji lépe uměli, aby pochopili, co by jim mohla matematika dát.

A co by to mělo být? Co má matematika dát těm, kteří ji nemají rádi, a proto se jí vyhýbají?

Matematika má ze všech běžně vyučovaných předmětů největší potenciál například v oblasti rychlého porozumění textu, schopnosti argumentovat či schopnosti efektivně ověřit cizí závěry. Jsou to schopnosti, kterými by v informační době jistě ráda vládla i značná část těch, kteří se maturovat z matematiky nechystají.

Ale existuje nějaký jiný způsob, než hrozba povinnou zkouškou,  jak přivést žáky k matematice,  aby pochopili, že pro ně může být zajímavá?

Nemyslím, že hrozba povinnou zkouškou, nebo hrozba čímkoliv jiným, žákům ukáže to zajímavé a hezké. Co může matematiku ukázat jako zajímavou, je poutavý výukový obsah v nejrůznějších formách. Stejně tak to může být atraktivní způsob testování.

Atraktivní způsob testování? Jak by mohl vypadat? A vypadají tak testy současné státní maturity?

Aby byl test atraktivní, tak musí studenta bavit. Za zábavné považuje velká část studentů objevování a experimentování. Atraktivní test by tedy mohl mít například formu experimentálního ověření daného předpokladu s pomocí vizualizací. Prosté zkoumání a objevování závislostí viditelných v pohybu, bez výpočtů. Takové testy mohou studentům ukázat hezkou stránku techniky. Ovšem neověřují výstupy z výuky, které požaduje ministerstvo školství, a navíc je obtížné je vyhodnotit. Obzvlášť ve větším počtu. Pro plošnou závěrečnou zkoušku se tedy příliš nehodí.

Co si mám představit pod heslem Učit (se) objevováním, kterým propagujete váš projekt Techambition?

Online výukový obsah, díky kterému student přijde na co nejvíce principů a souvislostí sám. A co nejméně jich bude potřebovat vysvětlit.

Takže se má obejít bez učitele?

Nemá, naopak. Jedním z hlavních cílů je pomoci učitelům zatraktivnit a zefektivnit výklad. Snažíme se posbírat všechna možná i nemožná data o práci studentů v Techambition. Systém následně tato data automaticky vyhodnotí a sdělí učiteli dva závěry. S čím mají studenti problém a jakým způsobem tento problém vyřešit. A v neposlední řadě také to, jaké interaktivní pomůcky je vhodné k další práci v hodině použít.

Čím se tahle aplikace liší třeba od Khanovy školy? Tam věnují matematice také velkou pozornost.

Khanova škola se soustřeďuje hlavně na výklad. Techambition se více zaměřuje na interakci učitele a studentů. Značnou část obsahu tvoří interaktivní nástroje používané v hodinách. Také zcela jiným způsobem přistupuje k vyhodnocení práce studentů.

Učitelé poměrně často využívají obě pomůcky paralelně. Stejně jako dříve využívali učebnici, pracovní sešit a sbírku úloh. Každá z těch pomůcek je užitečná v jinou chvíli a pro jiný záměr.

Umíte posoudit, jak vypadá současná výuka matematiky na středních školách?

V současné době vnímám napříč středními školami trend výrazného úbytku domácí práce studentů. Jen velmi málo látky se studenti učí sami a na svoji zodpovědnost. Výstupy jsou závislé především na interakci učitele a studentů.

Co je na tom špatného?

To nemusí být vůbec špatně. Ale v době, kdy hned několik moderních výukových pomůcek nabízí učitelům možnost bez velké časové investice personalizovat obsah pro různé studenty a sledovat automatické vyhodnocení, to může být škoda času pro učitele i pro studenty. Takový přístup  může učitelům uspořit nemalé množství času. Ale stejně jako jakýkoli jiný přístup, ani tenhle nemusí být vhodný pro každou třídu.

A čemu by měl učitel ten ušetřený čas věnovat?

Domnívám se, že z pohledu učitele je vhodné využití času, kdy studenti pracují samostatně, pro podrobnější přípravu výkladu a hodiny. Za pomoci automatického vyhodnocení by se učitel mohl pokusit přidat k výkladu také diskuzi o látce, se kterou se již studenti seznámili, a učit studenty argumentovat. Z pohledu studenta připraveného na hodinu považuji čas strávený diskuzí a argumentací s učitelem za efektivně strávený.

A je reálné, aby středoškolští studenti fakticky nastudovali výklad už doma a na hodinu si šli látku už jen procvičit a prodiskutovat s učitelem? To někde funguje?

V rámci vývoje Techambition se nám tento přístup daří úspěšně testovat s několika učiteli z gymnázií i odborných škol. Na problém s motivací studentů pustit se do samostatné práce však skutečně narážíme. Nyní proto pracujeme na pomůckách pro učitele, které s motivací studentů pomohou, a věříme, že již nyní existuje nemalé množství tříd, kde tento přístup najde pravidelné uplatnění. Ve většině tříd je však vhodné zadat úkoly z naší sbírky jako opakování po výkladu.

Má se podle vás lišit výuka matematiky pro technicky, přírodovědně a humanitně orientované studenty?

Jsem přesvědčený, že matematika má potenciál usnadnit život lidem v každé ze zmíněných skupin. Vždy ale něčím jiným. U každé skupiny si tedy dokážu představit jiný cíl výuky matematiky.

Můžete je pojmenovat? U každé skupiny zvlášť. Ale možná jich je víc než jen dvě.

Skupin je mnoho. Možná jde dokonce o jedince a není třeba je škatulkovat. Nicméně pro humanitně zaměřené studenty je například schopnost ověřovat závěry a správně rozumět textu přinejmenším stejně důležitá jako pro techniky.

Jak se učila matematika na základní a střední škole, kam jste chodil vy?

Navštěvoval jsem nejprve sportovní základní školu a poté strojní průmyslovou školu. Myslím, že výuka nijak nevybočovala ze standardů doby.

To není zrovna konkrétní odpověď.

Vždycky mi záleželo na známkách, studiu jsem věnoval značné úsilí, ale nebyl jsem běžný studijní typ, dělalo mi velké potíže se soustředit. Dohromady to vedlo ke zvláštnímu vztahu k testům. Měl jsem je rád, ale kvůli své nepozornosti jsem zpravidla neměl úplné informace a usilovně jsem se snažil až při písemce dovymyslet to, co jsem si nezapamatoval. A bavilo mě to, i když jsem si pak občas musel opravovat špatné známky. Měl jsem štěstí, že pro tenhle „improvizační“ postup měla moje středoškolská profesorka pochopení.

A jak jste od tohoto „lavírování“ v matematice došel k tomu, že jste se rozhodl vytvářet výukové prostředí, které má pomáhat učitelům matematiky?

Je zřejmé, že v dnešní době budou mladí lidé nuceni v životě zpracovávat stále větší množství velmi různých informací. Je tedy důležité hledat cestu, jak výukový obsah, který je má na život připravit, co nejvíce přizpůsobit každému z nich. A počítač má velký potenciál s tímto úkolem učitelům pomoci. Já považuji za nesmírně důležité snažit se tento potenciál využít.

————————————————

Jakub Stránský (27)

Vystudoval pozemní stavitelství na ČVUT. Tři roky vedl kurzy matematiky pro Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. V roce 2012 založil projekt Techambition s cílem využít potenciál počítače ve výukovém procesu.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz