Studentská Agora aneb jak vychovat z ostýchavce občana

Přinášíme rozhovor s Tomášem Bazalou, zástupcem projektu Studentská Agora, který byl jedním z 9 finalistů ceny Eduína, ocenění za inovace ve vzdělávání pro rok 2014 (ZDE). V rámci Agory jsou pořádány diskusní setkání, v nichž se studenti SŠ mohou vyjadřovat ke klíčovým etickým, politickým a ekonomickým tématům. Projekt přináší na tomto poli prokazatelné úspěchy a kompenzuje to, čeho se mladým lidem jinde dostává sporadicky: možnost rozvíjet občanství i soft skills zároveň. Jen v ČR prošlo projektem na 8 tisíc studentů!

 V kyberprostoru se zdánlivě potkáváme a vytváříme si své domnělé sociální bubliny, kde nás jakoby obklopují lidé, kteří mají velmi podobné názory, zájmy a třeba i sociální pozadí jako my. Reálný svět je ale jiný,“ říká Tomáš Bazala, zástupce projektu Agora, jednoho z finalistů Eduína, ocenění za inovace ve vzdělávání pro rok 2014. To je jeden z důvodů, proč projekt organizuje diskusní setkávání pro mladé lidi nad tématy, která jsou pro  společnost klíčová. „Nejsme továrna na řečníky. Snažíme se naopak v prostoru stanoveném pravidly nabídnout možnost i účastníkům, kteří nejsou zvyklí mluvit projevit své názory na společenská témata,“ dodává ke smyslu projektu Bazala.

Proč Agora? Můžete vysvětlit všechny asociace, které má název vašeho projektu navozovat?

Tomáš Bazala, Agora
Tomáš Bazala, Agora

Agora byla prostorem pro setkávání, kde je možné veřejně sdělovat své názory a myšlenky a obhajovat je před ostatními. Tak alespoň popisují starověkou Agoru řečtí myslitelé a dnešní badatelé. Náš název z toho čerpá a nabízíme tedy možnost studentům vyjadřovat své názory v určitém místě, kde své názory přednášejí před publikem a porotou a mohou je konfrontovat s názory ostatních účastníků. Zároveň to také odkazuje na jméno naší organizace, která se podobnou problematikou snaží zabývat v ČR již skoro 17 let.

Přirozené agory jako veřejná prostranství nahradily spíše elektronické, virtuální dimenze. Váš projekt je postaven na setkávání. V čem je podle vás osobní setkávání důležité?

Je logické, že v dnešní společnosti se spousta věcí stává virtuálními v moderním slova smyslu – provozovanými v umělém prostoru internetu. Pravdou ale je, že se tím také stává i lidský kontakt spíše virtuálním, tentokrát spíše v původním slova smyslu – tento kontakt je jen domnělý a nereálný. V kyberprostoru se zdánlivě potkáváme a vytváříme si své domnělé sociální bubliny, kde nás jakoby obklopují lidé, kteří mají velmi podobné názory, zájmy a třeba i sociální pozadí jako my. Reálný svět je ale jiný. Zejména pro mladou generaci pak může být setkání s širokou veřejností celkem překvapením, protože ostatní najednou nejsou jen moji známý a známí mých známých a nedávají najevo své názory prostým palcem nahoru. Lidé jsou mnohem skutečnější a kontakt s nimi mnohem, mnohem složitější. Proto poskytujeme studentům možnost vystoupit před publikem, obhájit názor, který aktuálně obhajovat mám a zároveň v otevřené diskuzi probrat situaci s ostatními přítomnými.

Diskusních projektů pro studenty je více. Ne všechny ale akcentují více než rozvoj rétorických dovedností. Jde vám jen o rozvoj schopnosti přesvědčovat, nebo je v tom něco víc? Snažíte se i o to představit účastníkům důležitá společenská témata? Jaká konkrétně?

Schopnost dobře mluvit je v rámci soutěže samozřejmě důležitá, ale rozhodně to není jediná věc, kterou bychom chtěli pomoci rozvíjet. Nejsme továrna na řečníky. Snažíme se naopak v prostoru stanoveném pravidly nabídnout možnost i účastníkům, kteří nejsou zvyklí mluvit projevit své názory na společenská témata. Konkrétní témata vám teď neprozradím, protože kdyby unikla k soutěžícím, mohl by to být problém :) Každopádně nás čekají zase etická, politická i ekonomická témata. Zároveň letošní ročník budeme věnovat problematice rozvojové pomoci ve světe. Víc raději nyní neprozradím.

Zkuste prosím čtenářům vysvětlit, jaký je rozdíl mezi „před a po“, tedy jaký vliv má zapojení studentů do projektu Agora na jejich osobnostní rozvoj? Co se naučí, co si odnesou?

V některém z minulých ročníků za mnou přišla jedna učitelka a vyprávěla mi příběh studentky, která se do soutěže přihlásila spíš z donucení. Tato mladá slečna byla ostýchavá a nerada mluvila před ostatními ve třídě. Po finále prý byla slečna schopna a ochotna sama zajít na radnici a řešit s místními zastupiteli problémy, které se objevili v jejich škole. To je jeden z příběhů, který člověka hrozně potěší.

Samozřejmě že ne každý účastník se stane aktivistou. Minimálně se ale seznámí s možnostmi debatování, se způsoby, jak kultivovaně vést dialog a v neposlední řadě, kde získat informace k tématům a jak s nimi pracovat. To vše získá každý účastník kurzu. Rozvoj týmové spolupráce, soutěžního ducha a seznámení s tématy, která hýbou společností, jsou pak samozřejmostí. :)

Jaký je podle vás společenský dopad?

Účastníci, kteří si vyzkouší debatování před publikem a zároveň se v rámci soutěže seznámí s řadou témat, která mají vliv na současnou společnost. Středoškolští studenti najednou získávají ohromnou moc – svůj hlas. Velmi často se studenti stávají aktivními občany ve svých městech a rozjíždějí vlastní projekty a organizace. To vše ze dvou základních důvodů – nemají strach a vědí, že mohou svojí snahou něco změnit.

Kdo jsou nejčastější účastníci? Jakého věku, z jakých škol, jaké zájmy mají? Kolik už jich Agorou prošlo a na koho je projekt primárně zacílen?

To bývá dosti různé. Studentská Agora je koncipována pro středoškolské studenty předposledního ročníku. Účastní se pak ale také studenti vyšších i nižších ročníků středních škol a máme zkušenost i s vysokoškolskými studenty. Několikrát jsme soutěž také vyzkoušeli mezi dospělými a měla úspěch. Debatovat lidi prostě baví. Profil klasického účastníka bývá asi takovýto – středoškolský student ve věku kolem 18 let, se zájmem o své okolí. Chodí na střední školu, která se zajímá o rozvoj žáků všemi směry a která má v pedagogickém sboru nadšené učitele, kteří podporují studenty ve smysluplných aktivitách. Naším projektem za 10 let existence prošlo odhadem asi 8 000 studentů v ČR. V zahraničních verzích se pak našeho projektu zúčastnilo asi 3 – 4 000 studentů.

Kde všude se o projektu mohou studenti dozvědět? Jak se k nim informace obvykle dostane?

Obvykle první, s kým se na škole potkáme, je učitel. Bez podpory pedagogů na jednotlivých školách bychom měli cestu rozhodně mnohem složitější a zaslouží si tímto velký dík. Na školách pak fungují jako prostředníci mezi námi a studenty. Hodně se snažíme také pracovat na Facebooku, kde se studenti dozvědí ledacos o projektu i zajímavosti k probíraným tématům. Také nyní budujeme samostatný web projektu, který je velkým restem a projekt si ho zasloužil již mnoho let. Dlouhodobě také spolupracujeme s různými sítěmi vzdělávacích projektů jako je např. Propojme se! a na konferencích v ČR i zahraničí šíříme myšlenku vzdělávání k aktivnímu občanství skrze školení ke kultivované diskuzi.

Jak celý projekt probíhá? Kde, kdy je možné se ho zúčastnit, jak dlouho trvá, s jakými náklady musejí účastníci počítat?

Projekt většinou probíhá v rámci školního roku. Na podzim a v zimě oslovujeme školy v jednotlivých krajích, na které máme pro daný ročník finance. Pak je na jaře seznamujeme s problematikou debatování a připravujeme je na soutěž, která probíhá nejdříve na krajské úrovni a následně vítězové soutěží v celorepublikovém finále.

V letošním roce budeme soutěž pořádat v krajích Středočeském, Jihočeském, Jihomoravském, Moravskoslezském, Ústeckém, Libereckém a také v Praze. Zbývá nám ještě pár míst, takže pokud bude mít někdo z daných krajů zájem, rozhodně se může ozvat.

Co v blízké budoucnosti? Chystá se nějaký rozvoj, fúze, rozšiřování?

V letošním roce se poprvé vydáváme na Moravu a věřím, že se nám podaří se uchytit a vytvořit tak podmínky na další rozšiřování projektu. Zároveň jsme v letošním roce díky spolupráci s jednou německou nadací získali možnost pořádat pro vybrané školy novou aktivitu, která nabídne studentům možnost přímo se zapojit do fungování v jejich obci. Podrobnosti bych si ale nechal jako malé tajemství pro účastníky.

Mým velkým cílem je, aby se Studentská Agora stala dostatečně známým a úspěšným projektem. Pokud se nám podaří rozšířit jej do dalších krajů, oslovit více škol a zaujmout pro debatování další středoškoláky i učitele bude to velký krok k celorepublikové působnosti.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz