Třída 8. A byla pořadem o srážce s realitou

trida-8a

Komentář EDUin k žádosti osmi neziskových organizací v čele s In IUSTITIA, o.p.s., aby Česká televize už nereprízovala docu-reality Třída 8. A.

O čem pořad vypovídal. Jde pravděpodobně o první veřejnoprávní pořad, který předvedl realitu v českých školách ve velmi syrové podobě. Pokud někdo nemá představu, jak může vypadat souboj s třídou, když není učitel dostatečně připraven, tady se to dozví. Jistě by bylo možné najít lépe připravené učitele, ale ty se tvůrcům vyhledat nepodařilo a paradoxně výsledek velmi přesně vypovídá o tom, s čím se dnes běžný učitel může při své práci potkat.

Znevažuje pořad Romy? Argument stěžovatelů říká, že pořad už ve své úvodní sekvenci označuje Romy za problém. Jde o omyl. Tvůrci neoznačují za problém Romy, ale segregované třídy. A ukazují, proč to je problém. Protože běžný učitel si často s takovou třídou neporadí, i když se velmi snaží. V oné konkrétní 8. A vidíme, pokud jde o studijní výsledky, celé spektrum dětí. Od těch, s nimiž není problém pracovat, po ty, kde se to moc nedaří. Ale i ty „problematické“ vidíme v situacích, kdy dělají něco, co jim jde a co je baví. Většinou jsou to věci mimo školu. Vidíme je v situacích, kdy komentují svoje studijní výsledky a máme možnost rozumět jejich chování. Včetně toho, že u některých nahlédneme i do jejich rodin. Pořad se rozhodně snaží získat i pro ně a jejich situaci pochopení.

Jiná věc je, jak reaguje veřejnost a zda toto riziko měli tvůrci předvídat. Točit takový pořad ve třídě, kde převažují Romové, znamená v současné společenské atmosféře vzbudit vlnu xenofobních názorů. Ale ty popravdě řečeno vzbudil i předchozí pořad téhož tvůrčího týmu Ptáčata (převážně romská třída na základní škole v různých životních situacích), byť tomu se eticky nedalo vytknout ani to nejmenší. Tedy ano, asi byla chyba točit takový pořad s Romy a o problému segregovaných tříd. Ta reakce se dala očekávat. Je ale řešení prostě o Romech raději netočit, protože česká veřejnost je nadprůměrně xenofobní a pozitivní sdělení ji míjejí?

Šlo o vhodný formát? Docu-reality show se v moderních televizích pro podobná témata využívá běžně, dnes existují přinejmenším stovky nejrůznějších variant pořadů, kdy do školní třídy, odvykací léčebny, stacionáře nebo jiného zařízení přichází kdosi, kdo má změnit postoj těch, o nichž ten pořad je. A výsledky jsou velmi rozdílné. Někdy se podaří chování „hrdinů“ změnit, někdy ne. A někdy je výsledek pro „hrdiny“ i nelichotivý. Právě ono očekávání „jak to dopadne“, je to, co přináší pořadům veřejnou pozornost. Jistě je možné na podobná témata točit i „vyvážené“ dokumenty, ty ale mívají minimální sledovanost, tedy se jim nedaří otevřít společenskou diskusi. Nikdo proti nim sice neprotestuje, ale také nikoho nezajímají.

Předlohou pořadu Třída 8. A byl švédský formát Klass of o třídě, kde převažují přistěhovalci, s nimiž si běžní učitelé nevědí rady. Podle tohoto vzoru vzniklo nejen v severských zemích hned několik úspěšných a ceněných docu reality. Fakt, že švédská předloha měla optimistický závěr, kdežto rozloučení v brněnské škole bylo krajně vlažné, spíše jen dál ilustruje rozdíl mezi švédským a českým vzdělávacím systémem. Ale i to je realita. Měli ji tvůrci předvídat a vydat se raději jinou cestou? Raději neupozorňovat na problém?

Byl pořad etický? Toto je nejspornější otázka. Že debata okolo pořadu pověsti romské komunity nepřispěla, je fakt. Že v některých momentech se nakonec cítili rodiče žáků předváděni v nepříznivém světle, je také pravda. Samotná škola byla z výsledné podoby pořadu spíše rozpačitá, připadalo jí, že by tam mělo být také ukázáno, jak s dětmi pracují její učitelé. Ve finálním sestřihu je několik míst, která je možné vnímat jako eticky problematická. Tady se dalo postupovat citlivěji. Ale opravdu těchto několik momentů způsobilo onu nevstřícnou vlnu veřejné diskuse? Nejspíš ne. Výsledek by vypadal podobně i bez nich.

Jak má Česká televize reagovat? Je samozřejmě asi možné pořad už nevysílat, znepřístupnit a žádný další takový netočit. Je ale otázka, čí by to bylo vítězství. Za rozumnější postup bychom naopak považovali pořad využít k odstartování skutečné debaty o tom, jak rozšířené jsou situace, které prostřednictvím tohoto pořadu vidíme. Protože na druhém stupni základních škol jsou třídy s podobným nastavením běžné i mimo segregované školy a nepřipravenost učitelů na složité výchovné a vzdělávací situace představuje stále větší problém. Zamést ho pod koberec, to není žádné řešení.

Tomáš Feřtek, Zdeněk Slejška, EDUin

Starší texty k tématu na stránkách eduin.cz:

http://www.eduin.cz/clanky/aktualne-cz-cyklus-ceske-televize-trida-8-a-ukazuje-co-se-skryva-pod-kobercem-ceskeho-skolstvi/

http://www.eduin.cz/clanky/libor-tomanek-sami-jsme-zvedavi-jak-dopadne-trida-8-a/

http://www.dokrevue.cz/blog/je-dokumentarista-zodpovedny-za-debatu-o-svem-dile

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

4 komentářů k "Třída 8. A byla pořadem o srážce s realitou"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
10 months 29 days ago

Samozřejmě jednostranná eduinská pointa a jednostranný pohled na realitu: nepřipravení učitelé. Ani slovo o přístupu žáků a jejich rodičů (především romských) ke škole, ke vzdělávání. Vážení eduíni, tento přístup je také realita. Na iDNES odborný konzultant Feřtek opakuje do zblbnutí blábol o odesílání žáků do praktických škol. Žáci nejsou balík k odeslání, poslední slovo mají vždy rodiče. Nebo oni zase nevěděli… nerozuměli… nepochopili…? Kde byli poradci z neziskovek?

blanka
blanka
10 months 29 days ago

Na stránkách Agentury pro sociální začleňování je seznam neziskových organizací – je jich cca 50, které se začleňování věnují /podle výročních zpráv získávají dost velké finanční prostředky na svoji činnost/:
http://www.socialni-zaclenovani.cz/odkazy/neziskove-organizace
A výsledky jsou jaké?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
10 months 29 days ago
Jsem ráda, že Eduin podpořil českou televizi a vyžadování omluvy ,kterou požadují některé neziskovky, neschvaluje. Dále mají Eduini pravdu v tom, že konečně někdo ukázal, jak může vypadat škola (třída) a vůbec v ní nemusí být romské děti. Jděte se někdo podívat na některý učňák! A není to především selhání učitelů , je to výsledek dlouhodobého, stále pokračujícího procesu, kdy školství je postaveno na roveň kadeřnici nebo nalepovačce nehtů – tedy službě (nic proti výše zmíněným profesím). Učitelé jsou tedy „služebnictvo“ a podle toho se také s nimi zachází a chová se k nim (rodiče, veřejnost…). Pedagogové nemají zastání nikde.… Více »
Iva Švarcová
Iva Švarcová
10 months 29 days ago
To se neziskové organizace probudily brzy. Do této chvíle o pořadu nic nevěděly? A o co jim vlastně jde? Jak se ony podílejí nepříklad na utváření hodnotové a profesní orientace dětí? Když se pedagog zeptal jednoho ze šikovnějších žáků 8.A čím se chce budoucnu živit, ten odpověděl, že sexem. Přešlo se to chápavým úsměvem a mlčením. Jak se ony “ neziskovky“ přičiňují o to, aby se situace žáků zlepšila? Kolik žáků z vyloučených lokalit například dostaly na střední školu nebo na střední odborné nebo aspoň odborné učiliště a udržely je tam až do maturity nebo do vyučení? Ono je ze… Více »
wpDiscuz