Zdeněk Brož: Zapisováním do sešitu se žáci klíčovým kompetencím nenaučí

Publikujeme rozhovor se Zdeňkem Brožem, ředitelem ZŠ Jana Malíka v Chrudimi. Ptali jsme se především na projekt, který se zaměřil na rozvíjení klíčových kompetencí žáků. K těm by měly směřovat všechny školy. Ale jak to udělat, aby děti měly příležitost spolu komunikovat, diskutovat, něco prožít, něco si vyzkoušet, společně řešit i skutečné problémy? A jak to zařídit, aby je učitelé uměli k podobné činností vést?

Proč jste se rozhodli připravit pro rozvoj klíčových kompetencí zvláštní projekt? Nestačilo to, co už jste na škole dělali předtím?

Klíčové kompetence se u žáků podle našeho názoru nedají rozvíjet frontálním způsobem výuky. Sezením v lavici a zapisováním si do sešitu se děti spolupráci, komunikaci nebo dělení rolí při skupinové práci nenaučí. Je pravda, že řadu programů a aktivit jsme ve škole dělali již dříve. Ale dospěli jsme do fáze, kdy bylo nutné zpracovat a detailně popsat systém, ve kterém na sebe budou programy pro jednotlivé ročníky navazovat a dílčí aktivity budou odpovídat věku žáků a nebudou se opakovat.

Co je třeba udělat nejdříve? Tedy kromě toho, že musíte napsat projekt a zažádat o peníze?

Především získat celý pedagogický sbor pro filosofii školy. Aby vnímali důležitost a význam rozvíjení klíčových kompetencí. Učitelé prošli v průběhu dvou let systematickým vzděláváním zaměřeným na projektové a kooperativní vyučování, osobnostně sociální výchovu, efektivní komunikaci a vedení dětí při programech zaměřených na rozvoj klíčových kompetencí. Na vzdělávací semináře navazoval mentoring ve vyučovacích hodinách a supervize na výukových seminářích a sportovních kurzech.

Pro mentoring a supervizi jste využívali externí spolupracovníky, nebo jste i v tomhle směru soběstační?

Mentoring vedlo několik zkušených pedagogů z našeho sboru, kteří již dříve absolvovali kurz mentorských dovedností, a také jedna externí mentorka. Také supervizi provádělo několik našich pedagogů, kteří navíc mají zkušenosti i s lektorováním a vedením podobných programů pro dospělé. Kombinace externích a interních mentorů se nám osvědčila, pohled z venku byl pro učitele velmi inspirativní.

Podobným věcem se přece učitelé učí na kurzech už léta. V čem se ty vaše kurzy lišily?

Nejsem přesvědčen o tom, že se učitelé již léta učí rozvíjet klíčové kompetence svých žáků například zážitkovou pedagogikou a nemyslím si, že skupinové a kooperativní vyučování je běžně používanou metodou v českých školách. Někteří učitelé tyto metody používají, ale většina o tom pouze hovoří. Právě na dobré zvládnutí těchto metod byly zaměřeny kurzy realizované v rámci projektu. Většinu aktivit, které jsou v metodických příručkách popsány, si učitelé sami prožili. Naším cílem bylo, aby si učitelé uvědomili přínos jednotlivých aktivit a domluvili se, proč jak je poskládat do programů pro jednotlivé ročníky.

Je nějaká dovednost, kterou pro rozvíjení klíčových kompetencí považujete u učitelů za zásadní?

Velmi důležitá je především komunikace a vztahy založené na partnerství učitelů a žáků.

Kdy jste program spustili reálně i s dětmi?

Některé jednotlivé programy jsme realizovali již dlouhodobě. Například výukový seminář na začátku šestého ročníku, který je zaměřen především na vzájemné poznávání žáků s novým třídním učitelem a dalšími dvěma učiteli, kteří seminář zajišťují, jsme poprvé připravili již před šestnácti lety. Celý systém a jeho účinnost jsme ověřovali až v rámci projektu tak, abychom před koncem projektu mohli na základě získaných zkušeností vše popsat v metodických příručkách.

Jak ty příručky vypadají, komu mají sloužit a jsou jako výstup projektu dostupné i pro jiné školy a učitele?

Metodik je celkem devět. V každé metodice jsou podrobně popsány programy pro daný ročník – výukové semináře, sportovní kurzy a projektové dny včetně nejvhodnějších způsobů jejich realizace. Takže v každém programu je vše nezbytné – od informačního dopisu pro rodiče, závazné přihlášky, způsobu realizace, přes časový harmonogram se scénářem, popis jednotlivých aktivit až po seznam pomůcek a poučení o bezpečnosti zpracované pro konkrétní typ akce. Všechny přílohy k jednotlivým aktivitám – tabulky, pravidla, hrací plány a další jsou včetně uvedených dokumentů na CD, které je součástí každé metodiky. Pedagogům tedy stačí jen aktualizovat a upravit si jednotlivé dokumenty podle své potřeby. Rozsah metodik je různý podle počtu a rozsahu akcí v ročníku, od čtyřiceti stran v metodice pro první ročník až po více jak sto stran, které má metodika pro osmý ročník. Text je graficky velmi přehledně zpracován a je doplněn fotografiemi, obrázky a tabulkami tak, aby byl pro učitele, který chce metodiku použít, maximálně názorný.

Začali jste pracovat se všemi ročníky najednou?

Ano, program jsme realizovali ve všech ročnících, takže se do něj zapojili nejen všichni žáci, ale i všichni učitelé, kteří zajišťovali výukové semináře, sportovní kurzy a projektové dny. Přínos z projektu tak měli všichni.

Jak se liší rozvíjení klíčových kompetencí u prvňáka a deváťáka?

Zaměřením programu, jeho cíli, motivací. Například na začátku prvního ročníku absolvují žáci adaptační výukový seminář „Z pohádky do pohádky“.  Tam jde hlavně o vzájemné poznávání a navazování vztahů, které jsou důležité pro utváření nového třídního kolektivu. A to, co se dělá, je motivováno známými pohádkami. Například při aktivitě na spolupráci je použita pohádka Hrnečku, vař! Úkolem dětí je domluvit se na vhodné taktice a zachránit z hrnečku co nejvíce kaše.

Pro deváťáky je na začátku školního roku připraven výukový seminář “Zvládneme to?“. Cílem semináře je prohloubit stávající vazby mezi žáky, a především je připravit na náročný školní rok, v němž se rozhodují, v jakém typu studia budou pokračovat. Prostřednictvím různých aktivit si uvědomí potřebu vzájemné podpory a pomoci při přípravě na přijímací zkoušky na střední školy. Při společných zátěžových činnostech jako je třeba slaňování skalní stěny nebo lesním golfu žáci zjišťují své schopnosti a dovednosti, které vedou k většímu sebepoznání, vnímají své odlišnosti.

V čem se lišilo vyučování před a po spuštění projektu? Poznaly děti, co na nich „zkoušíte“?

Vzhledem k tomu, že kooperativní vyučování používáme již mnoho let, tak se výuka na první pohled příliš nezměnila. Realizace projektu a absolvování seminářů však velmi pomohla mladším učitelům našeho pedagogického sboru. Především jim umožnila porozumět více filosofii školy, uvědomit si, proč některé věci neděláme, třeba soutěže při výuce, a proč se bez některých neobejdeme. Tím myslím vytváření dobrých vztahů nebo poskytování zpětné vazby. Díky projektu mladší učitelé porozuměli smyslu kooperativního vyučování a naučili se používat řadu efektivních postupů při výuce.

Jaká jsou rizika podobného projektu?

Zvládnout všechny stanovené cíle a splnit všechny závazné výstupy a indikátory. Bylo toho opravdu hodně a především sepsání metodických příruček bylo velmi náročné. Netušil jsem, jak velký je pro učitele problém popsat jasně a srozumitelně to, co s žáky dělají. Práce na příručkách nám všem pomohla v přesnějším a srozumitelnějším vyjadřování.

Pokud byste měl poradit jiné škole, jak s podobným programem začít, co by měla udělat především? A může nějak využít i vašich zkušeností?

Nejdůležitější je, aby učitelský sbor byl přesvědčený o tom, že rozvoj kompetencí žáků je minimálně stejně důležitý jako znalosti, které se žáci ve škole učí. Stejně důležité je, aby si pak učitelé většinu aktivit sami vyzkoušeli, aby podobné programy absolvovali společně se svými kolegy. Získají tak vlastní zkušenost, jaké kompetence jednotlivé aktivity rozvíjí, a zároveň se tím posílí týmová spolupráce pedagogického sboru.

Učitelům z jiných škol můžeme nabídnout workshopy, kde je seznámíme s celým programem a v rámci kurzu dostanou i metodické příručky pro jednotlivé ročníky.

—

Ukázku z metodické příručky pro výukový seminář v 6. ročníku najdete ZDE.

Výstupem projektu Program rozvoje kompetenci (registrační číslo CZ.1.07/1.3.46/01.0017) bylo devět metodických příruček pro 1. až 9. ročník základních škol. Projekt byl financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. V případě zájmu o další informace, případně o účast na kurzu kontaktujte: Stanislava Křížová, krizova@zsmalika.cz, mobil: 607 621 558