Je Audit vzdělávacího systému názorem nátlakové skupiny?

16. 1. 2017
EDUin
beduin_210x210

Co přinesl týden 9.1. – 15.1. 2017

Témata týdne: Do čeho investovat ve školství: učitelé, předškolní výchova a děti se speciálními vzdělávacími potřebami.  Veronika Klindová je účastnicí programu Teach for Slovakia, v rámci něhož absolventi vysokých škol pomáhají se vzděláváním ve školách s dětmi, které to nejvíce potřebují. V rozhovoru pro Denník N říká, že země, které prodělaly úspěšnou vzdělávací reformu, investovaly do toho, aby se z učitelství stalo výběrové povolání a do podpory dětí ze sociálně slabého prostředí. Hybateli vzdělávacího systému jsou rodiče. O podpoře učitelů, potřebě dostat do škol lidi zvnějšku a učitelům dát možnost získávat zkušenosti mimo školy, o zvýšeném tlaku businessu a rodičů na vzdělávání a o dalších tématech hovořil ředitel EDUin Zdeněk Slejška v rozhovoru pro MF DnesZvyšující se tlak na „familiazaci“ školy. Náměstek MŠMT a profesor psychologie Stanislav Štech se v článku pro časopis Pedagogika zamýšlí nad tím, co přinesl tzv. obrat k dítěti, tedy stavění zájmů dítěte na první místo, do vztahu rodiny a školy a jak ovlivňuje představy o výchově a vzdělávání. Úryvky z článku přinášejí Učitelské listyAsociace speciálních pedagogů zjišťuje stav společného vzdělávání ve školách. Asociace rozeslala ředitelům a učitelům na českých školách dotazník, v němž žádá o informace k dosavadním zkušenostem s průběhem a podporou společného vzdělávání.

Výrok týdne: 

„ Je evidentně v zájmu společnosti, tedy i státu a jeho vedení – mít lidi, kteří spíš „rozumí“ než „znají“, kteří jsou od mládí trénovaní v dovednostech, které jim pomohou se uplatnit, být úspěšnými, spokojenými a v důsledku též bohatými. (…) Máme za sebou promrhané skoro tři desítky let, v mnoha zemích (např. Finsko) se reforma provedla a dnes už nese plody. Proč to u nás nejde? Zná někdo odpověď?.” Inovátor a podnikatel Jiří Hlavenka reaguje na Facebooku na rozhovor s Veronikou Klindovou o jejích zkušenostech s učením v rámci program Teach for Slovakia (vice níže).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • SPOLEČNOST ČEKÁ RYCHLÁ A VÝZNAMNÁ ZMĚNA, BEZ ADEKVÁTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NEOBSTOJÍ

Pokud bychom podrobili českou ekonomiku zátěžovému testu robotizace, umělé inteligence, virtuální reality a dalších nastupujících technologických trendů, neobstála by. To tvrdí v rozhovoru pro LN Pavel Kysilka, někdejší viceguvernér České národní banky, generální ředitel České spořitelny a dnes člověk s aktivním zájmem o rozvoj vzdělávání. Transformace ekonomiky bude mít doposud nevídaný dopad na společnost a ta na to není připravena, soudí spolupodílník studie o stavu a rozvoji vzdělávání pro Aspen Institute, která zmiňuje tentýž problém a navrhuje komplexní řešení. Kysilka, společně s ředitelkou Googlu pro ČR a SR Taniou Le Moigne a dalšími manažery připravují 6D Academy, vzdělávací program pro firmy a státní správu, prostřednictvím kterého chtějí přinést do ČR dovednosti a zkušenosti ze zemí, které se staly leadery v oblasti technologií a inovací, jako třeba Izrael či kalifornské Silicon Valley.

  • OPTIMALIZACE NABÍDKY OBORŮ V ZÁJMU EKONOMIKY JAKO OMEZENÍ POTENCIÁLU SPOLEČNOSTI?

V minulém vydání Beduina jsme upozornili na dvě nedávné výzvy k omezování nabídky oborů studia na VŠ (rektor Jihočeské univerzity Tomáš Machula v rozhovoru pro Deník.cz) a k uvalení školného na humanitní obory (místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk pro MF Dnes). Oboje vyvolalo reakce ve veřejném prostoru. Návrh pana Daňka ve svém komentáři pro HN ostře odmítl Miloš Čermák, který se sice přiznává k tomu, že jako absolvent oboru kybernetika spíše tíhne k technickým oborům, nicméně že podobné návrhy jsou krajně fachidiotské a neberou v potaz, že lze těžko usuzovat na perspektivitu studijních oborů z dnešního pohledu. Bob Kartous reagoval v komentáři pro MF Dnes v podobném duchu a s poukazem na to, že podobné opatření by okamžitě posílilo soukromé školství, zvýšilo míru odchodů do zahraničí, oslabilo občanskou společnost a v ničem nepomohlo technickým oborům. Námitku rektora Jihočeské univerzity a teologa Machuly zpochybňuje v komentáři pro rádio Proglas Daniel Soukup z Filozofické fakulty UK v Praze. Poukazuje na společenský přínos Machulou zpochybňovaných oborů a využívá k tomu odkazů na aktuální postoje představitelů katolické církve.

  • AUDIT VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU JE NÁZOREM NÁTLAKOVÉ SKUPINY

Audit vzdělávacího systému v ČR, který pravidelně vypracovává společnost EDUin ve spolupráci s nezávislými experty, je podle komentáře Laďky Ortové pro Českou školu souhrnem názorů vytvořených nátlakovou skupinou. Autorka reaguje na první ze série tiskových zpráv, které se zabývají prioritami vzdělávání současnosti a blízké budoucnosti, z nichž na prvním místě staví podporu společného vzdělávání ve školách na základě novely zákona podporující vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na běžných školách. Paní Ortová zpochybňuje status EDUin i volbu nezávislých expertů a klade otázky, které mají zpochybnit závěry Auditu. V reakci ředitel EDUin Zdeněk Slejška  poukazuje na fakt, že společné vzdělávání není prioritou z vůle EDUin, ale z vůle demokraticky přijaté novely zákona. Dokládá odbornost expertů a vyjadřuje se k dalším námitkám vůči Auditu. V podobném duchu, jako paní Ortová, reaguje na tiskovou zprávu (nikoliv přímo na Audit) na stejném místě paní Karvaiová z Učitelského profesního sdružení.

  • VYSOKÁ MÍRA NESPOKOJENOSTI S VOLBOU OBORU MEZI ABSOLVENTY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Téměř polovina, konkrétně více než 46 % absolventů učňovských oborů, by zpětně volila jiný studijní obor. Podobný problém má více než 38 % absolventů odborného vzdělání s maturitou. Vyplývá to z výzkumu, který provedl Národní ústav pro vzdělávání (str. 20). Faktory ovlivňující tento postoj jsou dle výzkumu zejména nízká odměna, ztráta zájmu o obor a nízká míra praktické výuky v případě učňů a ztráta zájmu o obor a zejména nedostatek praxe v případě odborných studijních programů s maturitou. Zajímavé je, že pouze relativně nízké procento nespokojených by raději studovalo všeobecný vzdělávací obor na gymnáziu. Více než 53 % učňů, kteří jsou se svou volbou nespokojeni, by znovu volilo maturitní obor. Článek serveru Novinky.cz, který závěry výzkumu shrnuje, poukazuje na to, že nízký zájem o práci v oboru mají žáci oborů gastronomie, hotelnictví a turismus, potravinářství, obchod, zemědělství a lesnictví. Odborné vzdělávání představuje v ČR významnou část středního školství a je předmětem dlouhodobé diskuse o jeho kvalitě a perspektivitě. Nedávno jsme upozorňovali na tvrzení tajemníka MŠMT Jindřicha Fryče, že odborné vzdělávání v ČR je sice kvalitní, ale trpí špatným jménem u rodičů a uchazečů. Pravděpodobně i proto se MŠMT připojilo k Evropskému týdnu odborných dovedností, který proběhl na konci roku 2016.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře

  • 17. 1., 17.00, EDUpoint Praha – Peďák+: Formativní hodnocení- zkušenosti s jeho zaváděním v českých školách a třídách
  • 19. 1. ,10.00, Praha – Kulatý stůl SKAV a EDUin: Chceme, aby se čeští žáci zlepšovali v mezinárodním srovnávání PISA a TIMSS?
  • 24. 1., 19.00, eduPOINT Praha – EDUshow
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články