Aktuálně.cz: Dneska streamuje i seniorka z malotřídky, školství šlo dopředu, shodují se experti

Přečtěte si text Zuzany Hronové, která přináší shrnutí diskuse Data vs. vzdělávání, kterou pořádaly Dox a Aktuálně.cz. Pedagogové a odborníci na vzdělávání se vyjadřovali k aktuálnímu stavu distančního vzdělávání ve školách. Text vyšel 22. dubna na zpravodajském webu Aktuálně.cz.

Zatímco koronavirová epidemie utlumila společnost, přetížila zdravotnictví a ochromila ekonomiku, pro školství znamená velkou šanci dostat se rychle dopředu. Většina škol tuto šanci využila a během pár dní zvládli digitální technologie učitelé, žáci i rodiče, shodli se experti v diskusi Data vs. vzdělávání, kterou pořádaly Dox a Aktuálně.cz.

Karel Rejthar je učitel informatiky na Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech, ale především školitel učitelů informatiky. Vede profesní kabinet informatiky a ICT v Plzeňském kraji. Ještě před pár měsíci plno učitelů ani nevědělo, že ministerstvo školství má projekt SYPO na podporu profesního rozvoje pedagogů, natož že existuje odborník, který má přímo v popisu práce, že jim může pomoci se zaváděním digitalizace do výuky. A mnozí ti, kteří o této možnosti věděli, si říkali, že třeba někdy výhledově by se o tom dalo uvažovat.

Dnes Karel Rejthar neví, „kam dřív skočit“. Jezdí po celém Plzeňském kraji a instaluje techniku, aplikace, propojuje sborovnu a učitele se žáky, vysvětluje, jak fungují virtuální třídy. „Nestíhám, ale na druhou stranu nám koronavirová epidemie otevřela dveře i do těch nejmenších škol, kam bychom se s moderními postupy a digitálními technologiemi nikdy nedostali,“ říká v on-line debatě o digitalizaci českého školství, pořádané Centrem současného umění Dox a internetovým deníkem Aktuálně.cz.

Samotného ho překvapilo, jak rychle digitalizaci vstřebávají i starší učitelé z venkova, kteří ještě nedávno doufali, že se této inovaci vyhnou. A nyní si ji nemohou vynachválit. „Mám zkušenosti z desítek škol v Plzeňském kraji, že skutečně do dvou dnů můžeme nastartovat digitální výuku z nuly na sto. Ráno instaluju virtuální třídu, odpoledne už tam na zkoušku probíhala hudební výchova. Děti hrály z domova na nástroje a všichni z toho byli nadšení. Druhý den se tam naplno rozjela on-line výuka,“ líčí.

Přidává i příběh o malotřídce, kde v pátek nainstaloval potřebné technologie,  načež paní ředitelka osobně obešla všech třicet rodin své malotřídky a rodinám na místě vysvětlila, jak se jejich dítě připojí od pondělí k vyučování. „Rodiče jí děkovali, že místo nich přitáhnou děti k výuce a že už s nimi nebudou muset vysedávat a dělat nekonečné úkoly.“ Podle jeho slov dnes zkrátka umí streamovat i seniorka ze zapadlé školy.

Učitelé se bojí dělat chyby

Jeden z autorů vzdělávací Strategie 2030 a člen poradního týmu ministerstva školství Radko Sáblík k tomu podotýká, že nezáleží na charakteru školy či věku učitelů. „Předdůchodová učitelka na malotřídce za pár dnů zvládne on-line výuku, zatímco máme IT školy, kde učitelé akorát posílají e-maily. Ukazuje se, že nejde o předchozí kompetence, ale o odvahu zkusit něco nového.“

Sáblík, jinak též ředitel Smíchovské průmyslové školy, rovněž nabádá všechny pedagogy, kteří ještě vyučování pomocí digitálních technologií nezkusili, aby si je určitě „osahali“. V tomto ohledu by se podle něj hodilo, aby školy zůstaly i zbývající dva měsíce zavřené a všichni měli čas nové aplikace vstřebat. „Je ale důležité nebát se přijmout nové věci. Učitelé se však bojí dělat chyby, protože za chyby trestají žáky, takže se pak obávají sami selhat. Ale na chybování není nic hrozného, to jen české školství si chybu démonizuje a neumí s ní pracovat,“ dodává.

Celý text najdete ZDE.