Aktuálně.cz: Proč se školy nemohou otevřít? ptají se učitelé. Někteří nemají kde učit malé skupiny

Publikujeme text, který shrnuje postoj učitelů zastoupených Učitelskou platformou k současné situaci ve školství a postupnému otevírání škol. Text vyšel 16. dubna na zpravodajském webu Aktuálně.cz.

Učitelé z Učitelské platformy vítají plán otevření škol, který i přes obtíže dává školám jistotu. Maximální počet žáků bude podle nich zvládnutelný ve větších školách, ty menší budou mít problémy s prostorem i zajištěním vyučujících. Nejistota stále přetrvává v případě přijímacích zkoušek, ty by podle platformy měly letos zůstat v autonomii středních škol.

Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová vítá, že ministerstvo školství zveřejnilo plán postupného návratu části žáků do českých škol. I přes dílčí výhrady dokument učitelům, žákům i rodičům dává aspoň základní a přibližné termíny, podle nichž se mohou orientovat.

„Chápeme také, že současný návrh je kompromisním řešením, které se snaží vyhovět mnoha různým, často i protichůdným, potřebám různých skupin. Zároveň je patrné, že zde zůstává řada nejistot ohledně dalšího vývoje pandemie,“ uvádí Petra Mazancová.

Vláda podle Učitelské platformy dostatečně nezdůvodnila, proč se školy v nejbližších týdnech zcela neotevřou – na rozdíl od jiných míst, kde se schází velký počet obyvatel. Například obří hobbymarkety, kde se ve velkém potkávají děti, senioři i lidé středního věku, vláda otevřela již 9. dubna.

Také k současnému návrhu rozdělení, kdy se jedna skupina žáků bude vzdělávat doma a druhá ve škole, panují rozdílné postoje, jak situaci vyřešit. Lépe se bude učit ve skupinách na velkých základních školách.

„Výuka bude probíhat stejně, jen s tím rozdílem, že budeme mít žáky i ve škole. Ti ve škole se budou učit to, co ti doma. Obě skupiny žáků budou mít stejné učivo, takže se nikdo nebude muset bát, že jej nepřítomnost ve škole znevýhodní. Případný problém s nedostatkem učitelek na prvním stupni vyřešíme zapojením druhostupňových. Učitelky, které zůstanou z důvodu ohrožení doma, budou vzdělávat žáky na dálku,“ popisuje ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze.

Rozdělení do skupin je obtížněji řešitelné v malých školách. Například Radana Šimčíková je ředitelkou ZŠ v Tehově, což je malá obec s tisícovkou obyvatel. Nebudou prý ani tak mít problém se skloubením výuky pro žáky doma a ve škole, ale s prostorem a nedostatkem lidí.

„Máme jen první stupeň a mateřskou školu, takže nám chybí uvolněné třídy pro rozdělení žáků do skupin. Nemáme žáky kam umístit a nemáme ani dostatek lavic. Máme i kolegyně v předdůchodovém věku, pokud bude platit dobrovolnost výuky i pro vyučující a ony se rozhodnou zůstat doma, budu to muset respektovat.“ V současné době se ředitelka tehovské školy snaží řešit problém s prostorem se starostou obce.

Jako velmi alarmující vnímají členové Učitelské platformy i čerstvé zprávy České školní inspekce, podle které přibližně v tisícovce škol třetina žáků s učiteli nekomunikuje on-line a zhruba ve sto školách není do on-line distančního vzdělávání vůbec zapojena více než polovina žáků. Hlavní příčinou toho, že žáci se školou nekomunikují, je buď nedostatečné technické vybavení žáků, nebo jejich nedostatečné připojení k internetu.

„Je patrné, že se tak v současné chvíli ještě více rozevírají nůžky mezi školami z více a méně rozvinutých částí republiky. Školy, u kterých se ukázalo, že potřebují materiální i metodickou podporu, by ji měly dostat v enormní výši jak od zřizovatelů, tak i ministerstva školství,“ upozorňuje Petra Mazancová.

Negativně hodnotí učitelé i přetrvávající nejistotu žáků, které čekají přijímací zkoušky na střední školy. V jejich případě stále není jisté, zda bude navržený plán ministerstva možné naplnit a zda se v červnu opravdu uskuteční jedno kolo jednotných přijímacích zkoušek.

Ministerstvo by v této situaci podle Učitelské platformy nemělo trvat na jednotných přijímacích zkouškách, ale dát autonomii v rozhodování o přijetí zájemců a formě zkoušky samotným školám. Petra Mazancová rovněž doporučuje, aby bylo školám umožněno podpořit žáky devátých ročníků v přípravě na přijímací zkoušky, ať už konzultacemi ve škole, nebo on-line.

Pozitivně naopak vnímají učitelé z Učitelské platformy návrh ministra školství, aby školy současnou výuku na dálku pokud možno nehodnotily známkami a pracovaly s metodami formativního hodnocení.

„Současná situace tím dává šanci otevřít rozsáhlejší debatu o podobách a formě hodnocení na českých školách vůbec. Na základě této zkušenosti u žáků i rodičů bude možné zvážit například to, zda by formativní hodnocení nemělo na školách zcela převažovat a zda by třeba alespoň na prvním stupni nemělo slovní hodnocení nahradit známky,“ dodává Mazancová.

To však před ministerstvo školství a jeho školitele přináší nelehký úkol vysvětlit tisícovkám učitelů, jak se formativní hodnocení provádí. Podle společnosti EDUin, která se zaměřuje na informace o vzdělávání, je formativní hodnocení na českých školách stále velmi vzácné, navíc učitelům v tomto směru dlouhodobě chybí metodická podpora. A problém je i na straně rodiče, kterého tradičně spíše zajímá, jakou dítě ve škole dostalo známku, než co se naučilo či jak by na sobě mohlo pracovat.