Badatelna: Pro videa, která mají zaujmout, je třeba mít opravdu zkušené fyzikáře

Přinášíme rozhovory se zástupci projektů oceněných v letošním ročníku ceny Eduína. Druhé místo v kategorii Cena veřejnosti získal projekt Badatelna. Badatelna je série popularizačních videí vysvětlujících zajímavé otázky vědy a techniky, která tvoří Masarykova univerzita. V rozhovoru odpovídají dva lidé: Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity, který produkci Badatelny zajišťuje (EW), a Barbora Mikulecká z Úžasného divadla fyziky – ÚDIF, absolventka Masarykovy univerzity, která se podílí na tvorbě scénářů a vystupuje ve videích (BM). Autorem rozhovoru je Richard Lukáš.

Kdy jste začali s tvorbou Badatelny a proč? Umíte pojmenovat a časově zařadit impuls, který vás vedl k úvaze, že na ní začnete pracovat?

EW: Na Badatelně jsme začali pracovat v roce 2013. O produkci videí jsme uvažovali v souvislosti s projektem, který měl za cíl více propagovat vědu na Masarykově univerzitě a obecně v České republice. Videa nám měla pomoci přitáhnout publikum, které má o vědu seriózní zájem. Poměrně záhy jsme navázali spolupráci s ÚDIFem, čemuž se přizpůsobil i výsledný tvar videosérie Badatelna, která se snaží ukazovat zajímavé pokusy z fyziky či chemie zábavnou formou. To, že jsme vytvořili produkt, který mohou využívat a využívají učitelé ve výuce, jsme se dozvídali až postupem času z různých ohlasů.

Jaký je váš názor na výuku přírodních věd na základních a středních školách?

BM: Jistě by se to dalo dělat lépe, ale není to jen vinou učitelů. České školství nedokáže udržet schopné fyzikáře za katedrou. Dobrý fyzikář toho musí umět opravdu hodně a takového člověka může odrazovat jak finanční ohodnocení, tak pohled celé společnosti na povolání učitele. U předmětu fyziky to platí dvojnásob. Hlavní slabinu výuky fyziky ale vidíme hlavně v nedostatku hodinové dotace. Z nejméně oblíbeného předmětu na školách opravdu neuděláte oblíbenější tím, že učiteli sebereme možnost, aby žáci měli čas látku pochopit, aby měl učitel čas do výuky přidávat experimenty a zajímavosti a zároveň stíhal látku, kterou musí odučit.

Jak se dají vaše videa využít ve výuce na základních a středních školách?

BM: Dávají učiteli možnost ukázat experimenty, na jejichž přípravu nemá čas nebo vybavení. Žákům to také dává možnost stejnou látku, kterou již učitel probral, slyšet jinými slovy a v jiných souvislostech. Často jsou Badatelny plné zajímavostí, informací nad rámec výuky, ale hlavně je z nich cítit nadšení a vidět, že nás fyzika baví, což vnímám jako hodně důležité.

EW: Některá videa jsou navíc takového charakteru, že si mohou žáci či studenti vyzkoušet experimenty také doma a možná si tak zapamatovat daný jev lépe, než když se ho jen biflují z učebnice.

Co jste chtěli natáčením videí o zajímavých fyzikálních jevech změnit? 

EW: Především jsme chtěli ukázat, že věda obecně není něco tajemného, co se odehrává za zdmi laboratoří a lidé vlastně ani nevědí, k čemu je to dobré. Masarykova univerzita má totiž, stejně jako ostatní vysoké školy, funkci nejen vzdělávací, ale i výzkumnou, řada lidí o tom ale nemá tušení a je většinou překvapena tím, že se nevěnujeme jen vzdělávání mladých lidí, ale jsme velmi aktivní i ve výzkumu. Videa tak mají sloužit mimo jiné k probuzení zájmu o to, co se děje na tomto poli na půdě Masarykovy univerzity i jinde v Česku i ve světě.

BM: V době, kdy jsme Badatelny začali natáčet totiž neexistovala dobře dostupná popularizační videa na úrovni laiků, která by byla slušně natočená a v českém jazyce. Chtěli jsme odbourat typická školní fyzikální videa, kde na modrém pozadí předvádí suchý experiment ruce bez tváře. Alespoň za našich školních let taková videa ve škole byla. Snažíme se ukázat, co nás na fyzice baví a že fyzika je všude kolem nás a toto nadšení skrz videa předat dál.

Jak vybíráte témata a experimenty, o kterých v Badatelně natočíte video?

BM: Většina experimentů pochází z dílny ÚDiFu (Úžasného divadla fyziky). Témata proto vybíráme podle momentálního vybavení, a podle toho, co nás samotné v ÚDiFu zrovna zajímá a čemu se věnujeme. Nadšení ve videích tak nikdy není hrané, ale je upřímné. Obecně nás hodně baví světlo, zvuk a elektřina.

Kdo je typickým divákem vašich videí?

BM: To je hodně různé, sledují je jak mladí, tak staří. Vždy jde o lidi se zájmem dozvědět se něco zajímavého. Hodně záleží na tématu, kdo se na video zrovna podívá. Nejčastěji se ale setkáváme s odezvou u učitelů, kteří svá videa pouští v hodinách fyziky. Takže si troufám tvrdit, že nejčastějšími diváky jsou právě žáci školních lavic.

EW: Ještě bych doplnila, že primárním kanálem, kterým se Badatelny šíří, je YouTube kanál Milujeme vědu propojený také se stejnojmennou facebookovou stránkou, kde máme fanoušky v podstatě z celé republiky i ze zahraničí. Vždycky nás potěší, když se dozvíme, že videa sledují obyčejní lidé a baví je.

Jaká videa měla zatím u diváků největší úspěch?

EW: Suverénně nejúspěšnější je vůbec první video „Jak si doma změřit rychlost světla“ (za použití mikrovlnné trouby a čokolády), které má přes 34 tisíc zhlédnutí. Následuje díl druhý, kde jsme ukazovali, co do mikrovlnné trouby naopak nedávat. Úspěch jednotlivých videí záleží na mnoha okolnostech a někdy sami neumíme odhadnout, které bude mít u diváků úspěch.

Máte zmapováno, zdali a jak využívají videí Badatelny školy ve výuce?

BM: ÚDiF jezdí na školy po celé České republice a na Badatelny máme odezvu opravdu velkou. Často se nám učitel pochlubí, že Badatelny pouští žákům ve výuce. Máme z toho obrovskou radost a i žáci mají radost z toho, že k nim přijeli ti z videí.

V čem spočívá inovace, kterou přinášíte do světa vzdělávání?

EW: Nemohu mluvit za učitele, ale myslím si, že Badatelny dávají možnost ukázat, že fyzika či jiné obory nejsou jen o nudném učení se vzorečkům, ale mají praktické aplikace. Studenti navíc vidí, s jakým nadšením umí hlavní představitelé o fyzikálních jevech mluvit. V loňském roce jsme také pořádali jednodenní seminář, kde jsme především učitelům ze středních škol předávali zkušenosti a znalosti o tom, jak natočit dobré popularizační video. Naší snahou bylo ukázat jim, že si podobné pomůcky do výuky mohou vytvořit i sami na témata, která potřebují.

Co považujete za přínos projektu? Co z vašich původních představ se podařilo uskutečnit?

EW: Myslím, že nám podařilo vybudovat základnu lidí, kteří se zajímají o dění ve vědě na Masarykově univerzitě a jinde. Určitě, alespoň v případě mém a některých mých kolegů, to bylo také oživení zasunutých znalostí z fyziky a někdy i získání zcela nových informací, které teď můžeme šířit dál.

Co se zatím nepodařilo naplnit?

EW: Naší ambicí bylo točit videa ze širšího spektra oborů včetně humanitních. Až na skutečně pár výjimek se nám to zatím nedaří. Popularizace vědy není jednoduchá disciplína a pro videa, která mají zaujmout, pobavit a také poučit, je opravdu potřeba mít zkušené lidi.

Co plánujete pro příští rok? Jak chcete projekt dále rozvíjet?

BM: Když budou peníze, tak natočíme další videa J. Pokusíme se, aby videa byla ještě zajímavější, přínosnější a kvalitnější.

EW: Za Masarykovu univerzitu s pokračováním počítáme, máme nachystané další díly a hledáme zdroje pro další natáčení. Dokud se nám bude dařit zajišťovat peníze, natáčet budeme.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jiří Masopust
Jiří Masopust
3 years ago

Dle mého mínění jsou popularizační videa výborným doplňkem výuky, ale ne vždy je lze kvůli jejich délce lze použít přímo v hodině. Pak již není čas na probrání samotné látky či jevu. Vyučoval několik hodin fyziky a měl jsem naopak problém sehnat video se stručným záznamem nějakého děje a bez „omáčky“ kolem. Nakonec mě to motivovalo k vytvoření vlastních videí :-). Zaměřil jsem se hlavně na velmi dlouhé a velmi krátké děje, které nelze demonstrovat pomocí běžných pomůcek. Pak lze využít např. heuristickou metodu výuky, kdy se žáci sami snaží zjistit podstatu jevu. Pokud by se to někomu hodilo, tak… Více »