Celoživotní učení je klíčové pro konkurenceschopnou ekonomiku, dospělých se v Česku ovšem vzdělává stále málo

Co přinesl týden 9. 12. – 15. 12. 2019

Krátce: 

  • Inkluze je opředena mýty, svádí se na ni všechny problémy školství, říká odbornice. „Největší změna spočívá v povinnosti realizovat podpůrná opatření. Nezvýšil se počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale množství žáků, kteří prošli diagnostikou a byl jim přiznán nárok právě na určité podpůrné opatření – asistenta, pomůcky, úpravy výuky a podobně,“ říká Jana Odstrčilová, manažerka projektu na podporu realizace inkluzivního vzdělávání (NIDV). Podle ní je klíčové, aby učitel nepracoval s celou třídou dohromady, nýbrž uměl udělat skupinové vyučování, individualizovat výuku a uměl spolupracovat s asistentem pedagoga (Aktuálně.cz) nebo dalším učitelem v případě tandemové výuky.
  • Mistrovské zkoušky získávají legislativní podobu. Cestu na vysoké školy pravděpodobně neotevřou. Mistrovská zkouška pro vyučené má stvrzovat dosažení vysoké úrovně práce v daném řemeslném oboru. Její zavedení se diskutuje již řadu let. Například někdejší ministr školství Marcel Chládek v roce 2014 uváděl (Aktuálně.cz), že by byla vstupenkou na vysoké školy pro učně. Nyní je mistrovská zkouška nestandardně součástí novely zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře a výhody pro budoucí držitele mistrovských listů jsou zatím nejasné (Deník).
  • Ve Sněmovně se stále nerozhodlo, zda se povinná maturita z matematiky skutečně zruší. Tři hodiny v pátek 6. prosince diskutovali poslanci o návrhu, který by zrušil povinnou maturitu z matematiky, plánovanou pro gymnázia a lycea už od jara 2021. Hlasování je zatím v nedohlednu, projednávání by mělo pokračovat asi za dva týdny (Novinky.cz). Proti zrušení se opětovně ve společném prohlášení (Česká škola) vyjádřily sdružení ředitelů gymnázií a matematiků a fyziků. Podrobně jsme se polarizované diskusi o matematice a jejím zkoušení věnovali v zářijovém bEDUinu.
  • MŠMT souhlasí s verdiktem Nejvyššího soudu ohledně hidžábu. Nejvyšší soud (NS) se minulý týden zastal somálské dívky, která chtěla na pražské Střední zdravotnické škole v Ruské ulici nosit hidžáb, tedy šátek, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. NS rozhodl, že zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá legitimní cíl (České noviny).
  • Jak zlepšit postavení českých učitelů? Třeba zviditelněním jejich práce prostřednictvím ceny Global Teacher Prize. Nové video od EDUinu (YouTube) ukazuje, co děláme pro zvýšení prestiže a ocenění učitelské profese. Více o Global Teacher Prize CR se dozvíte na webové stránce ceny.
  • SKAV podporuje dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. A připojuje několik doporučení ve svém stanovisku (SKAV).

Výrok týdne: „Čeští školáci chodí ze všech v zemí OECD nejméně rádi do školy, matematika je pro většinu z nich strašákem. Školy se stále potýkající s přetrvávající neefektivní frontální výukou. Hejného metoda je výukový program, který mění paradigma přístupu k matematice, preferuje samostatné a logické uvažování nad memorováním a slepým uplatňováním naučených algoritmů.“ Mirek Hřebecký, programový ředitel EDUin, vysvětluje, proč Hejného metoda výuky matematiky získala cenu superEDUína za mimořádné inovace ve vzdělávání (Rodiče vítáni).

V souvislostech: 

  • CELOŽIVOTNÍ UČENÍ JE KLÍČOVÉ PRO KONKURENCESCHOPNOU EKONOMIKU, DOSPĚLÝCH SE V ČESKU OVŠEM VZDĚLÁVÁ STÁLE MÁLO

Pro konkurenceschopnost ekonomiky jsou nejdůležitější lidské zdroje. Významným faktorem přitom je, aby na trh práce vstupovali lidé s kvalifikacemi, které odpovídají požadavkům zaměstnavatelů, aby byli pro firmy co nejlépe uplatnitelní. Rychlý vývoj technologií, změny v dělbě práce, vývoj nových druhů zboží i služeb, globalizace a s ní související přesuny jednotlivých výrob i celých odvětví mezi státy i kontinenty, to vše způsobuje, že dříve získané znalosti je třeba neustále rozvíjet a doplňovat. Teprve tak se vytváří a udržuje kvalifikace člověka potřebná pro uplatnění na trhu práce a postup po kariérové dráze. Strategie celoživotního učení ČR (MŠMT) je hlavním dokumentem, který v ekonomické, pracovní a sociální oblasti určuje, jak podpořit doplňování kompetencí obyvatelstva, a tak podpořit ekonomický růst. Jak se to ale daří naplňovat?

SKAV a EDUin uspořádali v prosinci panelovou diskusi Má u nás celoživotní vzdělávání na růžích ustláno? (záznam si můžete přehrát na našem YouTube kanále), kde diskutovali zástupci ministerstva školství, Centra občanského vzdělávání, Expertní komory kariérového poradenství, EPALE, odborů a Svazu průmyslu. Hlavní téma – celoživotní učení – se rozpadlo do tří důležitých rovin: Národní soustavy kvalifikací, Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a kariérového poradenství ve školách. Celoživotní učení, do kterého spadá i učení dospělých, je ovšem podstatně důležitější než jen jako nástroj pro ekonomickou stabilitu či růst (EDTECH KISK), přestože v profesním životě hraje i jinou roli, jako je prevence syndromu vyhoření (MUNI). Celoživotní učení je, kromě ekonomických aspektů, důležité i k udržování duševního zdraví.

Národní soustava kvalifikací (NSK) poskytuje informace o profesních kvalifikacích, které jsou k dnešku schválené a uplatnitelné na pracovním trhu v ČR, a připravuje kvalifikační a hodnotící standardy k jednotlivým kvalifikacím. Hlavním cílem bylo poskytnout zaměstnavatelům možnost ověřit si skrze kvalifikace poskytované autorizovanými osobami kompetence svých (případných) zaměstnanců a současně umožnit občanům a zaměstnancům prokázat svoje kompetence v profesích, které nejsou zákonem regulované. Jedná se tak například o lektora dalšího vzdělávání, což je profese, jejíž nároky nejsou jinde upraveny, a pro svou oblíbenost je tak nejvyhledávanější v portálu NSK, informovala ředitelka odboru dalšího vzdělávání MŠMT Klára Bezděková. Panelisté na debatě, především pak zástupci z pracovní sféry, si ovšem stěžovali na rigidnost přidávání kvalifikací. „Nové profese vznikají nyní v řádu týdnů, ale jejich začlenění do NSK trvá zhruba rok,“ řekl Miloš Rathouský za Svazu průmyslu a dopravy. Podle Rathouského je v procesech NSK zapojeno více aktérů, než je potřeba, a někdy překračují své vymezené pravomoci (jako např. MPSV při hodnocení smyslu vzniku určitých kvalifikací), čímž ztěžují celý proces. Z úst Ondřeje Horáka z Centra občanského vzdělávání zaznělo, že celoživotnímu vzdělávání a jeho uznání v rámci NSK by prospělo lepší propojení formálního a neformálního vzdělávání.

Nedávno zveřejněný dokument Hlavní směry vzdělávací politiky do roku 2030+, který je základem pro budoucí strategii ministerstva, se překvapivě celoživotnímu vzdělávání věnuje jen okrajově. Dokument uvádí, že v ČR je dle Eurostatu dlouhodobě nízká participace obyvatel v dalším vzdělávání a je třeba se tím zabývat, protože české hospodářství je výrobně orientované, a bude tedy významně zasaženo technologickými změnami. Přestože je podle autorů „výzvou vznik a rozvoj komplexního a prostupného systému celoživotního učení zasazeného do evropského kontextu“, v konkrétních doporučeních chybí návrh na vybudování takového systému. Zato se doporučuje uznávat více neformální vzdělání v rámci toho formálního (např. uznáváním digitálních odznaků či absolvovaných on-line kurzů a přednášek typu Khanova škola, MOOC apod.) či zvyšovat motivaci dospělých k celoživotnímu vzdělávání, přičemž mají svou roli sehrát knihovny nebo střediska volného času jako instituce pro další vzdělávání.

Podle Rathouského by bylo dobré, aby stát propojil prostředky pro rekvalifikace (APZ) a NSK tak, že zaměstnanec před propuštěním může dostat možnost rekvalifikovat se pro jinou pozici. Ministerstvo zase plánuje propojení NSK s projektem Kompas realizovaným MPSV, který sleduje, jaké profese bude ekonomika pravděpodobně poptávat. Důležitou součástí NSK je také povědomí o kvalifikacích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, což je společný zájem MŠMT a odborů, které plánují osvětovou kampaň. Přesto je kariérní poradenství vnímáno jako popelka školství – ačkoli školy kariérní poradenství poskytují, podle Evy Kavkové z EKS jde o stále druhořadou pozici a žákům často nepřináší kvalitní podporu době, kdy se rozhodují o své kariéře.

Inspirace z (a do) praxe:

Výběr z EDUkalendáře: 

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
8 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Karvaiova
Jana Karvaiova
10 months ago

……Jak zlepšit postavení českých učitelů? Třeba zviditelněním jejich práce prostřednictvím ceny Global Teacher Prize…….

Tak toto je opravdu hodně ujeté. Jako bychom chtěli zlepšit postavení ´žen tím, že budeme zviditelňovat miss ČR nebo podobně. Tohle někdo myslel vážně?

Štěpán Kment
Editor
Štěpán Kment
10 months ago
Reply to  Jana

Dobrý den, Jano, zmiňujete zvláštní paralelu. Určitě existují ceny, které oceňují úspěšné ženy (UNESCO Pro ženy ve vědě, Ocenění českých podnikatelek apod.). Souhlasím s vámi, že Miss ČR dělá feminismu medvědí službu. A zároveň je bez debat, že Global Teacher Prize se svou kategorií řadí do prvních jmenovaných, tedy oceňujících práci určité skupiny.

Jana Karvaiova
Jana Karvaiova
10 months ago

Když ono to pak vypadá, že když učitel nedostal „cenu“, že není dobrý a následováníhodný. jenže, jak sám víte, to není pravda. Většina dobrých učitelů se nechlubí, jsou nenápadní. my jsme se třeba vždycky ve zvláštních školách smáli, že nám nikdo Amose nenavrhne. prostě na to ta děcka neměla – myslím něco zorganizovat a posílat návrhy a tak.

Jana Karvaiova
Jana Karvaiova
10 months ago

Klíčové pro inkluzi je, aby učitel přesně věděl hned, jak s žákem pracovat. Zatím to vypadá s inkluzí jak s porevoluční výukou jazyků. Učitelé jsou jednu lekci před žáky. Pro děti s SVP je to platné jak mrtvému zimník.

Štěpán Kment
Editor
Štěpán Kment
10 months ago
Reply to  Jana

Jo, to máte pravdu, je nezodpovědné nechat učitele bezradné v práci s dětmi se SVP. V tomhle je nešťastné, že ministerský projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi se zaměření „jen“ na 336 škol. Ale snad i skrze Centra podpory, které zakládají, vznikne lepší podpora, stejně jako reflexe, co je třeba dál podpořit a jak. V předchozích letech šly zejména z prostředků OP VVV stovky milionů do podpory společného vzdělávání, poradenství a posílení spolupráce škol a poradenských zařízení (KIPR, APIV A a B). Další kroky se týkají podpory sociálních pedagogů pro jednotlivé školy nebo právě zintenzivnění profesního rozvoje pedagogů prostřednictvím… Více »

Jana Karvaiova
Jana Karvaiova
10 months ago

Mě se třeba zdá, že peníze, které mohly jít do opravdové podpory, se vyčančaly na nesmysly. jednoho takového nesmyslu jsem se povinně účastnila. Pokud vím, již před spuštěním inkluze jsme navrhovali jiná a lepší řešení, jenže jsme nebyli dost hluční a neměli jsme dost „známostí“ na to,aby naše návrhy aspoň někdo četl. Bohužel. i Eduin má určitý podíl na tom, že byly podávány zkreslené informace a podporovány myšlenky inkluze v té podobě, která je dnes.

Janek Wagner
Janek Wagner
10 months ago

Prosím, necitujte z neoznačeného PR článku o inkluzi. Jana Odstrčilová neví, o čem mluví. Jen papouškuje fráze.

Jaroslava Kohoutova
Jaroslava Kohoutova
10 months ago

Milá kolegyně. Ve všem s Vámi souhlasím, ale ve větě :“Mě se zdá….“, jste zapomněla jedno písmenko „n“.
3. pád : mně se zdá….
Jinak souhlas i obdiv, inkluzi jsme přes argumentaci odborníků / vzpomínám na paní doc. Ivu Švarcovou/, prohráli . Spousta dětí na to doplácí . A také obecně – učitelé ze škol mizí. Není ro jen otázka finančního ohodnocení .
Zdravím Vás , Jarka Kohoutová