Chystaná změna vyhlášky znovu rozvířila diskusi o smyslu inkluze

Co přinesl týden 3.12. – 9.12.

Krátce: 

Výrok týdne: „Různé generace si budou dějiny vykládat porůznu, historie je relativní předmět už ze své podstaty. Na druhou stranu to ale neznamená, že pravda může být cokoli. Cílem historického bádání není najít pravdu, ale hledat pravdu. Badatelský neboli konstruktivistický přístup k historii relativismus uznává. Přišlo by mi tudíž ahistorické, kdybychom se záměrně vyhýbali bádání, které by přineslo důkazy o tom, že lidé v nedemokratické zemi si také užívali života.“ Severoirský historik a akademik Allan McCully popisuje svou zkušenost výuky v rozdělené společnosti a navrhuje, jak přistupovat ke kontroverzním tématům (Rodiče vítáni).

V souvislostech:  

    • POJMY A DOJMY VERSUS SKUTEČNÉ POTŘEBY INKLUZE. A NA POZADÍ ZÁSADNÍ ZMĚNY VYHLÁŠKY

„Čtyři z pěti ředitelů mají výhrady ke způsobu, jakým je inkluze uváděna do praxe.“ Těmito slovy moderátoři internetové televize DVTV začali dva rozhovory, které posléze daly vzniknout řadě reakcí a článků. Tvrzení ovšem vychází z nekvalitního výzkumu soukromé společnosti Tutor, který je spíše internetovým průzkumem bez potřebných náležitostí, jež by umožnily vztažení závěrů na všechny školy. Na nedostatky původně upozornil Karel Gargulák, později je glosoval Tomáš Hečko (obojí Facebook). Průkaznější analýzy a výzkumy přitom existují například od Nadace OSF/ČOSIV/Odborů, České školní inspekce nebo EDUinu/Socialbakers.

V duchu vyvracení polopravd a argumentačních triků se nese série reakcí na rozhovor s Jiřím Pilařem (DVTV) z Asociace speciálních pedagogů. Ten v pořadu mimo jiné uvedl, že učitelé nejsou na „mentálně retardované“ připraveni, inkluze byla hnaná ideologicky nebo zpochybnil, zda je účast hendikepovaných dětí v běžné třídě pro ně přínosem. Odpovědi Pilaře se často nesly v karikujícím duchu, který vyobrazoval české školy a „inkludované“ děti jako oběti tlaku neziskových organizací. Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF na rozhovor reagoval dekonstrukcí argumentace Pilaře (A2larm) a poukázal na zavádějící generalizaci nebo orwellovské scény, kdy pojmy jako inkluze nebo zapojení romských dětí jsou postaveny vzhůru nohama. Drahokoupil upozorňuje, že většina žáků s postižením se již dávno vzdělává v běžných školách, nejde o žádný experiment a reforma z r. 2016 umožnila lepší financování. Školy se ale potýkají s nízkým počtem zájemců o pozice asistentů pedagogů a speciálních pedagogů.

Na pletení pojmů upozorňuje Tomáš Feřtek (Respekt) z EDUinu, který spolupracuje s několika základními školami a přináší praktický pohled na skutečné výzvy společného vzdělávání. Feřtek uvádí, že kritici inkluze používají argumentační trik, v němž směšují děti s lehkým mentálním postižením, děti s poruchou chování a děti obtížně vzdělavatelné. Tyto tři problémy se ale zřídkakdy vyskytují naráz. Učitelé mají, podle autora, velký problém s dětmi s poruchami chování, ale to nesouvisí se změnami z posledních pár let – tito žáci jsou schopni se vzdělávat s většinou (a také se s ní vzdělávají), jakkoliv mají nedobré chování. Více kvalifikovaných asistentů, speciálních pedagogů a méně víry v přesvědčení, že „za současné potíže mohou ti ‚hloupí, agresivní a nevzdělatelní‘, které jsme předčasně pustili někam, kam ve skutečnosti nepatří,“ žádá Feřtek.

Že společné vzdělávání má pozitivní smysl, se snažila popsat rovněž v rozhovoru pro DVTV předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková. Ta tvrdí, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou tu teď a nelze čekat na učitele, kteří budou všechno umět. Pilař, Feřtek i Laurenčíková se shodnou, že klíčový pro inkluzi je individuální přístup k dětem a spravedlivé hodnocení jejich úspěchu. O totéž žádají i rodiče dětí s postiženími, kteří v otevřeném dopise Jiřímu Pilařovi vyčítají, že zastrašuje rodiče, kteří si inkluzi pro své děti vybrali, či že oddalování společného vzdělávání je jen zástěrkou segregačních postojů vůči lidem s mentálním postižením.

Na pozadí debaty o společném vzdělávání probíhá novelizace zásadní vyhlášky č. 27/2016 Sb. (ODok, Vláda), která se dostala do hledáčku ministra Plagy poté, co slíbil změny v praktickém provedení inkluze. Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi, varuje, že vyhláška mírní důraz na přednostní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu (Romea) pro všechny děti. Přestože ČŠI doporučuje zlepšit metodickou podporu asistentů, ministerstvo ve vyhlášce jen seškrtá jejich počty ve školách. K omezením se přistoupí i u rediagnostiky nebo přípravy plánů pedagogické podpory. Šimáček upozorňuje, že ministerstvo nedbá na potřeby z praxe a jde cestou snížení podpory, kterou děti potřebují (Blog Aktualně.cz). Proti změnám ve vyhlášce se staví i ministerstvo zahraničí a ministerstvo spravedlnosti, které upozorňuje, že úpravy zřejmě odporují mezinárodním závazkům vyplývajícím z Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (zdroj: ČTK).

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

13. 12., 16.00, Praha, On the Mysteries of the Swiss Dual Vocational Education and Training: What the Czech Republic Can Learn

 

Beduin každý týden odebírá zdarma 5 962 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

5
Přidat komentář

avatar
3 Comment threads
2 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
EDUinVaclavRadek Sárközi Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Radek Sárközi
Vaclav Zeman
Vaclav Zeman

Jinými slovy: Málo informujete o tom,co si o inkluzi myslí můj spolek. Cha :) .

Radek Sárközi

Zde je odkaz na aktuální nezávislý výzkum, nikoliv na cinknutá šetření ČOSIV a spol.:

https://www.denik.cz/z_domova/ucitele-prijali-inkluzi-napul-ted-dostanou-novou-vyhlasku-20181209.html

Radek Sárközi