Co by nemělo chybět ve Strategii vzdělávací politiky do roku 2030?

Co přinesl týden 4. 2. – 10. 2. 2019

Krátce: 

Výrok týdne: „Já jsem přesvědčena o tom, že to, jak se té které společnosti daří a zejména jak se v ní žije, do značné míry záleží na tom, jak vzdělaná a kultivovaná je ta nejméně vzdělaná část populace. A tím, že systém podporuje výběrovost, zároveň rezignuje na vzdělávání těch, kteří by to nejvíce potřebovali. Ti budou tím pádem více ohroženi nezaměstnaností, kriminalitou, což představuje výdaje na sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti, potírání kriminality. Zároveň hrozí nespokojenost a napětí ve společnosti, která musí fungovat pro všechny.“ Docentka Jana Straková v rozhovoru o nerovnostech ve vzdělávání.

V souvislostech:  

  • CO BY MĚLO BÝT VE STRATEGII 2030?

V lednu se poprvé sešel expertní tým, kterému byla ministrem školství svěřena úloha přípravy Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030. Osmičlenná expertní skupina (MŠMT) má za úkol připravit materiál Hlavní směry vzdělávací politiky České republiky do roku 2030, jehož cílem je stanovení priorit a cílů vzdělávací politiky do roku 2030. Tento text se stane základem nově vytvořené strategie vzdělávacího systému ČR pro dalších deset let.

EDUin se v svém Auditu vzdělávacího systému také věnoval strategickému plánování českého školství a shledal, že často zůstává jen na papíře a do reality se málokdy přetaví. Ukázkovým příkladem je Strategie 2020 (MŠMT), která si kladla tři velké cíle: snižovat nerovnosti ve vzdělávání, podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad a odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém. Neboť Strategie není pro ministry školství přímo závazná, její evaluace je nárazová a průběžné hodnocení naplňování bylo omezeno nedostatkem kvalitních indikátorů, došlo jen k minimálním posunům ve zmíněných oblastech. Ostatně, i k takovému negativnímu závěru došla nezávislá skupina při ministerstvu, která naplňování hodnotila (MŠMT).

Proto EDUin navrhuje, aby připravovaná Strategie 2030 měla konkrétní implementační část a jasné indikátory, které umožní průběžnou evaluaci. Strategie by měla být v souladu s vizí ekonomického, společenského a kulturního rozvoje, kterou přijala česká vláda v rámci jiné Strategie ČR 2030 řešící komplexní rozvoj země (ČR2030). Mimo to by měla zohlednit významné změny v ekonomice, které s pokračující automatizací přicházejí, a posílit proto všeobecně-vzdělávací složku zejména na odborných školách a učilištích.

Tři témata z předchozího dokumentu, do značné míry nevyřešená, je proto přirozené znovu přetisknout i do chystané nové desetiletky. Mimo to by se ale Strategie neměla ostýchat adresovat i jiné důležité výzvy, jakými jsou kvalita vzdělávání na 2. stupni ZŠ, vedoucí ke snaze snížit brzké oddělování části žáků do víceletých gymnázií, zastaralá struktura středoškolského vzdělávání kopírující dřívější podobu ekonomiky nebo vysoké regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání a dopady této skutečnosti na regionální rozvoj.

Vzhledem k paralelní revizi rámcových vzdělávacích programů je nasnadě, aby strategický dokument popsal, jak má vypadat absolvent české vzdělávací soustavy tak, aby vzniklo souvislé zadání, jakým směrem se mají obsahové změny ubírat. Právě nárazovost změn, které stran ministerstva školství, nebo lépe řečeno různých ministrů a ministryň školství, přicházejí, činí efektivní rozvoj školství tak náročný. Přímo související s kurikulem jsou rovněž vstupní a výstupní zkoušky, neboli jednotné přijímací zkoušky na střední školy nebo maturity. Ačkoliv ministr školství Plaga plánuje změny, které by měly podpořit společné vzdělávání a snížit selektivitu českého systému (Aktuálně.cz), je nejasné, zda jde o sérii opatření nebo jen další ze série nárazových opatření ve výsledku s rozporuplnými efekty.

Strategie 2030 by ve své šíři měla pojmout i globální trendy jako prodlužující se počet let, jenž lidé stráví ve vzdělávacím systému (Our World in Data), a nastavit tak kritické zrcadlo hlasům volajícím po omezování počtu maturantů nebo vysokoškoláků. Naopak by měla vyjít vstříc celoživotnímu vzdělávání a akcentovat i význam vzdělávání neformálního, které dnes supluje v řadě ohledů školu (např. v občanských dovednostech, soft skills, výuce moderních dějin, lidských práv atd.). EDUin apeluje na ministerstvo, aby se poučilo z chyb při (ne)naplňování Strategie 2020 a mimo deklarace představilo také jasný implementační plán, nad nímž bude panovat shoda mezi různými aktéry ve vzdělávání.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 12. 2., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium – V čem se můžeme inspirovat finským školstvím
  • 14. 2., 14.00, Praha, Diskuse k povinnému předškolnímu vzdělávání
  • 19. 2., 19.00, EDUpoint Praha, EDUinspirace – Jak vybrat školu pro své dítě?
Beduin každý týden odebírá zdarma 5 962 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na