Co čeká české školství v roce 2023

Krátce:

Česko patří mezi země, kde v péči o předškolní děti silně převažují pedagogové ve věku nad 40 let. Do důchodu během příštích deseti let odejde asi 30 procent učitelů mateřských škol. Ve věku do 30 let jich nyní ve školkách učí necelých 21 procent, roste ale počet těch, kteří mají vysokoškolské vzdělání. „Je v zájmu celé společnosti, aby mladá generace měla motivaci zaměřit své studium na obor předškolního vzdělávání a tomuto povolání se věnovat,“ píše se ve výroční zprávě ČŠI (Seznam Zprávy).

Školy řeší hackerské útoky na své informační systémy. Pachateli bývají jejich vlastní žáci. „Setkal jsem se s tím už mnohokrát. Na jedné škole si třeba děti koupily speciální zařízení, takzvaný keylogger,“ cituje server iDnes lektora IT a etického hackera Pavla Matějíčka. Žáci získali přístupové údaje jedné z učitelek a mohli díky tomu měnit známky nebo omlouvat absence. Článek upozorňuje také na „mimoškolní“ aktivity některých dětí, například na komunitu na sociální platformě Discord, ve které vytvářejí, směňují a šíří malware. „Hacknout někoho se může zdát jako zábava, což je důvod, proč jsou tyto komunity pro děti a mládež tak atraktivní,“ vysvětlil Jan Holman z antivirové společnosti Avast s tím, že může jít o trestnou činnost.

Na základě reportáží o sexuálním zneužívání ve škole vzniká návrh zákona, který má zamezit lidem trestaným za zločiny na dětech k návratu k práci s dětmi. Investigativní série Ve stínu Seznam Zpráv otevřela na jaře problematiku sexuálního zneužívání na základní škole – včetně toho, že odsouzený učitel po zahlazení trestu dále učí. Momentálně se připravuje návrh zákona, který by návratu lidí odsouzených za zločiny na dětech bránil návratu k práci s dětmi. „Dáme ředitelům škol a dalším, kteří zaměstnávají lidi pracující s dětmi, možnost vyžádat si dokument, takzvaný dětský certifikát, ze kterého bude patrné, že dotyčný nebyl trestán a splňuje podmínku práce s dětmi,“ říká poslankyně Eva Decroix.

Segregované školy vytváří problémy pro budoucnost společnosti. Cestu, jak školu dostat z této pasti, popisuje projekt desegregace.cz. „Ideální jsou nejvýše čtyři romské děti na třídu a deset až 15 procent vyloučených žáků na školu. Jinak odcházejí děti z elitnějších rodin, které mají obavy, aby vzdělávání jejich potomků nebylo ohroženo,“ říká Karel Gargulák z PAQ Reasearch (iDnes). O tom, jak náročné je dostat školu z pasti segregace, mluví ředitelka školy Kamenná Stezka v Kutné Hoře Andrea Melechová: „Nejtěžší je přiznat si, že škola má potíže a že se situace stala neúnosnou. Když se problém pojmenuje, je to první krok k jeho řešení.“ (Deník) Zuzana Hronová v článku na serveru Deník připomíná, že romští žáci jsou zhruba desetkrát častěji diagnostikováni jako žáci s lehkým mentálním postižením, většina se vzdělává ve speciálních školách nebo v segregovaných školách a třídách.

Otevření učitelské profese nekvalifikovaným vysokoškolákům podle předsedy Asociace děkanů pedagogických fakult nic neřeší a opírá se o zastaralá data. „Slýcháme, že pedagogické fakulty jsou odtržené od reality nebo že nekladou dost velký důraz na praxe, že jsou fakultami až druhé nebo třetí volby a že absolventi nezůstávají v oboru. Data, která získáváme vlastním šetřením, přitom svědčí o opaku,“ říká Daniel Jandačka, děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a předseda Asociace děkanů pedagogických fakult. Podle něj se jejich absolventi spíše setkávají s nepochopením, včetně nových trendů ve vzdělávání (LN).

„Standardní paradigma tady je, že vytváříme pracovníky pro trh práce. To ale není pravda, my v tom systému děláme člověka,“ říká bývalý ministr školství Robert Plaga v pořadu Souvislosti Plus (Český rozhlas), který byl věnován změnám ve školství. Potkal se v něm s Daliborem Krčmářem z Microsoftu a se sociologem Tomášem Kosteleckým. „Myslím si, že jakákoliv zásadní změna vzdělávacího systému bude logicky narážet na odpor. Protože všichni chodili do školy a všichni mají představu, jak to tam vypadá a nic jiného si nedokážou představit. Ale myslím, že změny potřeba jsou,“ řekl v diskusi.

Adaptační skupiny pro dětské uprchlíky z Ukrajiny budou pokračovat do června 2023. Ministerstvo školství vyhlásilo novou dotační výzvu, rozdělí 100 milionů korun. O příspěvky lze žádat do 30. dubna 2023, žádat mohou školy, města a obce a jejich příspěvkové organizace a nestátní neziskové organizace, které budou adaptační skupinu provozovat od ledna do konce června 2023 (Novinky).

Výrok týdne:

„Pokud nějaký systém funguje mnoho let, tak ho proměnou pár předpisů nelze lehce změnit. Speciální školství je důležitým článkem naší vzdělávací soustavy. Není však důvod, aby se v něm vzdělávaly děti z extrémně chudých rodin nebo děti z romských a jiných kulturně odlišných rodin. Přesně to se ale dle dostupných dat děje,“ říká Karel Gargulák z PAQ Research v rozhovoru k projektu desegregace.cz (Deník).

V souvislostech:

Co čeká české školství v roce 2023

Po letech poznamenaných pandemií a uprchlickou krizí čeká české školství další turbulentní rok. Bude se diskutovat a rozhodovat o změnách ve vzdělávací politice, které mají potenciál výrazně ovlivnit budoucnost vzdělávacího systému. Přejeme českému školství do nového roku 2023 hodně sil a zdaru a nabízíme přehled několika z očekávaných změn.

Zákon o pedagogických pracovnících

Bude pokračovat schvalování dlouho očekávané a také dlouho připravované novely zákona o pedagogických pracovnících (ZoPP), která prošla prvním čtením ve sněmovně těsně před Vánoci. Předcházející verze spadla pod stůl na konci funkčního období Roberta Plagy – sněmovna ji nejprve odhlasovala, aby ji posléze odmítla, když ji Senát vrátil s několika technickými úpravami. Prosadit novelu si jako prioritu vytyčil při nástupu do funkce ministra Petr Gazdík, nakonec se ale na pořad dne dostala až za jeho nástupce. Počítá například se zafixováním objemu prostředků na učitelské platy na úrovni 130 % průměrného příjmu, podmínečným uznáváním učitelské kvalifikace u vysokoškoláků bez pedagogického vzdělání nebo se zavedením role uvádějícího učitele. Podrobně se změnám, které přináší, věnuje na svém webu organizace Učitel naživo.

Revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV)

Ještě déle než na nový ZoPP čeká školství na nové kurikulum. V září 2022 začal pracovat Expertní panel pro revizi RVP ZV pod vedením Jana Jiterského. Jeho prvním úkolem bylo „definování Hlavních směrů revize RVP ZV, tedy základního dokumentu s pravidly a návody, jak by měla revize probíhat“. (NPI ČR) Podle harmonogramu by měla být v roce 2023 schválena finální podoba nového kurikula. Shoda na tom, jakým směrem se má kurikulum posunout, se ale hledá obtížně, a to nejen uvnitř Expertního panelu. Po zveřejnění pracovní verze Hlavních směrů loni na jaře se museli jeho členové vypořádat s více než třemi tisíci připomínkami. Některé otázky zůstaly nedořešené, ponechány politickému rozhodnutí (především navrhované rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející). Před anoncovaným datem zveřejnění konečné podoby dokumentu (30. července 2022) ale odstoupil ministr Petr Gazdík a jeho nástupce si vyžádal k tématu další analýzy, finální verze Hlavních směrů zatím nebyla veřejnosti představena.

Změny v nastavení inkluze

Ministerstvo pracuje na tzv. parametrizaci práce asistentů pedagoga. Chce tím na jedné straně dostat pod kontrolu náklady na toto konkrétní podpůrné opatření a zlepšit pracovní podmínky asistentů pedagoga nebo snížení administrativní zátěže ředitelů škol a poradenských zařízení. Nově by asistenti pedagoga neměli být přijímáni „k žákovi“, ale každá škola by měla mít počet míst určen podle předem daných kritérií. S tím souvisí připravované změny v zákonech (zatím chybějící ukotvení asistenta pedagoga jako pedagogické pozice, úpravy v „inkluzivní“ vyhlášce). Záměr vyvolal obavy o to, že by školy, které vzdělávají více žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, mohly o část svých současných úvazků přijít, problematice se věnuje ČOSIV, popsal ji také článek Jitky Polanské na webu EDUin.

Digitalizace maturitních a přijímacích zkoušek

Turbulentní rok má za sebou Cermat. Po kontrole hospodaření instituce, která zajišťuje přípravu a distribuci testů pro jednotnou část maturitní zkoušky a pro přijímací zkoušky na střední školy, odvolal ministr Gazdík její ředitelku Michaelu Kleňhovou. Jeho nástupce ministr Vladimír Balaš si za jejího nástupce vybral Miroslava Krejčího, se zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti. Prvním úkolem nového ředitele bylo zajistit tisk letošních maturitních testů (výběrové řízení na nového, ideálně levnějšího dodavatele, se nepodařilo ukončit včas), „ve střednědobém horizontu se pak bude řešit elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek“. (MŠMT) Tento střednědobý horizont ministr Balaš konkretizoval na dva až tři roky (HN), předpokládá také, že digitalizace umožní podávat zájemcům o studium na střední škole více přihlášek. Zda a jak to ovlivní podobu jednotných zkoušek, o které se vedou letité diskuse, zatím jasné není.

Kapacita středních škol (nejen v Praze)

Populační vlna, která v minulých letech naplnila až po střechu školy zejména ve velkých městech a na jejich periferiích, se již přelévá na střední školy. V minulém školním roce poptávka po studiu zejména na gymnáziích (a v Praze) značně převýšila nabídku. Ministerstvo školství poukazuje na to, že míst na středních školách je v průměru dost a že lokální nedostatek kapacit jde na vrub zřizovatelům, tj. v případě středních škol především krajům. Pokud se situace nezmění, nejenže se řada dětí nedostane na školu, kterou si vybraly, ale stát promešká další příležitost ke změně středního školství (Audit vzdělávacího systému, 2020). O tom, že si to například oborová struktura středních škol už dlouho zaslouží, není pochyb.