Co čeká české školství v roce 2023

Co přinesl týden 19. 12. – 31. 12.

Krátce: 

Výrok týdne:

„Pokud nějaký systém funguje mnoho let, tak ho proměnou pár předpisů nelze lehce změnit. Speciální školství je důležitým článkem naší vzdělávací soustavy. Není však důvod, aby se v něm vzdělávaly děti z extrémně chudých rodin nebo děti z romských a jiných kulturně odlišných rodin. Přesně to se ale dle dostupných dat děje,“ říká Karel Gargulák z PAQ Research v rozhovoru k projektu desegregace.cz (Deník).

V souvislostech:

Co čeká české školství v roce 2023

Po letech poznamenaných pandemií a uprchlickou krizí čeká české školství další turbulentní rok. Bude se diskutovat a rozhodovat o změnách ve vzdělávací politice, které mají potenciál výrazně ovlivnit budoucnost vzdělávacího systému. Přejeme českému školství do nového roku 2023 hodně sil a zdaru a nabízíme přehled několika z očekávaných změn.

Zákon o pedagogických pracovnících

Bude pokračovat schvalování dlouho očekávané a také dlouho připravované novely zákona o pedagogických pracovnících (ZoPP), která prošla prvním čtením ve sněmovně těsně před Vánoci. Předcházející verze spadla pod stůl na konci funkčního období Roberta Plagy – sněmovna ji nejprve odhlasovala, aby ji posléze odmítla, když ji Senát vrátil s několika technickými úpravami. Prosadit novelu si jako prioritu vytyčil při nástupu do funkce ministra Petr Gazdík, nakonec se ale na pořad dne dostala až za jeho nástupce. Počítá například se zafixováním objemu prostředků na učitelské platy na úrovni 130 % průměrného příjmu, podmínečným uznáváním učitelské kvalifikace u vysokoškoláků bez pedagogického vzdělání nebo se zavedením role uvádějícího učitele. Podrobně se změnám, které přináší, věnuje na svém webu organizace Učitel naživo.

Revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV)

Ještě déle než na nový ZoPP čeká školství na nové kurikulum. V září 2022 začal pracovat Expertní panel pro revizi RVP ZV pod vedením Jana Jiterského. Jeho prvním úkolem bylo „definování Hlavních směrů revize RVP ZV, tedy základního dokumentu s pravidly a návody, jak by měla revize probíhat“. (NPI ČR) Podle harmonogramu by měla být v roce 2023 schválena finální podoba nového kurikula. Shoda na tom, jakým směrem se má kurikulum posunout, se ale hledá obtížně, a to nejen uvnitř Expertního panelu. Po zveřejnění pracovní verze Hlavních směrů loni na jaře se museli jeho členové vypořádat s více než třemi tisíci připomínkami. Některé otázky zůstaly nedořešené, ponechány politickému rozhodnutí (především navrhované rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející). Před anoncovaným datem zveřejnění konečné podoby dokumentu (30. července 2022) ale odstoupil ministr Petr Gazdík a jeho nástupce si vyžádal k tématu další analýzy, finální verze Hlavních směrů zatím nebyla veřejnosti představena.

Změny v nastavení inkluze

Ministerstvo pracuje na tzv. parametrizaci práce asistentů pedagoga. Chce tím na jedné straně dostat pod kontrolu náklady na toto konkrétní podpůrné opatření a zlepšit pracovní podmínky asistentů pedagoga nebo snížení administrativní zátěže ředitelů škol a poradenských zařízení. Nově by asistenti pedagoga neměli být přijímáni „k žákovi“, ale každá škola by měla mít počet míst určen podle předem daných kritérií. S tím souvisí připravované změny v zákonech (zatím chybějící ukotvení asistenta pedagoga jako pedagogické pozice, úpravy v „inkluzivní“ vyhlášce). Záměr vyvolal obavy o to, že by školy, které vzdělávají více žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, mohly o část svých současných úvazků přijít, problematice se věnuje ČOSIV, popsal ji také článek Jitky Polanské na webu EDUin.

Digitalizace maturitních a přijímacích zkoušek

Turbulentní rok má za sebou Cermat. Po kontrole hospodaření instituce, která zajišťuje přípravu a distribuci testů pro jednotnou část maturitní zkoušky a pro přijímací zkoušky na střední školy, odvolal ministr Gazdík její ředitelku Michaelu Kleňhovou. Jeho nástupce ministr Vladimír Balaš si za jejího nástupce vybral Miroslava Krejčího, se zkušenostmi z oblasti informatiky a kybernetické bezpečnosti. Prvním úkolem nového ředitele bylo zajistit tisk letošních maturitních testů (výběrové řízení na nového, ideálně levnějšího dodavatele, se nepodařilo ukončit včas), ve střednědobém horizontu se pak bude řešit elektronizace státní maturity a jednotných přijímacích zkoušek“. (MŠMT) Tento střednědobý horizont ministr Balaš konkretizoval na dva až tři roky (HN), předpokládá také, že digitalizace umožní podávat zájemcům o studium na střední škole více přihlášek. Zda a jak to ovlivní podobu jednotných zkoušek, o které se vedou letité diskuse, zatím jasné není.

Kapacita středních škol (nejen v Praze)

Populační vlna, která v minulých letech naplnila až po střechu školy zejména ve velkých městech a na jejich periferiích, se již přelévá na střední školy. V minulém školním roce poptávka po studiu zejména na gymnáziích (a v Praze) značně převýšila nabídku. Ministerstvo školství poukazuje na to, že míst na středních školách je v průměru dost a že lokální nedostatek kapacit jde na vrub zřizovatelům, tj. v případě středních škol především krajům. Pokud se situace nezmění, nejenže se řada dětí nedostane na školu, kterou si vybraly, ale stát promešká další příležitost ke změně středního školství (Audit vzdělávacího systému, 2020). O tom, že si to například oborová struktura středních škol už dlouho zaslouží, není pochyb.

Z edukalendáře:

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments