Co potřebují absolventi pro život kromě vysvědčení a diplomů

Nabízíme zápis a obrazový záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin  na téma Diplom nestačí – co dnes potřebují mladí lidé kromě dobrého vysvědčení. Debata se konala 19. května, účastnili se jí Jan Schmid z agentury Perfect Crowd, Daniela Havlíčková, odbornice na neformální vzdělávání, Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Jobs.cz, Ivo Jupa, partner CSR Fórum a Tomáš Vokáč, Mezinárodní cena vévody z Edinburgu ČR. Moderoval Tomáš Feřtek. Kromě přehledu hlavních témat  a videa nabízíme i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE.

Diskutovalo se o výsledcích výzkumu, který na objednávku J&T Banky a za odborné spolupráce EDUin realizovala v loňském roce agentura Perfect Crowd. Výzkum se soustředil na to, co považují úspěšní lidé z různých oborů za klíč k životnímu a profesnímu úspěchu a porovnával to s požadavky personalistů, kteří přijímají vysokoškolsky vzdělané absolventy na první pracovní pozice. Více si o výzkumu můžete přečíst ZDE. Debatující se věnovali hlavně tomu, nakolik výsledky výzkumu odpovídají jejich zkušenosti s uznáváním neformálního vzdělávání a personalistické praxe.

Hlavní myšlenky z debaty:

• Mezi hlavní požadavky zaměstnavatelů dlouhodobě patří flexibilita, spolupráce, kreativita, komunikativnost.
• Je třeba si ujasnit, co rozumíme neformálním vzděláváním. Jedno pojetí tím rozumí tu část vzdělávání, která se odehrává mimo školu, a tedy hledá cesty, jak s ním propojit to, co se děje paralelně ve školách. Jiné pojetí chápe neformální vzdělávání jako tu profesní kvalifikaci a nabyté zkušenosti, které získáváme po ukončení studia a získání vysvědčení či diplomu. Často se tedy může krýt s různými formami rekvalifikace.
• Dlouholetá debata, zda jsou u absolventů důležitější odborné nebo tzv. klíčové kompetence, se v poslední době posunula k jasnému uznání důležitosti klíčových kompetencí. Ty odborné lze v případě potřeby doučit později.
• Stále důležitější je, aby součástí studijních programů byly i sociální a charitativní činnost. Tyto zkušenosti začínají být žádanou součástí kvalifikace.
• V našem vzdělávacím systému se ale proces směřující k uznávání neformálního vzdělávání spíše zastavil. Aktuální politická reprezentace tomuto problému nevěnuje pozornost.
• Zásadní je možnost získávání praxe už během studia. Jde o velmi žádanou součást kvalifikace. Ale pro studenty je velmi obtížné takovou praxi získat. Ať už kvůli nepružnosti firem, nebo nelibosti škol, aby studenti takové praxe během studia absolvovali.
• Firmy zajímá reálná znalost, ne certifikát – papír. Nejviditelnější je to u cizího jazyka. Filmu umí ověřit schopnost ovládat cizí jazyk a certifikát je vůbec nezajímá.
• Stále důležitější je „důkaz činností“. Pouhý popis kompetenci přestal fungovat, není často přenositelný ani uvnitř jedné firmy.
• Čeká nás vznik nových forem vysokoškolského vzdělávání mnohem propojenějších s praxí. Příkladem jsou „učňovské“ vysoké školy v severním Německu, kam chodí lidí souběžně s prací ve firmách a přitom nejde o tradiční podobu „dálkového“ studia.
• Tlak na důležitost neformálního vzdělávání vzniká i nepředpokládatelným vznikem nových profesí a zánikem starých. Kdo věděl před pěti lety, co je to programátor mobilních aplikací? A má smysl dělat pro takové profese vysokoškolské studium? Nezanikne ta profese, než ti lidí dostudují?
• Máme ubrat čas věnovaný formálnímu vzdělávání, aby měli žáci a studenti více času na formální aktivity? Nebo máme hledat legislativní cesty, jak začlenit dnešní neformální aktivity do školních kurikulí?
• Jaké kompetence budou potřebovat absolventi za deset patnáct let, nevědí ani vysoké školy, ale ani firmy a personalisté.
• Je klíčové dát vysokým školám i neformálním institucím šanci a prostor dělat různé věci různě. Právě v té různosti je šance a budoucnost.

Celou nahrávku Kulatého stolu v délce 2 hodiny 10 minut si můžete stáhnout a poslechnout ZDE.