← Beduin ← Články

Co svým voličům nabízejí politické strany v letošních volbách?

4. 10. 2021

EDUin

Co přinesl týden 27. 9. – 3. 10. 2021

Krátce:

Více praxe, lepší oborová didaktika. Vysoké školy s ministerstvem podepsaly memorandum, chtějí změnit vzdělávání budoucích učitelů. Začínající učitelé odcházejí z fakult dobře vybavení ve svém oboru, zaostávají ale v takzvaných měkkých dovednostech, jako je práce s motivací žáků nebo jejich zapojením do výuky, shrnuje současnou situaci Josef Mačí. „Povinností státu je zabezpečit systém tak, aby byl co nejlepší, a povinností fakult je generovat učitele, kteří náš vzdělávací systém posunou tam, kam chceme, což je zapsáno ve Strategii 2030+,“ cituje ministra školství Roberta Plagu (SeznamZpravy.cz). Při vzdělávání podle nového kompetenčního profilu absolventa se počítá s výrazným navýšením hodin praxe, důraz na didaktiku, budoucí učitelé se mají například učit, jak u dětí rozvíjet kritické myšlení. Resort své záměry shrnul na webu edu.cz.„Reforma podpoří propojení fakult se školami tak, aby studenti získali více kvalitní praxe nebo zlepší kvalitu oborových didaktik. Také zavádí jednotný kompetenční profil absolventa, který fakultám pomůže jejich výuku lépe zacílit, vyhodnocovat a postupně zlepšovat,“ píše Markéta Popelářová na webu otevreno.cz. Podle Luboše Zajíce, předsedy Asociace ředitelů základních škol, by bylo na místě upravit také přijímačky na vysoké školy – roli by měly hrát nejen výsledky v testech, ale také zájem a předpoklady po škole skutečně učit (lidovky.cz).
Testy na kroužky už nejsou nutné, ministerstvo chystá po podzimních prázdninách další kolo plošného testování na školách. Od října už není nutné testovat děti kvůli kroužkům, na které chodí stále ve stejné skupině, bezinfekčnost není nutné prokazovat ani při školních výletech a dalších akcích, kterých se účastní děti z jedné školy (irozhlas.cz). „Bude ale nutné vést evidenci účastníků, aby bylo snazší trasování, pokud se objeví případy infekce,“ doplnil Vojtěch (ČT24). U nepravidelných aktivit, kde se scházejí různé kolektivy, test nutný nadále bude. Chystá se další kolo plošného testování na školách. „Finální rozhodnutí je na ministerstvu zdravotnictví, ale jako nejpravděpodobnější termín se jeví přelom října a listopadu po podzimních prázdninách,“ řekl pro SeznamZpravy.cz ministr školství Robert Plaga. Od září poslali hygienici do karantény 152 tříd. „Chceme také vědět, odkdy dokdy bylo to dítě ve škole a odkdy má příznaky, má-li nějaké, abychom věděli, kolik dní dozadu máme pátrat při trasování kontaktů a určení délky karantény,“ vysvětluje Alena Šípková z Krajské hygienické stanice, jak rozhodují, jestli třída půjde do karantény (DenikN.cz). Výuku ovlivňuje i karanténa dětí, které se s někým pozitivním na covid setkali mimo školu, stěžují si na to rodiče, pro učitele je zajištění výuky pro děti ve škole i doma vyčerpávající (novinky.cz). Pražský magistrát nabídl svým školách, že k nim vyšle mobilní očkovací tým (SeznamZpravy.cz). Čekárny u lékařů zatím plní „necovidoví“ pacienti, akutních respiračních onemocnění je podle SeznamZpravy.cz o třetinu více než jindy touto dobou, nemocné jsou zejména děti předškolního a mladšího školního věku.
Učitelé s mediální výchovou bojují, experti mediální výchovu doporučují, část rodičů je ale proti – bojí se manipulace a „cenzury“. Text Zuzany Hronové a Michaely Endrštové (aktualne.cz) mapuje stav mediální výchovy patnáct let poté, co se stala jako průřezové téma součástí rámcových vzdělávacích programů. Podle výzkumu Český učitel ve světě médií ze září 2021 mediální výchovu jako zvláštní předmět učí tři procenta z 2155 oslovených učitelů. Dalších 47 % ji vyučuje v jiných předmětech. Průzkumu si všímá také web hlidacipes.org. „Drtivá většina pedagogů v rámci své pedagogické přípravy (a po ní) neabsolvovala žádný kurz mediální výchovy a mediální výchovu zařazují do svých hodin ve velmi omezeném množství,“ cituje Kamila Kopeckého, jednoho z autorů výzkumu.
Seriál Ochránce byl opět nejsledovanějším pořadem nedělního večera. Další díl vidělo 1,27 mil. diváků ve věkové skupině 15+. „Dvojku“ večera, první velkou předvolební debatu lídrů CNN Prima News, sledovalo v živém přenosu téměř 400 tis. diváků (mediaguru.cz). Tvůrci trpělivě rozebírají všechny stránky problému, který se snadno dá bagatelizovat poznámkami typu „nevychovaný spratek“, „špatná matka“, „neschopní učitelé“ či „nefunkční inkluze“, oceňuje Ochránce v recenzi Tomáš Stejskal (aktualne.cz). „P ro mě v takových chvílích přeskakujeme celou řadu možností, kdy dítě můžeme učit řešit tu situaci,“ komentuje pedagožka Jana Stejskalová v rozhovoru s Janem Čenským jednání ředitele školy ze 4. dílu seriálu, který se řídil zásadou „lepší jednu fláknout než stokrát vysvětlovat“ (ČT).
Přihlášku do soutěže o nejlepší středoškolskou práci na téma genderové rovnosti Genderiáda je možné podat do 31. října. Téma si žáci středních škol mohou vybrat z organizátorem soutěže nabídnutých okruhů, nebo si vymyslet vlastní. Více informací o soutěži je k dispozici zde.

Výrok týdne: „Pracovní trh v tuhle chvíli hlásí akutní nedostatek nekvalifikovaných sil do výroby. Pokud bychom měli tu větu o „přizpůsobení se trhu“ brát doslova, pak by zadání pro vzdělávací systém znělo – děti moc neučte, ať vypadnou ze školy co nejdřív a umí toho co nejméně, potřebujeme je u pásu. Něco takového by nepodepsal nejspíš ani ministr všech průmyslů a řemesel Karel Havlíček,“ komentuje Tomáš Feřtek volební programy stran, které chtějí vzdělávání přizpůsobovat potřebám pracovního trhu (respekt.cz).

V souvislostech:

SE ŠKOLSKÝM PROGRAMEM SI POLITICKÉ STRANY DALY VÍCE PRÁCE NEŽ V MINULÝCH VOLBÁCH. CO SVÝM VOLIČŮM NABÍZEJÍ?

Ve volebních programech části politických stran se stále dají najít silná prohlášení, která vidí řešení všech problémů v jednoduchém škrtu perem a „zrušení inkluze“ (KSČM, SPD nebo koalice Trikolóra, Svobodní a Soukromníci. Většinu ale spojuje důraz na řešení nerovností v přístupu ke vzdělávání. Tématem je revize RVP, proměna jednotných přijímacích zkoušek i státních maturit nebo kvalita vzdělávání. Přečtěte si analýzu volebních programů od EDUinu a předvolební rozhovory se školskými experty stran, které mají největší šanci, že budou po volbách ovlivňovat školskou politiku.

Hnutí ANO

Důraz na platy a na snížení administrativy patří ke kladům školského programu hnutí ANO. Sympatický je i důraz na boj proti nerovnostem ve vzdělávání, program ale nenabízí představu, jak chce hnutí ANO postupovat. Jde spíše o řadu náhodných kroků (zajištění bezpečnosti školních budov, podpora podnikavosti dětí) než o ucelenou koncepci pro příští čtyři roky vlády. U řady priorit chybí naznačení směru, kterým se chce ANO vydat (zkvalitnění přípravy středo- a vysokoškolských učitelů, duální vzdělávání a problematika středního školství), zcela chybí například vyrovnání se s důsledky distanční výuky.

Koalice SPOLU

V propracovaném dokumentu věnují koaliční partneři nejvíce pozornosti změnám cílů a obsahu vzdělávání (redukce učiva, podpora učení s porozuměním, zaměření na kompetence a gramotnosti, podpora nadání), řešení nerovností v přístupu ke vzdělávání (vyrovnání regionálních rozdílů, lepší spolupráce státních institucí pečujících o děti atp.), střednímu vzdělávání a jeho oborové struktuře nebo problematice přijímacích a maturitních zkoušek (zavedení národních srovnávacích zkoušek). Menší pozornost je věnována efektivní státní správě ve školství.

Koalice Piráti + STAN

Program pojmenovává řadu konkrétních problémů (malá motivace dětí, převaha pasivního předávání informací, rozdíly mezi školami, nezájem o učitelskou profesi, přílišná administrativa). Navrhované kroky navazují na Strategii 2030+, v programu se koalice věnuje inovaci cílů a obsahu vzdělávání nebo nerovnostem ve vzdělávání. Pomoci školám chce vedle snížení administrativní zátěže podporou spolupráce mezi učiteli i školami a celoživotního vzdělávání učitelů. Chtěla by dosáhnout změny státních maturit, za důležitou považuje stavbu nových škol v prstencích kolem velkých měst. Ne zcela se koaliční partneři shodnou v názoru na střední článek. V programu chybí vyrovnání se s dopady pandemie.

Série předvolebních rozhovorů se školskými experty politických stran a hnutí mapovala názory politiků na aktuální otázky ve školství

SPD

Hnutí odmítá inkluzi, „genderismus“, „novodobý marxismus“, vliv neziskových organizací nebo financování ze státního rozpočtu takových oborů vysokých škol, které jsou podle jejich názoru postaveny na ideologii – není ale příliš zřejmé, proti čemu přesně se vymezují. Řadou důležitých oblastí (předškolní vzdělávání, vzdělávání učitelů, střední článek, dopady pandemie atd.) se program vůbec nezabývá. Za pozitivní lze považovat požadavek na navýšení prostředků pro školství a jejich využití pro zvýšení kvality vzdělávání.

KSČM

Velká část programu míří na ekonomické bariéry ve vzdělávání (bezplatné kroužky, družiny, učebnice na středních školách, obědy zdarma pro MŠ a 1. stupeň, ale také internet do domácností s dětmi). Soukromé školy mají k financování využívat jen vlastní zdroje. KSČM plánuje masivně investovat do digitalizace škol a stavění nových škol a školek. Odborné školství má reagovat na potřeby pracovního trhu. V revidovaném RVP mají být ročníkové výstupy ve stylu osnov, inkluze má být zásadně přehodnocena.

ČSSD

Program klade důraz na snížení nerovností v přístupu ke vzdělání, včetně ekonomických bariér (bezplatné kroužky, obědy, zápůjčky IT techniky, financování podpůrných pedagogických profesí). Jako jediná se ČSSD zabývá pocovidovou situací, řešením je podle ní dlouhodobé doučování. Zabývá se také podporou učitelů – jejich vzděláváním a platy, snížením administrativní zátěže. Kromě přihlášení se k duálnímu vzdělávání se nevěnuje střednímu školství.

Výběr z Edukalendáře: