Publikujeme shrnutí ČTK z 22.4., které monitoruje situaci kolem připravované novely školského zákona, která chce zavádět povinnou předškolní přípravu všech dětí. Proti tomu, aby alternativou, kde absolvovat povinný rok předškolního vzdělávání, byly přípravné třídy, vystoupila ombudsmanka Anna Šabatová a nadace OSF. Vzhledem k současné praxi, kdy jsou přípravné třídy otevírány i při základních školách praktických, se z jejich pohledu jedná o systémový prvek posilující segregaci. O tom, že přípravné třídy nejsou dostačující alternativou mateřským školám svědčí i výzkum Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, v rámci kterého byl porovnáván dlouhodobý efekt přípravy v MŠ a v přípravné třídě na to, zda dítě vydrží v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího proudu (ZDE). Rizikům povinné předškolní docházky byly věnovány dva kulaté stoly, záznamy z debat si můžete pustit ZDE a ZDE.
Nadace Open Society Fund Praha, která se věnuje mimo jiné inkluzivnímu vzdělávání, rovněž nesouhlasí s možností absolvovat povinný poslední rok předškolního vzdělávání také v přípravných třídách. Stejně jako veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová v tom vidí hrozbu segregace sociálně znevýhoděných dětí do přípravných tříd, sdělila mluvčí nadace Jitka Rabitsch Adamčíková. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) už po pátečním vyjádření ombudsmanky tuto interpretaci odmítl.
Po schválené novele školského zákona se přípravné třídy od příštího školního roku otevřou všem dětem. Nadace Open Society Fund je ale považuje za „nedostatečný a zástupný nástroj podpory“. Odkazuje na výsledky analýzy zadané ministerstvem školství v roce 2009, podle nichž vliv přípravných ročníků na zvýšení šancí dětí na kvalitní vzdělání není tak silný jako v případě mateřských škol.
V současné době bývají často zřizovány při základních školách praktických nebo školách s převahou romských žáků, což může přinést negativní důsledky. „České školství se potýká s problémem segregace nejen v praktických školách, ale také v běžných základních školách. Ministerstvo školství zatím nepředložilo řešení, jak bude chtít zamezit vzniku segregovaného školství na úrovni mateřských škol a přípravných tříd. Podle současného návrhu zákona hrozí velké nebezpečí, že nám budou vznikat romské přípravné třídy při segregovaných školách, zatímco mateřské školy budou bez romských dětí,“ uvedl v tiskové zprávě výkonný ředitel nadace Robert Basch.
Dalšího segregování se obává i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. „Je velmi nebezpečné to založit ve dvou liniích, protože tím vzniknou dva proudy, které už se pak nikdy nespojí,“ upozornila Šabatová 20.4.2015 na panelové diskusi na téma rovného přístupu ke vzdělávání. Šabatová je přesvědčena, že při jediném povinném roku předškolního vzdělávání je důležité, aby se pro všechny děti takové vzdělávání odehrávalo v mateřských školách.
Místo přípravných tříd by měly být mateřské školy podporovány v tom, aby chtěly a uměly pracovat i s dětmi se zvláštními vzdělávacími potřebami včetně těch sociálně znevýhodněných. Ministr Chládek ale v pátek zdůraznil, že přípravné třídy v žádném případě nikoho nesegregují.
Ministerstvo školství počítá se zavedením povinného roku předškolního vzdělávání od září 2017. Slibuje si od toho, že tím zejména děti z málo podnětného rodinného prostředí dostanou šanci dohnat svůj handicap před vstupem do první třídy. Zavedením tohoto opatření by se také mohl snížit počet odkladů školní docházky.
Vždy je lepší nějaká pomoc než žádná.
Pokud by byly přípravné třídy zřizovány při ZŠ tak by to nikomu nevadilo?
POkud nestačí 1 rok přípravné třídy(není napsáno proč), potom nemůže stačit ani jeden rok v mateřské školce.Chybí mi tu nějaká logika srovnání. Jsou tu jen vývody ne shrnutí, proč by tomu tak mělo být.