Video: Jaké jsou argumenty MŠMT pro zavedení předškolního ročníku

ks_z

Publikujeme shrnutí a videozáznam debaty, která proběhla 23. 2. na Odborném semináři k tématu předškolního vzdělávání dětí ohrožených budoucím školním neúspěchem v Goethe institutu (ZDE). Diskuse se zúčastnili: Petr Bannert, zástupce MŠMT, ředitel odboru vzdělávání, Jana Straková, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, PedF, Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor, ČŠI, Zdeněk Svoboda, Pedagogická fakulta, UJEP a Markéta Literová, ředitelka Step By Step, SKAV. Debata proběhla v rámci projektu Pojďte do školky.

Stejnému tématu (povinné předškolní docházce) se věnoval i Kulatý stůl SKAV a EDUin ve čtvrtek 19. 2., shrnutí diskuse a videozáznam debaty najdete ZDE.

Shrnutí diskuse:

Petr Bannert:

  • Povinná předškolní docházka zajistí rovnou šanci všem dětem, zároveň MŠMT předpokládá, že se sníží počet odkladů.
  • Otázka kapacit bude věcí zřizovatele, ten bude muset odpovědně zajistit místo pro dítě.
  • Individuální vzdělávání bude alternativou a bude probíhat kontrolovaným způsobem.
  • Poslední rok v mateřských školách bude kopírovat klasický školní rok, na prázdniny se povinnost vztahovat nebude a bude na zřizovateli, zda nechá mateřskou školu na prázdniny otevřenou.
  • Bude stanoveno povinné minimum pro návštěvu MŠ, předpokládá se 3-4 hodiny denně, omlouvání z docházky bude mít obdobná pravidla jako pro základní školy.
  • Podpora učitelů: posílíme vzdělávání na fakultách i další vzdělávání učitelů.
  • Otázka meziresortní spolupráce: S MPSV chce MŠMT spolupracovat z hlediska zabezpečení docházení do školy, o vzniku meziresortní platformy (MŠMT, MPSV, MZ), která by navrhla komplex opatření doprovázejících zavedení povinné předškolní docházky a spolupracovala v oblasti podpory rodin, MŠMT neuvažuje.

Tomáš Zatloukal:

  • ČŠI podporuje co největší zapojení dětí do předškolního vzdělávání. Zavést povinný ročník je jeden z možných přístupů. Jiný přístup je založen na podpoře rodin. Každý ten přístup má svá pozitiva a negativa.
  • ČŠI podporuje ranou péči a snahu identifikovat potřebné děti ještě před dovršením pěti let.

Jana Straková:

  • Vidí příležitost diskutovat o tom, jak by mohl vypadat komplex opatření, který by situaci ohrožených dětí zlepšil.
  • Upozorňuje na to, že postoje většinové veřejnosti mohou být v otázce zavedení povinné předškolní docházky negativní a není tu žádná tendence MŠMT angažovat se ve vytváření komunikační strategie, jak vysvětlovat pozitivní dopady, které toto opatření může mít.
  • Má větší smysl vymáhat docházku u 95 procent, kteří to nepotřebují, nebo by bylo lepší se zaměřit na těch 5 procent, kteří nějakou formu podpory potřebují?  Protože vymáhání té povinnosti u 100 procent bude stát nějakou energii.  Zvažovalo MŠMT tyto dvě možnosti, a proč se rozhodlo pro zavedení plošné povinnosti?
  • Mateřské školy nabízejí velmi rozdílné služby.
  • Druhá věc je ochota škol a školek přijímat každé dítě. Připravenost základních škol přijímat každé dítě je relativně nízká, představa, že dětem je lépe v segregovaném systému, je u nás velmi zažitá. Pedagožky v mateřských školách nemusí být proinkluzivně nastaveny, proč si myslíme, že se mateřské školy budou chovat jinak než základní školy?

Zdeněk Svoboda:

  • Povinný modus ještě nemusí znamenat šanci. Povinná školní docházka by měla být také v režimu rovných šancí, což se ale nedaří tak úplně naplňovat, takže to, že děti přijdou do školky v povinném režimu, ještě neznamená, že jim to nějakou reálnou šanci dá.
  • Počítá se s masivní kampaní přípravy pedagogických pracovníků zaměřenou na to, že budou pracovat v jiném režimu?
  • Za důležité považuje provazovat intervence, ideálně, kdyby vznikl meziresortní orgán.
  • Otázka kapacit mateřských škol a regionální specifika; v celkovém pohledu nechodí do mateřských škol 9 procent dětí, v některých lokalitách je to až 40 procent.
  • Měli bychom se opravdu seriózně začít zabývat otázkou, jestli se všechny děti ve třech letech doma opravdu rozvíjejí, jestli s nimi někdo z hlediska přípravy na další vzdělávání opravdu pracuje. Toto by mohl být ten klíč. My sice předsuneme povinnost, ale pořád bude možné dítě do pěti let téměř nerozvíjet; problém možná zachytíme o něco dřív, ale jestli tím cílem má být srovnat šance, tak tohle k tomu srovnání šancí sice přispěje, ale velmi málo vzhledem k reálné potřebě. Kroky ministerstva by měly směřovat k tomu, jak začít objektivně zjišťovat, jak na tom obecně naše děti s přípravou na vzdělávání jsou.
  • Upozornil na rizika přípravných ročníků – jejich efektivita je vzhledem k pozdnímu věku dětí, ve kterém začíná intervence, a tím pádem krátkému období, kdy se s dětmi pracuje, nižší než u mateřských škol.

Markéta Literová

  • Proč nejdeme cestou selektivní podpory? Například v Lichtenštejnsku platí, že všechny děti, jejichž rodným jazykem není němčina, mají povinnou školní docházku. Záleží, jak se na definici rovných šancí podíváme. I toto opatření může vést k tomu, že všichni budou mít rovné šance ve škole uspět.

Záznam z debaty si můžete pustit zde:

 

Bez n‡zvu-1

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

5 komentářů k "Video: Jaké jsou argumenty MŠMT pro zavedení předškolního ročníku"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
l.snirch
l.snirch
1 year 2 months ago
Tomu se říká společenský konsens – to se to bude krásně prosazovat, to budou společenské přínosy a světlé zítřky. Nejdříve rozhodnutí, poté diskuse a nyní jak z toho ven. A to ještě nikdo nijak nespecifikoval, jak bude vypadat: „Individuální vzdělávání bude alternativou a bude probíhat kontrolovaným způsobem.“ To bude teprve krásná polemika. Komu povolit, jak kontrolovat. Mohl by začít s návrhem pan Kartous, když to nazval intelektuální neobratnosti ministra, že to neuvedl. Pro představu rodiny, kdy je více malých dětí, a žijí v osadách, kde nejbližší školka je pár kilometrů, v zimě sníh, a přestože doma vychováváte více děti, tedy… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago
Mám v počítači už pár roků staženou „Strategii pro sociální začleňování“. Zatím cokoli se v posledních letech ve školství semlelo (především základním a předškolním) vychází z této strategie.Jsou tam sice jiné termíny plnění,ale to je maličkost. O mateřských školách (respektive o předškolním vzdělávání) se tam hovoří takto: …“OSPOD aktivně vyhledává děti s nedostatečnými kognitivními a sociálními dovednostmi nejpozději do věku 4 let na základě jednotné metodiky a diagnostického nástroje. Diagnostikou lze pověřit i jiné zařízení, např. pedagogicko psychologickou poradnu. Na základě vyhodnocení míry ohrožení budoucí školní úspěšnosti uloží OSPOD zákonným zástupcům dítěte povinnost navštěvovat mateřskou školu či obdobné kolektivní vzdělávací… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 2 months ago
Mě to o ty peníze šlo jako poslední, rád přispěji, pokud to bude mít společenský smysl. Skoro mám pocit, že je snaha utratit evropské fondy a proto se to zamaskuje začleňováním. Takto neúčinně na základě společensky a rodinně nepřijatelné povinnosti to nelze realizovat. Jen proto, že to neumíme či nechceme umět systémově pro potřebné. Myslím, že vláda tu není od toho, aby komplikovala rodinám život – už tak to není legrace. Nabídku garance, tedy kdo má zájem, tomu poskytneme, tomu rozumím a vítám. Ani to dnes není někde možné (málo míst). Doufám, že to přes Parlament neprojde. A místo toho… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 2 months ago

Pane Snirchu, jde především o utracení peněz z fondů EU. Když si vezmete, na jaké pitomosti se peníze dávají (viz některý z předešlých článků o jakýchsi výzkumech ohledně rasismu),je jasné, kolik peněz se dostane přímo pro potřebné. A to nemluvím jen o sociálně slabých, mluvím tu i o inkluzi a dalších projektech poslední doby.Ty peníze se rozplynou jak pára nad hrncem a doputují na výzkumy typu – léta včela ráno nebo večer? Připomenu jen tvorbu RVP nebo tzv. šablony.To sice nějaký smysl mělo,ale umím si představit, kam šla většina peněz.Do škol a učitelům jen kapičky.

vittta
vittta
1 year 2 months ago
Jana Straková „Upozorňuje na to, že postoje většinové veřejnosti mohou být v otázce zavedení povinné předškolní docházky negativní a není tu žádná tendence MŠMT angažovat se ve vytváření komunikační strategie, jak vysvětlovat pozitivní dopady, které toto opatření může mít.“ Jak by taková komunikační strategie, v případě, že by se MŠMT angažovalo, měla vypadat? Vysvětlovat pozitivní dopady těm, kteří nepatří do problematické části populace ani půjde dost těžko a ty, kteří do problémové části patří to zase tak úplně nezajímá. Praktickým výsledkem pravděpodobně bude, že si běžní občané budou hledat cesty, jak se MŠ s inkluzivními dětmi vyhnout, či jak se… Více »
wpDiscuz