Ministerstvo školství podrobněji rozepsalo návrhy pro řešení vysokého počtu odkladů. Nyní se hledá nejlepší řešení.
Česká republika je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi v počtu odkladů povinné školní docházky v žebříčku nejvýše. Ač jsme premianty, není to dobře. První třídu podle dat České školní inspekce z roku 2021 odkládá přes 23 procent dětí, tedy téměř čtvrtina, a počty se spíše zvyšují, než by se snižovaly. Proč je to problém? Do základní školy nastupují až o rok starší děti, než jsou jejich ostatní spolužáci, což pokračuje i na střední školu. Zaplňují se tím zároveň místa ve školkách, které už by potřebovaly jiné děti. Vysoká čísla navíc podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné společnosti PAQ Research ukazují na systémový zádrhel ve vzdělávání.
„Neřídíme pedagogicko-psychologické poradny, které doporučují odklady a kde jsou obrovské výkyvy, jak a koho doporučí. Občas to vypadá, že je odklad na objednávku rodičů. Ukazuje to také, že rodiče se asi oprávněně bojí toho, že první třída je k dětem nevstřícná. V českém vzdělávání je koncept spíše takový, že dítě má být připraveno na školu, a ne škola na dítě. A to by mělo být naopak, škola by měla být připravená na různé typy dětí,” řekl v rozhovoru pro Radiožurnál s tím, že by škola měla dětem pomoci dohnat znevýhodnění či rozdílné podmínky, aby na to rodiče nemuseli reagovat odklady.
Pokud je u nás počet odkladů ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy extrémní, jak na tom tyto země jsou? Inspirací pro Česko bývá finský vzdělávací systém, v něm začíná povinná školní docházka v sedmi letech, ale děti s předčasným vývojem mohou nastoupit o rok dříve. V Belgii nemá odklad ani procento dětí. V sousedních státech, jako je Slovensko, není povolený odklad od roku 2021, v Rakousku dokonce přes 20 let. V Německu podle jednotlivých spolkových zemí o odkladu zpravidla rozhoduje ředitel na základě školní lékařské nebo psychologické zprávy. A výsledek? Mají tam odklad jen dvě procenta dětí.
Právě přenesení pravomocí na ředitele základní školy je jednou z možností řešení vysokého počtu odkladů, se kterou přišlo ministerstvo školství. Varianty jsou celkem čtyři a podrobněji jsou rozepsané v dokumentu, který má EDUin k dispozici. Ve zkratce jsou to tyto:
- Počítá se zrušením dodatečného odkladu a přípravných tříd, což se nemá týkat dětí zařazených do přípravného stupně speciálních základních škol.
- Snížení počtu odkladů tím, že by ho měl posuzovat ředitel základní školy.
- Odklady by bylo možné udělovat pouze dětem, které se narodily po 30. červnu, případně květnu. Ostatní by o odklad žádat nemohly, do první třídy by nastoupily a případně dostávaly individuální podporu.
- Odklad by byl jen pro děti se závažným zdravotním znevýhodněním nebo s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami.
Návrhy tedy ministerstvo má, nyní je potřeba podle mluvčí ministerstva Terezy Fojtové v rámci debaty zjistit, který je ten nejlepší. V dokumentu jsou také podrobněji rozepsaná opatření, která mají redukci odkladů doprovázet. Pro každou z variant je 12 společných bodů: individuálnější přístup ke vzdělávání dětí, lepší diagnostika, větší podpora od pedagogicko-psychologické poradny, zajištění asistenta pedagoga pro 1. ročník, lepší předávání informací o dětech mezi mateřskou a základní školou, plošné proškolení učitelů mateřinek i preventistů na základních školách v diagnostice a vzdělávání dětí se speciálními potřebami, větší podpora školských poradenských zařízení, zrušení známek od 1. do 3. třídy, zákaz opakování 1. třídy, postupný náběh všech změn v rozmezí tří až čtyř let, zpřesnění údajů vykazovaných školami, otevření debaty o zvýšení kvalifikace učitelů mateřských škol.
Jestliže se podle ministerstva školství ukáže druhá varianta jako nejlepší, tedy že by o odkladu rozhodoval ředitel, je k 12 bodům potřeba přidat ještě tři další opatření. Prvním jsou pravidla pro diagnostiku školní zralosti pro školská poradenská zařízení. Dále je při odkladu v mateřské škole nutný plán pedagogické podpory či individuální vzdělávací plán. A nakonec iniciační forma zápisu do 1. ročníku. Tři ze čtyř variant mají jedno společné – plošná opatření. Jediná druhá varianta plošná není. To by mohlo podle analytičky EDUinu Kateřiny Lánské přinést kýžený výsledek ve více rovinách.
„Plošná opatření se málokdy vyplatí, jsou drahá, necílená a nemohou reagovat na individuální potřeby. Pokud by se rozhodování přeneslo na ředitele základní školy, pomohlo by to v předávání informací mezi jednotlivými školami o konkrétních dětech a především lepší informovanosti učitelů ve škole, kam dítě nastupuje. Druhá varianta ale může fungovat jen v případě, že systém bude opravdu propojený a mateřská škola, poradna a základní škola budou skutečně spolupracovat. Podle navržených doprovodných opatření se zdá, že právě k tomu se směřuje, což by bylo jedině dobře,” vysvětluje Lánská.
U odkladů je problém v tom, že jej děti dostanou, ale dál se s nimi výrazně nepracuje. Buď zůstanou v mateřské škole, nebo jdou do přípravné třídy, kde by ovšem měly být intervenční programy zaměřené na podporu dětí s odloženou školní docházkou. „Je třeba s nimi pracovat a rozvíjet je v oblastech, které to jedno konkrétní dítě potřebuje. To doteď chybí. Proto se stává, že děti často zůstanou ve školce a čeká se, až za rok dozrají, ale ono to nestačí. Nedostávají dost podnětů, které by už ve svém věku měly mít a následně pak mohou v některých oblastech začít i zaostávat,” dodává analytička EDUinu Kateřina Lánská.
Termín, kdy chce ministerstvo problém vyřešit, stanovený není. V současné době však na Táborsku probíhá pilotní projekt řešení odkladů, kde pedagogicko-psychologická poradna dělá screening u 27 mateřských škol u necelé tisícovky dětí.