Čtyři z pěti učitelů pracovali během distanční výuky více než za běžného chodu škol. Největší překážkou byla klesající motivace žáků

Co přinesl týden  21. 6. – 27. 6. 2021

Krátce:

  • „Celkově náklady pandemie neslo školství víc, než by bylo podle mého názoru potřeba,“ řekl v rozhovoru pro novinky.cz ministr školství Robert Plaga. Jeho resort toho musel podle jeho slov během minulého roku hodně odpracovat za ministerstvo zdravotnictví. Rozhovor dal také aktualne.cz. „Nebyl jsem zastáncem toho, aby byly školy zavřeny tak dlouho,“ řekl v něm, hovořil také o střetu s premiérem Babišem o maturity nebo o spekulacích o svém odvolání. „Občas jsem o konci ve vládě uvažoval i sám,“ řekl Plaga v tomto rozhovoru. Končící školní rok bilancoval ministr školství také v CNN Prima News, distanční výuku podle něj nezvládla zhruba třetina škol, celkově ale ocenil, že se výuka postupně zlepšovala. Problém vidí v tom, že nahoru šla výuka u škol, které kvalitní už byly. Horší vzdělávací instituce si podle něj naopak příliš nepolepšily.
  • Ministerstva školství a zdravotnictví předloží vládě plán pro začátek příštího školního roku. Plaga si na začátku minulého týdne postěžoval, že ministerstvo zdravotnictví je v přípravě plánu pro září pomalé. „Přestože čtyři týdny (ministerstvo školství) upozorňuje ministerstvo zdravotnictví na to, že je potřeba, aby školy měly informace v dostatečném předstihu, to znamená do 30. 6., a že je potřeba, aby je schválila vláda, tak ani v tuto chvíli materiál není dopracován ze strany ministerstva zdravotnictví tak, aby byl z mého pohledu dostatečný,“ řekl Plaga s tím, že se obává, zda školy dostanou informace do 30. června (ceskenoviny.cz). Nejdůležitější podle něj je, aby ministerstvo zdravotnictví stanovilo parametry testování na covid-19 tak, aby se na to školy mohly připravit a testy do září stačily nakoupit (lidovky.cz). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na to řekl, že „věcí, které je třeba dořešit, už není mnoho.“ Nevyjasněné jsou podle něj otázky typu, zda začít testovat prvního nebo druhého září (seznamzpravy.cz). Oba resorty se podle Vojtěcha domluvily, že plán předloží vládě tento týden v pondělí (novinky.cz).
  • Letní kempy školy z vyloučených lokalit nestíhají, na podzim dostanou více peněz na doučování. „Distanční výuka přitom většinu z nich minula. Živé přenosy hodin pro ně nepřipadaly téměř v úvahu, protože chyběla nejen technika, ale i vhodné domácí prostředí,“ popisuje Josef Mačí po-lockdownovou situaci v Základní škole Hlavní, kam dochází většina dětí z ústeckého sídliště Mojžíř. V textu se věnuje možnostem, které školám, do nichž chodí více dětí ze znevýhodněného prostředí, dávají projekty ministerstva školství pro vyrovnání výpadku během distanční výuky – výzva pro organizaci letních kempů podle něj přišla pozdě, upozorňuje ale, že výše podzimní dotace na doučování by se měla lišit podle počtu dětí, které z výuky vypadly (seznamzpravy.cz).
  • „Práce ve skupinkách žáky v době distance bavila asi nejvíc,“ říká učitel Petr Curko, který i za promyšlenou distanční výuku získal 2. místo v letošní ceně Global Teacher Prize. Pro své žáky začal týden po prvním uzavření škol natáčet výuková videa. „Na začátku jsem se rozhodoval, jestli videa uzamknu jen pro svoji školu, nebo jestli je dám k dispozici i veřejnosti. Trochu jsem se totiž obával, že dávám hlavu na špalek a že mě může někdo zkritizovat. Nakonec jsem si řekl, že to třeba někomu pomůže,“ říká v rozhovoru (idnes.cz). Od té doby nasbírala jeho videa s pokusy miliony zhlédnutí.
  • Ministerstvo školství zveřejnilo svůj návrh pro novou podobu informatiky na gymnáziích. Předpokládáme, že nový RVP pro gymnázia bude schválený v září 2021,” uvedl ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže MŠMT Michal Černý, učit by se podle něj mohlo od září 2022 (novinky.cz) – připomínky k němu mohou nyní školy dávat v rámci veřejné konzultace (edu.cz). Už podle upravených RVP se bude od letošního září učit informatika na 827 základních školách. Ty budou mít na 1. stupni alespoň ve dvou ročnících jednu hodinu týdně, na 2. stupni minimálně jednu hodinu týdně v každém ročníku (ČT24).
  • Nejvyšší správní soud označil za nezákonná další opatření ve školství z dubna a května. V rozporu s pandemickým zákonem byla podle soudu po ukončení nouzového stavu v dubnu plošně nařízená rotační výuka (CNN Prima News). Soud ministerstvu zdravotnictví vytkl nedostatečné zdůvodnění i to, že vyhlášená omezení byla de facto zákazem. Nepřistoupil na argumentaci ministerstva, že omezení je vlastně širší pojem než zákaz. „Zákaz v žádném případě nemohl být zamýšlen jako podmnožina omezení,“ zdůraznil podle echo24.cz soud. Opatření, která soud zrušil, už je přes dvacet. Ministr Adam Vojtěch zahájil interní audit, který prověří způsob přijímání opatření proti šíření covidu-19 (seznamzpravy.cz). Nezákonné bylo podle soudu také květnové uzavření středních škol. Soud v rozhodnutí zopakoval, že podle pandemického zákona lze omezit výuku pouze na vysokých školách. „V odůvodnění opatření je však k epidemické situaci v době vydání opatření pouze lakonicky bez bližšího upřesnění hovořeno o vysokých číslech nakažených a hospitalizovaných osob. Takové odůvodnění je samo o sobě těžko akceptovatelné, pokud navíc v dané době počty nakažených výrazně klesaly,“ cituje ČTK předsedu soudu Michala Mazance.
  • Dítě, které se naučí v předškolním věku číst nebo počítat, ještě nemusí být kdovíjak přemýšlivé. „Bývají mezi nimi později hltaví čtenáři, ale nad knížkami nehloubají a ani je knihy nějak výrazně neformují. Jsou to děti velmi šikovné, ale nemusí být v něčem mimořádné. Ve škole obvykle zvládají učivo na jedničky, ale nijak jim nechybí, když jim škola nedodává další podněty. Zatímco mimořádně nadané a přemýšlivé děti takovou školu snášejí velmi těžce,“ říká v rozhovoru s Jitkou Polanskou psycholožka Miloslava Janoušková, která již čtvrtstoletí působí v Pedagogicko-psychologické poradně v Táboře (eduzin.cz).

Výrok týdne:

„Úplně první, na co si vzpomenu? Že všechno, co bylo naplánované, najednou skončilo a ze dne na den jsme nemohli dělat vůbec nic. V loňském roce jsme měli spoustu příležitostí, které se neuskutečnily. Když budu mluvit za sebe, byly to taneční, dva dny po uzavření škol jsme měli se školou letět do Austrálie, což samozřejmě nevyšlo,“ odpověděla studentka gymnázia v Příbrami v pořadu o životě „covidiálů“ na otázku Václava Moravce, co si jako první vybaví v souvislosti s pandemií (ČT24).

V souvislostech:

  • ČTYŘI Z PĚTI UČITELŮ PRACOVALI BĚHEM DISTANČNÍ VÝUKY VÍCE NEŽ ZA BĚŽNÉHO CHODU ŠKOL. NEJVĚTŠÍ PŘEKÁŽKOU PRO JEJICH PRÁCI BYLA KLESAJÍCÍ MOTIVACE ŽÁKŮ

Prázdniny letos učitelé potřebují více než kdy jindy, alespoň podle výzkumu společností PAQ Research a Kalibro pro projekt Učitel naživo. Ten mimo jiné zmapoval, jak velkou zátěží pro učitele byla distanční výuka a ptal se i na to, co se jim podle jejich názoru během výuky za lockdownu dařilo a nedařilo. „Jde o jeden z prvních výzkumů, který probíhal mezi učiteli. Ty, které zatím proběhly, se dotazovaly ředitelů škol nebo rodičů, zkušenost učitelů zatím nikdo nemapoval,“ říká Daniel Prokop z PAQ Research.

Reprezentativního vzorku učitelů se ptali mimo jiné na to, zda během distanční výuky pracovali více než dřív. Že to bylo výrazně více, odpovědělo 51 % dotázaných, 28 % pracovalo o něco více – a pouze něco přes 6 % naopak prací trávilo méně času. „Řada učitelů říká, že pracuje kolem deseti hodin denně, někdo ale jen kolem čtyř hodin, je tam velký rozptyl. Nárůst zátěže souvisí s nárůstem stresu, který učitelé pociťují, a také se symptomy psychických problémů,“ konstatoval Daniel Prokop. Učitelům nejen přibylo práce, také se změnila její struktura. Více času trávili přípravou na výuku a komunikací se žáky a rodiči, času věnovaného vlastnímu učení u řady z nich spíše ubylo.

Že pro ně bylo zajištění výuky na dálku více stresující než výuka ve třídě, odpovědělo 72 % učitelů. Se stresem a únavou podle Prokopa souvisí i příznaky duševní nepohody, které hlásí 38 % učitelů. „Není to tak, že by všichni dlouhodobě trpěli depresí, ta v lockdownech narůstá i v obecné populaci. Mezi rizikové skupiny patří mladí lidé, ženy s malými dětmi nebo například lidé, kteří byli postiženi ekonomicky. O českých učitelích se dá ve srovnání s dalšími skupinami obyvatel hovořit jako o jedné z nejzranitelnějších,“ dodává k tomu Daniel Prokop. Častěji příznaky duševní nepohody zaznamenali u učitelů, kteří zároveň hlásili nárůst hodin věnovaných práci, a také u žen.

Učitelé také srovnávali výuku v zimě 2021 s jarem 2020. Podle 80 % z nich se zlepšilo technické vybavení žáků a možnost jejich zapojení, většina pozitivně hodnotila také posun ve své vlastní práci. Co se podle nich ale výrazně zhoršilo, byla motivace žáků k učení. „Většina učitelů říká, že se během distanční výuky zhoršila, zlepšila se podle nich asi u 10 % žáků,“ dodává Prokop. Z toho vyplývá také odpověď učitelů na otázku, co dál. Většina z nich považuje za největší prioritu po návratu znovu vzbudit v žácích chuť se učit (77 %), zajistit, aby si žáci opět zvykli na školní režim (70 %), podpořit vztahy mezi žáky (64 %) či podpořit duševní zdraví a emocionální pohodu žáků (54 %). „Naopak nižší prioritu mají dle učitelů aktivity mířící k „dohnání znalostí a dovedností“. Pouze 9 % učitelů si myslí, že by prioritou měla být výuka podle běžných (neupravených) školních vzdělávací programů,“ shrnuje výsledky zpráva z výzkumu.

Školy, kam chodí sociálně znevýhodněné děti, dostanou na doučování více peněz
Ministerstvo školství zveřejnilo podmínky, za kterých budou mezi veřejné základní a střední školy rozděleny první peníze na doučování. Školy z nich budou moci platit odměny lidem, kteří povedou od září do prosince individuální či skupinové doučování související s výpadkem prezenční výuky v letošním školním roce. Kolik přesně škola na doučování dostane, to bude záležet na počtu žáků i na tom, kolik z nich potřebuje pomoc více. Ministerstvo s Českou školní inspekcí školy rozdělilo do několika kategorií – každá škola může počítat s normativem na žáka ve výši 148 korun, u škol působících v obtížných podmínkách to může být až 740 korun na žáka.

Výběr z Edukalendáře:  

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments