Dá se vychovávat pohlavkem? Výzkumy z posledních 30 let ukazují, že je to přesně naopak

7. 2. 2022
EDUin
bEDUin_clanek_obrazek4

Co přinesl týden  31. 1. – 6. 2. 2022 

Krátce: 

Výrok týdne:


„Došlo až k trojnásobnému nárůstu počtu dětí, které během pandemie, ale i nyní vyhledávají krizovou pomoc, k nárůstu depresivních úzkostných poruch a sebevražedných myšlenek a tendencí. Bohužel v posledních týdnech řešíme i dokonané sebevraždy dětí a mladých lidí, které hlásí přímo školy a učitelé,” říká v rozhovoru pro
DVTV Klára Šimáčková Laurenčíková.

V souvislostech

  • Dá se vychovávat pohlavkem? Výzkumy z posledních 30 let ukazují, že je to přesně naopak

Pohlavek ve výchově pomáhá vymezit hranice, myslí si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Řekl to v rozhovoru pro aktualne.cz, když vysvětloval, proč nemá ambici dostat zákaz fyzických trestů dětí do české legislativy. „Jsem vděčný svým rodičům, že jsem v pravý okamžik facku taky dostal. Jsem z prostředí, kde rodiče uměli v pravý okamžik vymezit, kde jsou mantinely,“ řekl s tím, že on sám se výjimečně jako rodič dostane do situace, kdy po opakovaném napomínání přistoupí k „lepnutí na zadek“. Odstartoval tím diskusi ve „velkých“ médiích i na sociálních sítích.

Otevřený dopis ministrovi vymezující se proti tomu, aby zástupce státu veřejně obhajoval násilí na dětech v jakékoli formě, iniciovaly psycholožka Jana Nováčková, ředitelka nadace Ashoka Pavlína J. Hořejšová a Zdeňka Šíp Staňková, autorka blogu Děti jsou taky lidi. Téma fyzických trestů se ve veřejném prostoru objevilo koncem roku, kdy se Zdeňka Šíp Staňková zeptala na svém instagramu na humorné výroky spojené s výchovou a místo toho ji zasypala lavina příběhů o traumatech z dětství, mluvila o tom například v DVTV nebo Deníku N. Na sociálních sítích na Jurečkovy výroky reagoval Jan Látal, který se ve videu ptal i svých dětí na názor na fyzické tresty, proti ministrovu názoru se vymezila Klára Laurenčíková nebo Bob Kartous (seznamzpravy.cz). Martin Fendrych v komentáři na aktualne.cz nahlíží i na svou vlastní dětskou zkušenost. Názor, že výchovné plácnutí patří do tradičního rodičovského „arzenálu“, vyjádřil v komentáři například Jiří Peňás (echo24.cz).

Analytik EDUinu Jan Zeman se podíval, jaké výzkumné práce jsou k tomuto tématu k dispozici, a shrnul pro vás jejich závěry. Nejčerstvější souhrnnou prací z jeho doporučení je metaanalýza zveřejněná v roce 2021 v časopise The Lancet. Autoři článku Physical punishment and child outcomes: a narrative review of prospective studies analyzovali 69 studií zabývajících se fyzickými tresty a došli k závěru, že navzdory obecnému názoru, že zlepšují chování dítěte, fyzické tresty děti v ničem nerozvíjejí (nerozvíjejí například jejich myšlení, vztahy s vrstevníky ani odolnost vůči stresu), místo toho se problémy v chování u trestaných dětí časem prohlubují (stoupá jejich agresivita).

Shrnující článek vyšel v roce 2012 také v Canadian medical association journal pod názvem Physical punishment of children: lessons from 20 years of research. Podle něj byla v raných letech (90. léta) zkoumána především souvislost mezi fyzickými tresty a agresivním chováním dětí. Všechny analyzované studie souvislost s agresivním chováním vůči rodičům, sourozencům, vrstevníkům a v budoucnu i vůči partnerům v domácnosti uznaly. Studie prokázaly negativní dopady tělesných trestů, ale zároveň nebylo dokázáno, že by přinášely jakékoli zlepšení. Později se výzkum zaměřil na efekt náhrady fyzických trestů jiným přístupem. Autoři poukazují například na výzkum z roku 2005, podle nějž u dětí rodičů, kteří s pomocí vzdělávacích programů nahradili fyzické tresty jinými metodami, došlo ke zlepšení v chování.

České výzkumy se zaměřovaly na postoj k tělesným trestům. V roce 2013 zpracovala Mediaresearch pro MPSV průzkum, podle kterého téměř 2/3 české internetové populace nad 15 let připouští využívání fyzických trestů u svých dětí minimálně ve výjimečných případech. Autoři průzkumu došli k názoru, že respondenti, kteří sami byli fyzicky trestáni, v dospělosti častěji fyzicky trestali, a zaznamenali trend k menšímu užití fyzických trestů u generace z 90. let. Výzkum z roku 2018, který zpracovala pro Ligu otevřených mužů agentura Nielsen Admosphere, tento trend potvrdil, když zaznamenal, že oproti roku 2013 mírně stoupl počet respondentů (z 31 % na 36 %), kteří fyzické tresty při výchově téměř nikdy nepoužili nebo deklarují, že by je nepoužili, pokud ještě děti nemají.

Z edukalendáře:

  • 2. – 22. 2. → offline i online → FUK: Festival umění a kreativity ve vzdělávání
  • 9. 2. → online → Workshop: Podnikavost z lavice Vol. 1.
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články