Deník.cz: Hejtmani volají po ztížení přijetí na maturitní obory. Odborníci to zavrhují

Publikujeme text Kateřiny Perknerové, který přináší aktuální informace k debatě o „nepodkročitelné“ hranici u přijímacích zkoušek na střední školy. Text vyšel 6. 11. na zpravodajském webu Deník.cz.

Mají se zpřísňovat podmínky přijímacích zkoušek na střední školy? Ano, tvrdí hejtmani sdružení v Asociaci krajů ČR. Ne, říká ministr školství Robert Plaga. „Při pátečním setkání s asociací chci na konkrétních datech ukázat, že cut-off score by nic z jejích požadavků neřešilo,“ řekl Deníku ministr Plaga. 

Řeč je o návrhu asociace, aby pro plošné testy z češtiny a matematiky bylo nastaveno bodové ohodnocení jako podmínka pro přijetí uchazeče na všechny typy středních škol, tzv. cut-off score. 

Pokud by na centrálně stanovenou hranici uchazeč nedosáhl, na maturitní obor by se nedostal. Karlovarská hejtmanka a šéfka asociace Jana Mračková Vildumetzová odkazuje na fakt, že loni u maturit neuspělo 36,2 procenta žáků. Podle ní za to do jisté míry může fakt, že se na střední školy dostávají lidé bez potřebných studijních předpokladů.

„Stanovení podmínek pro přijetí žáků je nyní na každém řediteli střední školy a kritéria se značně liší. My nadále nemůžeme nést odpovědnost za kvalitu vzdělávání, když nemáme možnost ji jakkoliv ovlivnit,“ uvedla. Takový pohled odmítá jako nepřípustný Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin: „Pokud žáci propadají u maturity, mají se především hejtmani snažit něco dělat s kvalitou středoškolského vzdělání, které mají ve své gesci.“

Zájem byznysu

Myslí si, že za podnětem, který prosazují především dva hejtmani a zároveň poslanci hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová a Ivo Vondrák, stojí obchodní zájmy. „Motivace podobného návrhu tkví v zájmech lokálních ekonomických struktur, pro které se děti bez maturity stávají lovnou kořistí, neboť vytvářejí levnou pracovní sílu,“ míní Kartous. Dodal, že toto opatření by nejvíce postihlo děti ze sociálně a ekonomicky slabých rodin.

Proti zpřísnění přijímaček se postavil i Svaz průmyslu a dopravy ČR, neboť se bojí, že na potřebné obory s maturitou by už se nehlásil vůbec nikdo. Koneckonců zkušenosti Karlovarského kraje ukazují, že pes je zakopán úplně jinde. Loni zde bylo na středních školách o tisíc volných míst více než přijatých žáků. Jinak řečeno, chyba je v přebytku škol, nikoli v benevolentní podobě přijímacího řízení.

„Při zavedení cut-off score by se jednalo o umělou překážku přístupu ke vzdělání, vůbec neřešící jednu z hlavních příčin, kterou je přebytek nabídky středoškolských maturitních oborů i jejich nevhodná struktura v některých krajích,“ uvedl pro Deník Robert Plaga.

Ačkoli to vypadá na páteční vzrušenou debatu, nakonec to může skončit shodou. Mračková Vildumetzová totiž podporuje zákonodárnou iniciativu, na jejímž základě by regiony měly možnost ovlivnit, jaké obory a s kolika žáky budou střední školy otevírat. „Chceme zabránit tomu, aby si například školy bez jakékoliv souvislosti otevíraly obory s atraktivními názvy, přičemž jejich absolventi pak nenajdou v kraji práci,“ uvedla.

Ředitelé jsou proti

Probíhající debata se zatím vůbec neohlíží na podstatný prvek sporu, jímž jsou ředitelé škol. Pokud premiér Andrej Babiš v rozhovoru s Deníkem uvedl, že je třeba jejich pravomoci posilovat, pak by tlak krajů na zavedení centrálně dané hranice úspěšnosti uchazečů nedával žádný smysl. 

Potvrzují to například slova Karly Labudové, ředitelky Střední průmyslové školy stavební Opava: „Stanovení nepodkročitelné hranice mi přijde zbytečné, protože nastavení kritérií přijetí by mělo být v kompetenci škol, mohou být i mnohem přísnější, než je to dáno centrálně. Vidím to jako další svazování ředitelů nařízeními shora, zbytečný regulativ. Navíc nás jako technickou školu by to určitě poškodilo.“