Distanční vzdělávání obnažilo vztahy v systému

Přečtěte si shrnutí série 5 česko-slovenských online debat, které organizovaly český a slovenský SKAV od 30. 4. do 28. 5. Živý přenos poslední debaty za účasti obou ministrů školství můžete sledovat na fb SKAV zítra, tj. ve čtvrtek 4. 6. od 12.30 hod. Celé shrnutí si můžete stáhnout ZDE.

Nástup distančního vzdělávání měl v obou zemích trochu chaotický začátek. I těm školám, které reagovaly rychle, trvalo přinejmenším týden, než byly schopné vybrat online prostředí a začít v něm realizovat své první vyučovací hodiny. Nutnost zavedení distančního vzdělávání ukázala rozdíly mezi školami. Část dětí je v rámci distančního vzdělávání ještě stále nedosažitelná, a to buď z technických nebo sociálních důvodů. Komunikace mezi některými školami a rodinami bez zpětné vazby selhává. Vysokou zátěž – občas těžko zvládnutelnou – pociťovali nejvíce rodiče, kteří mají více dětí a pracují online. V obou zemích velmi dobře zafungovaly neziskové organizace, které byly schopné rychle zareagovat a nabídnout podporu. Během krize podali pomocnou ruku i IT pracovníci škol a firem, terénní sociální pracovníci, studenti, univerzity, dobrovolníci i donoři.

Distanční vzdělávání úplně obnažilo vztahy v systému. Nejen ve třídách a školách, ale i ve vztahu škol a ministerstva. Poukázalo na omezenou funkčnost direktivního řízení. Koronakrize zdůraznila důležitost pedagogické profese a nutnost vidět vzdělávání jako politickou i ekonomickou prioritu.

Jaká témata se v diskuzích opakovala a byla na nich shoda:

• Přechod škol na online vzdělávání nebyl jen o technologiích, ale zejména o dovednostech technologie
  využívat pro vzdělávací účely, a také o krizovém managementu řízení škol.
• Z distančního vzdělávání nevypadly jen děti se špatným socio-ekonomickým zázemím a děti s SVP, ale
  i děti, které mají v rodině problémy. Individuální přístup je nevyhnutelný.
• Je potřeba hledat způsoby, jak udělat vyučování zajímavějším a motivovat žáky namísto známek.
• Učivo je nezbytné zredukovat a nastavit mezipředmětové vztahy, aby se mohlo učit individuálněji, pomaleji
  a kvalitněji.
• SŠ a VŠ studenti vnímají, že v době krize všechno stojí a padá na jednotlivcích – na motivovaných učitelích,
  ale i na jejich vlastním přístupu ke vzdělávání.
• První krok ze strany ředitele je nastavení jednotné a přehledné komunikace v rámci sborovny s rodiči a žáky.
  Důležitá je také jejich zpětná vazba. Rodinná situace musí být zohledněná.
• Chybí sdílení inspirace mezi školami o tom, co se jim osvědčilo.
• Školství prospěje více subsidiarity. Pokud umějí aktéři něco udělat na nižší úrovni dobře, samostatně
  a rychle, neberme jim tuto možnost pokyny z vyšších úrovní.
• I technika má svoje limity, osobní sociální kontakt je nenahraditelný.
• Měla by se otevřít otázka formy a smyslu maturitní zkoušky.
• Na krizi se musíme podívat nejen z pohledu socio-ekonomických, ale i psychosociálních důsledků. Data
  v této oblasti přinášejí zjištění, se kterými je potřeba pracovat okamžitě, ale i dlouhodobě směrem k žákům,
  učitelům a rodičům.
• Všeobecné závěry o vzdělávacím systému je potřeba vyvozovat jen ze sesbíraných dat, ne z osobní zkušenosti.
• Ministerstvo by mělo v době krize více komunikovat a spolupracovat se školami různých stupňů, neziskovým
  sektorem, se zaměstnavateli i s dalšími aktéry.

Celý dokument si můžete stáhnout ZDE.