Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 26.ledna, obsahují například tato témata: Jak na tvorbu kurikula zkoumá 60 britských škol, co chystá Sugata Mitra a role digitálních médií v životě 8 až 16 letých.
- Čas strávený před obrazovkou se prodlužuje
Podle studie australských výzkumníků, kteří sledovali více než 2000 dětí ve věku 8–16 let, tráví děti u obrazovky mnohem více času než dvě hodiny denně doporučené Americkou akademií pediatrů. Výzkumníci poukázali na to, že čas u obrazovky zdaleka neznamená jen sledování televize. Studie se zaměřila na celkový čas s jakoukoli obrazovkou, neboť děti tráví stále více času u počítačů nebo s mobilními zařízeními, jako jsou tablety a telefony. V mladším věku tráví u obrazovky více než dvě hodiny denně až 46 % chlapců ve 3. ročníku a jen 43 % dívek, ale v 9. třídě už je to 90 % dívek a 70 % chlapců. Pediatři upozorňují na to, že dlouhý čas trávený u obrazovky v mládí může přinést závažné zdravotní problémy v dospělosti, výzkum v této oblasti však pouze začíná a bude vyžadovat dlouhodobé sledování. Pediatři trvají na doporučených dvou hodinách denně maximálně, ačkoliv časté používání digitálních zařízení s obrazovkou je neodmyslitelnou součástí moderního života. Důraz kladou na vyvážení aktivit dětí a na to, aby byly vedeny k zodpovědnému využívání digitálních technologií (více o vlivu technologií na děti viz zde).
- Nová laboratoř vzdělávání Sugata Mitry
Profesor S. Mitra působí na Newcastle University v oboru vzdělávacích technologií. Jeho jméno je spojeno s experimentem nazvaným „hole-in-the-wall“, kdy zpřístupnil počítač dětem v indickém slumu, které neuměly anglicky, mnoho jich ani nechodilo do školy a neměly s digitální technologií žádné zkušenosti, ale postupně se samy a ve vzájemné spolupráci naučily s počítačem pracovat (více o experimentu viz zde). V roce 2013 získal cenu TED za své úsilí o propagaci moderních forem vzdělávání v rozvinutém i rozvíjejícím se světě. Prof. Mitra použil získané prostředky na vybudování „škol v oblacích“ (schools in the cloud), které poskytují kreativní online prostředí, kde mohou děti získávat informace, zabývat se problémy nejen svých komunit, ale spojit se se svými vrstevníky po celém světě, a to vše pod vedením zkušených online pedagogů. Pro školy v oblacích vyvinul prof. Mitra koncept SOLE (Self organised learning environment) – „Samořízené vzdělávací prostředí“, založený na přirozené dětské zvídavosti (o metodice SOLE a jejím využití v českých školách viz zde). Součástí projektu je i program „Granny Cloud“ – „Babička v oblaku“, který zapojuje převážně penzionované učitele do učení indických dětí angličtině a mentorování prostřednictvím Skype. Prof. Mitra na začátku ledna slavnostně zahájil fungování poslední „laboratoře učení“ pod názvem Area Zero v Západním Bengálsku. Kapacita centra je 48 dětí u 12 až 15 počítačů a bude zde probíhat i výzkum metod a postupů vhodných pro samořízené vzdělávání.
- Kurikulum podle žáků
Učitelé L. Rutherford a N. Wilson na novozélandské Ross Intermediate School (přibližně ekvivalent 2. st. ZŠ) vyvinuli systém, který pracuje s kurikulem vytvořeným žáky a flexibilním vyučováním. V letošním školním roce, který na Novém Zélandu začal v lednu, budou učit společně jako tým třídu 40 žáků. K dispozici mají velkou třídu s odpočinkovým prostorem a kuchyňkou a plánují výuku přenést i mimo školu. Žáci si sami stanoví své úkoly podle individuálních zájmů a silných stránek. Jako odměnu za dobrou práci mají možnost volného pohybu po školním areálu, žáci se mohou učit navzájem a pracovat v týmech. Učitelé působí jako rádci a moderátoři, případně pracují s menšími skupinkami slabších žáků. L. Rutherford a N. Wilson si jsou vědomi toho, že jednotlivé individuální plány je třeba skloubit s požadavky školního kurikula, tento školní rok budou nový systém ověřovat. Jejich cílem je, aby žáci chodili do školy rádi.
- 14 principů pro tvorbu kurikula
Britská Royal Society for Arts (RSA) ve spolupráci s Institute of Education na University College London nastartovala projekt Grand Curriculum Designs, který má podpořit 60 škol při vytváření vlastního kurikula přizpůsobeného specifickým podmínkám každé školy. Účastnické školy v průběhu projektu dospěly k formulaci 14 principů pro tvorbu vlastního kurikula: 1. Uvědomte si, čeho chcete dosáhnout – cíle výuky, vize školy. 2. Nejprve zapomeňte na národní kurikulum – začněte od hodnot a cílů školy a od toho, co je důležité a zajímavé podle rodičů, žáků a učitelů, pak hledejte, jak zapojit národní kurikulum. 3. Definujte jasně, co je úspěch – uvažujte, jak vypadá úspěšný žák a co by se jak měl učit. 4. Soustřeďte se na kompetence – nejen na znalosti, ale na to, co žáci dovedou. 5. Učte se od ostatních škol – poučte se v zahraničí nebo v jiných místních školách, hledejte nové nápady. 6. Pracujte s místní komunitou – zapojte ji do práce na kurikulu. 7. Ptejte se na názor žáků – žáci nebudou pasivní, budou cítit svůj podíl. 8. Zapojte místní prostředí – poznávání prostředí mimo školu. 9. Nespěchejte – dobře všechno promyslete, dejte si čas na nápravu případných omylů.10. Zapojte rodiny – rodiče se budou víc zajímat o vzdělávání svých dětí a mohou mít dobré nápady, 11. Vytvořte propojení mezi předměty. 12. Buďte inovativní – ve prospěch vzdělávání žáků. 13. Sledujte výsledky – sledujte reakce žáků i učitelů na nové prvky kurikula. 14. Nezastavujte se – žáky je třeba připravovat na neustále se měnící svět, proto je potřeba být stále připraven na změnu.
- Jak vypadá scéna MOOC, počet online kurzů se zvyšuje
Webová stránka Class Central shromažďuje údaje o všech nabízených kurzech MOOC (masově otevřené online kurzy) od poskytovatelů z celého světa. V závěru roku 2014 byl na Class Central zveřejněn přehled rychlého nárůstu počtu kurzů v uplynulých třech letech a pohled na scénu s MOOC v roce 2014. MOOC jsou v nabídce 400 univerzit, včetně 22 z 25 nejlepších univerzit v USA. Největší zájem je stabilně o humanitní vědy, počítačovou vědu a business, existují kurzy ve 13 jazycích. Více než polovinu trhu ovládá pět největších platforem: Coursera, edX, Udacity, MiriadaX a FutureLearn. Class Central zaznamenala několik trendů spojených s fungováním MOOC v roce 2014: 1. Nástup osvědčení – každá ze tří velkých platforem zavedla certifikáty za poplatek a placené kurzy, které se staly významným prvkem v generování zisku. 2. Investice do kvality produkce – poskytovatelé čelí kritice nízké kvality kurzů, do tvorby kurzů proto začaly plynout větší investice. 3. edX se stal nejoblíbenější volně přístupnou platformou – Open edX je nejčastěji využíván organizacemi pro vytváření vlastních MOOC. 4. Posun k nepřetržitému fungování – ústup od přesně vymezených termínů kurzů k možnosti studia podle individuálního tempa každého účastníka. Zpráva předpokládá, že univerzity budou dále rozvíjet MOOC s vyhlídkou na to, že vytvořený vzdělávací obsah využijí i v rámci kombinované výuky v tradičních kurzech nebo pro kurzy celoživotního vzdělávání.
zdroj: Scio.cz