Hlasovali byste pro omezení víceletých gymnázií?

Ministerstvo školství připravuje dokument s názvem Dlouhodobý záměr a v něm se píše, jak by si ministr Josef Dobeš a jeho kolegové představovali v budoucnosti vzdělávací systém. K diskusi je tam leccos, dnes jsem vybral jen jeden bod, který budí už teď vášnivé diskuse. Předpokládá totiž, že při rušení středních škol (studentů je čím dál méně, tříd pořád stejně) budou omezena jednak gymnázia jako taková (protože více potřebujeme dělníky a techniky), ale především se sníží počet děti na víceletých gymnáziích z deseti procent v populačním ročníku na pět procent. Co vy na to?

 

Představte si, že jste krajský zastupitel, a protože musíte zrušit ve svém kraji některé školy, je nutné se rozhodnout, které to budou. Skuteční krajští zastupitelé většinou dávají přednost učilištím a technickým školám před gymnázii. Ministr školství s nimi souhlasí a doporučuje jim omezit především ta osmiletá. Zvednete pro tenhle návrh ruku?

Musím se přiznat, že já osobně nepovažuji porevoluční návrat k víceletým gymnáziím za šťastný. Nicméně také vnímám, že pouhým omezením či zrušením víceletých gymnázií se náš vzdělávací systém nezlepší. Rád bych rozproudil diskusi na toto téma a pro její start tu co nejúplněji shromažďuji argumenty pro i proti omezení osmiletých gymnázií.

Argumenty pro omezení víceletých gymnázií:

  • Rozdělovat děti na „chytré“ a „hloupé“ v deseti letech je předčasné. Nedělíme je totiž ani tak podle studijních schopností, ale podle sociálního zázemí. Vzdělanější rodiny častěji podporují děti v učení, takže je pravděpodobnější, že se dostanou na výběrovou školu.
  • Na víceletá gymnázia s ubývajícím počtem dětí odchází stále větší část populačního ročníku. Mimo velká města jsou to dva tři žáci ze třídy, ale například v Praze je to až třetina, osm deset žáků. To je už velmi silný zásah do sociálního složení třídy.
  • Odchod té pilnější části žáků zásadně ztěžuje učitelům na devítiletkách práci. Děti, které tu „zbudou“, mají velmi malou motivaci se učit, protože třídní vzory zmizely.
  • Není pravda, že víceletá gymnázia jsou opravdu lepší školy. Často je to naopak. Nemusí být v hledání vzdělávacích metod nijak tvořivé, nasadí na jedenáctileté děti standardní středoškolské metody, protože předpokládají, že talentované a motivované děti to nakonec nějak zvládnou.
  • Ve výsledku tato předčasná diferenciace vede ke zhoršení našich výsledků v mezinárodních šetřeních. Samotné děti z víceletých gymnázií mají velmi dobré výsledky, o to horší je pak celostátní průměr. Země, které se rozhodly „chytré“ i „hloupé“ vzdělávat déle společně (dejme tomu v Polsku), zaznamenaly jasné zlepšení například v testech funkční gramotnosti PISA. Na rozdíl od nás, kde podíl dětí ve víceletých gymnáziích stoupá, ale naše celkové výsledky se výrazně zhoršují.
  • Paradoxní je, že s víceletými gymnázii jako by byli spokojeni všichni. Děti mají pocit, že mají méně problémové kamarády, rodiče jsou rádi, že se dítě dostalo na prestižní školu a učitelé mají s vybranými dětmi, které tolik nezlobí, snazší práci. Zuby skřípají jen ti učitelé, kteří musí učit „ten zbytek“, co zlobí o to víc. A pak ti, kdo sledují naši vzdělávací soustavu jako celek a považují příliš brzké třídění dětí a vysokou selektivitu (to se netýká jen osmiletých gymnázií, ale i různých jazykových sportovních a výběrových škol) za hlavní důvod klesající kvality vzdělávání.
  • Ministerstvo školství a mnozí hejtmani, kteří omezení gymnázií obecně podporují, mají za to, že víc než všeobecné vzdělání potřebujeme absolventy technických a přírodovědných oborů. Předpokládají, že omezením míst na gymnáziích se přesune zájem rodičů a dětí zpátky k technickým školám a učebním oborům.

Argumenty proti omezení víceletých gymnázií:

  • Asociace ředitelů gymnázií, z jejichž prohlášení tu při vyjmenovávání argumentů především čerpám, se nedomnívá, že by odchod dětí na víceletá gymnázia zhoršoval celkové výsledky vzdělávání. Podle nich odchází z běžné třídy jen málo dětí a pro zkvalitnění vzdělávání bude stačit, když na normální školy bude větší přísnost – plošné testy po páté a deváté třídě obecně zlepší kvalitu absolventů.
  • Není pravda, že existence osmiletých gymnázií zhoršují celkové výsledky populace. I v mezinárodním srovnávání žáků pátých tříd je patrné zhoršení, byť na osmiletá gymnázia děti odcházejí až pak.
  • Pokud se omezí počet dětí odcházejících na víceletá gymnázia jen na pět procent – to je zhruba každoročně jedna třída na okres, budou některá gymnázia v menších městech zrušena. V regionech to pro mnohé děti bude znamenat, že pro ně osmileté gymnázium v okresním městě bude dopravně nedostupné. Na víceletá gymnázia tedy nebudou chodit ti nejtalentovanější, ale ti, kteří to mají nejblíž.
  • Není pravda, že děti z gymnázií, s vyšším všeobecným vzděláním, chodí především na humanitně orientované obory. Stejně často chodí i na technické vysoké školy a jsou tam úspěšní. Omezením gymnázií tedy spíš zhoršíme i kvalitu uchazečů o studium technických oborů.
  • Není pravda, že v České republice studuje příliš mnoho dětí na všeobecně vzdělávacích školách. Naopak, v tomto směru jsme pořád pod evropským průměrem.
  • Je problematické administrativně omezovat rodiče ve svobodném rozhodnutí, kam dají studovat své dítě. Rodiče posílají děti na tyto školy proto, že tam podle nich získají lepší vzdělání. Pokud nám překáží, že příliš mnoho dětí odchází na víceletá gymnázia, zařiďme, ať jsou pro ně základní školy tak atraktivní, že nebudou chtít odejít. Kvalitní školy se konkurence víceletých gymnázií obávat nemusejí. Prostým omezením víceletých gymnázií se kvalita školství nezlepší.
  • Omezení gymnázií neušetří žádné peníze, protože vzdělávání v tomto typu škol je ve srovnání s ostatními školami levné. Na jednoho žáka platí stát méně na gymnáziu než na učilišti. Navíc třídy osmiletých i čtyřletých gymnázií jsou obvykle zaplněné. Nejdražší je vzdělávání právě v učňovských oborech, o něž ale nemají děti ani jejich rodiče zájem.
  • Pohled do statistik nezaměstnaných navíc ukazuje, že ti se nejčastěji rekrutují z řad vyučených a nejsnáze získávají zaměstnání lidé se všeobecným vzděláním, protože jsou lépe schopni se přizpůsobovat rychle se měnícím požadavkům zaměstnavatelů. Přesun dětí na odborné střední školy a učiliště tedy je především cestou k vyšší nezaměstnanosti dvacetiletých.

Vítejte v politice. Která polovina argumentů vás více přesvědčila? Není to rozhodně jednoduché. Kdybych byl v pozici krajského zastupitele, zvažoval bych možná, jestli neomezit počet míst na víceletých gymnáziích ve velkých městech. Ale pro redukci všeobecného gymnaziálního vzdělávání bych ruku nezvedl.

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Čakloš
9 years ago

Přeji pěkný den. Děti talentované v hudebním směru se separují od nejnižšího věku, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku. Talentovaní sportovci se rovněž nezačínají své činnosti věnovat až v dospívání – chce-li být někdo profesionálním lyžařem, musí do toho vložit vše už jako malé dítě. Ve společnosti stále panuje jakási nechuť k tomu oddělovat děti více a méně nadané v inteligenci – já v tom ale oproti kulturnímu či sportovnímu zaměření nevidím žádný rozdíl. Pokud dítě stráví před maturitou 8 let na jedné škole, jeho sekundární vzdělávání je ucelenější, na rozdíl od čtyřletých gymnázií, kde se první rok studenti teprve… Více »

sista
sista
7 years ago

Víceleté gymnázium ano, nebo snad ne ?? Mám to štěstí, že práci víceletého gymnáziu mohu sledovat také zevnitř a volba se mi zdá být poměrně jednoduchá. Rozhodně nechci nikomu vnucovat svůj pohled a také jsem si vědom faktu, že níže uvedené názory se nebudou mnoha lidem líbit, ale o zalíbení se školskému systému skutečně nešlo. Pokud jste nerozhodnuti a přitom máte pocit, že vaše dítě rádo poznává nové věci, základní školu zvládá bez nějakých větších problémů a dosud nezískalo nějakou averzi k učení , uvažte následující skutečnosti : • za dobu , kdy pracuji ve školství jsem téměř nezažil skutečnou… Více »