Hospodářské noviny: Chceme vůbec vzdělávat k demokracii?

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 16.9. v Hospodářských novinách pod názvem Chceme vzdělávat k demokracii? (ZDE). Upozorňuje v něm na Fórum 2000, jehož hlavním tématem letos byl vztah vdělávání a demokracie, a zároveň popisuje způsob, jakým vychovávat a vzdělávat děti k demokratickým hodnotám. Těžko se zvnitřnění těchto hodnot dá podle něj dosáhnout tím, že o nich budeme dětem ve školách vykládat, zatímco školní prostředí bude demokratickou společnost připomínat jen velmi vzdáleně.

Organizátoři Fora 2000 se po letech soustředění na problémy současného světa obrátili do budoucnosti. Tématem je Vzdělávání a demokracie. Demokracie vzdělání prokazatelně vyžaduje, byť se částečně jedná o nepřímý vztah. V podstatě z jakéhokoliv průzkumu, jenž se týká společenských postojů, vyplývá, že vzdělanější lidé jsou demokracii oddanější a zároveň jsou méně náchylní slevovat ze svých postojů vlivem náhlých výkyvů společenských nálad. Vzdělání nepochybně ovlivňuje, jaké hodnoty přijmeme za vlastní, ačkoliv jejich přenos není narýsován ve vzdělávacích programech a není pravidelně měřen žádnými testy.

Je nesporné, že v tomto smyslu funguje kvantitativní poměr: čím delší vzdělání je, tím více podporuje prodemokratické postoje a hodnoty. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek nedávno v rozhovoru pro HN uvedl, že se zkouška dospělosti posouvá z maturity na bakaláře. Tento výrok je potřeba chápat ve správném kontextu. Je tomu tak ne snad proto, že by se za ty tři roky podařilo udělat „vzdělanostní krok“ ve smyslu lepšího celospolečenského průměru v testech z matematiky. Jde o to, že tento čas umožňuje většině lidí ujasnit si mnohem lépe, jakou cestou se v životě dát a kudy ta cesta vlastně vede. Prodloužené vzdělávání s sebou nese − při správně nastaveném vzdělávacím systému − také mnohem lepší sociální orientaci s potenciálem pochopit vlastní stereotypy a osvojit si způsob uvažování o složitých, komplexních problémech tohoto světa.

Otázka ale je, jestli něco takového jako výchovu k demokracii vlastně chceme. Indikátory společenských nálad nám spíše ukazují, že majorita často velmi důsledně trvá na tom, že tato společnost k větší demokratičnosti směřovat nemá. Děti z chudých rodin rádi segregujeme v praktických školách jako společenský odpad. Přitom právě na problém rozevírajících se sociálních nůžek jako největšího současného rizika destrukce společenských vazeb upozorňuje ve své čerstvé knize Our Kids. The American Dream in Crisis sociolog Robert D. Putnam. Kolikrát to ještě bude třeba opakovat, aby se český vzdělávací systém přestal chovat právě takto? Nikoliv počet odučených hodin občanské výchovy, ale institucionalizované postoje samotné společnosti formují současné i budoucí charaktery. Zatím stále děláme vše pro to, aby se naše společnost rozsypala jako domeček z karet, až tedy dojde na skutečné problémy. Žel se zdá, že jsme jako společnost natolik vnitřně ochablí, že nás dokáže destabilizovat 200 uprchlíků v Břeclavi.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments