Hospodářské noviny: Když škole nevyjdou peníze, může zrušit druhý stupeň, říká ministryně

ilustrační foto by Christine Cavalier (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme text Markéty Hronové, který se věnuje právě projednávané legislativě zavádějící změnu financování regionálního školství. Text vyšel 15.7. na zpravodajském webu Hospodářských novin pod názvem Ministryně: Když škole nevyjdou peníze, může zrušit druhý stupeň (ZDE).

Základní škola v Kamýku nad Vltavou má v každé třídě průměrně 12 dětí. Aby obec školu zvládla zaplatit, musela by mít ve třídě průměrně 17 dětí. Počítá s tím změna ve financování škol, kterou v úterý začala projednávat Poslanecká sněmovna. Hrozí tedy, že by se nenaplněné školy musely rušit, což je pro většinu obcí nepřijatelné.

Proto přišla ministryně školství Kateřina Valachová s jiným řešením. Škola by si ponechala děti jen do páté třídy, ty starší by z širšího okolí mohly dojíždět do jedné školy, aby třídu více naplnily. „Malé děti potřebují mít školu v místě bydliště, ty starší už zvládnou dojíždět samy, pokud jim zajistíme dopravu,“ uvedla ministryně s tím, že kraje jí přislíbily svozy dětí do jedné budovy zajistit. „Zatím jen ústně, ale budeme dál jednat,“ říká Valachová.

Změna má platit od ledna 2019. Ministerstvo už začalo mapovat síť škol, aby do konce roku vědělo, jak zaplněné školy jsou a kde by se dalo spojovat. Ministerstvo samo ale školy ani jejich části rušit nemůže − za ty jsou zodpovědné obce a města, v případě středních škol kraje. A je téměř jisté, že se starostové nebudou chtít druhých stupňů vzdát. „Budu do poslední chvíle bojovat za to, aby tohle nenastalo. Co by mi řekli rodiče, je jasné: Zklamal jsi nás, to už asi příště starosta nebudeš,“ popisuje starosta Kamýku nad Vltavou a zároveň učitel místní školy Petr Halada.

JAK PLATIT ŠKOLY

Za hodinu, ne za žáka

Dnes se do škol posílají peníze podle toho, kolik do ní chodí žáků. To je ale podle většiny poslanců i odborníků neefektivní. Už několik let se plánuje tento postup změnit. Ministryně Kateřina Valachová nyní představila trochu složitější systém. Nebudou se posílat peníze na žáka, ale na počet odučených hodin. Slibuje si od toho, že ubude přeplněných tříd. A střední školy, pro které bude změna rovněž platit, nebudou nuceny nabírat i studenty, kteří na náročné studium nemají, jen proto, aby měly dost peněz na provoz.

Kolik dětí ve třídě?

Podle ministerských výpočtů se škola zvládne zaplatit, pokud bude ve třídě v průměru 17 dětí. To ale přijde městům a obcím moc, chtějí snížit minimální počet na 15. I to ale může být pro menší školy problém. Ministerstvo slibuje, že nové financování neohrozí malotřídky. Rušit celé školy nechce, navrhuje ale zrušit druhé stupně a starší děti z nenaplněných tříd svážet do jedné školy.

Děti se začnou odhlašovat

Co zrušení druhého stupně způsobí, ukazuje případ Základní školy Kaštanová na okraji Třince. „Pouze s dětmi do páté třídy fungujeme od září 2013. Tehdy odešlo 40 dětí i z prvního stupně. Jakmile máme ve škole sourozence, když odchází ten z páté třídy, bere s sebou i mladšího,“ popisuje změny ředitelka školy Iveta Hudzietzová.

Rodiče za zachování druhého stupně hodně bojovali. Řada z nich chce, aby děti nemusely v půlce školní docházky měnit prostředí. Třinecké zastupitelstvo bylo neoblomné, ale rozhodování mělo jednodušší, protože ve městě mají škol víc. Zrušit druhý stupeň v menších městech, kde by děti musely do škol dojíždět několik kilometrů, bude složitější.

„Nelíbí se nám to. Chápeme, že není možné udržovat poloprázdné školy, ale je pro nás nepřijatelné, aby děti dojížděly na delší vzdálenost,“ říká ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Ministerstvo sice samo školy či druhé stupně zrušit nemůže, pokud ale projde vládní návrh na změnu financování škol, obce nebudou mít na výběr. Jedině že by v rozpočtu našly dost peněz na to, aby na provoz školy doplácely ze svého.

Méně škol − lepší učitelé

Výhody pro zřizovatele i stát jsou jasné. Ušetří se. Ministryně Valachová ale zdůrazňuje i výhody dojíždění pro děti. „Bude snazší sehnat kvalitního učitele fyziky, chemie či matematiky, kterých je málo. Do vybavení se bude investovat jen jednou, může být pestřejší a modernější,“ vyjmenovává.

Další možností je obrácený model. Děti by zůstaly v různých budovách, ale mezi školami by přejížděli učitelé.

„Ředitel by mohl najmout například jednoho kvalitního učitele jazyků, který by pracoval na obou školách. Zajistit dopravu není zas tak složité,“ domnívá se expert na ekonomiku vzdělávání Daniel Münich z think-tanku CERGE-EI. Stejně by mohl fungovat i jeden údržbář či správce IT místo dvou.

Zmapovat si rozložení škol je podle Münicha důležité. „Mít v malé obci školu je luxus a je potřeba to ukázat. Pokud si obce chtějí luxus dovolit, musí si na něj doplácet samy,“ domnívá se. Načasování je ale podle něj nešťastné. Než bude analýza hotová a padnou konkrétní návrhy na sloučení, přiblíží se volby. A zrušit část škol před volbami si politici rozmyslí.

8
Přidat komentář

avatar
4 Comment threads
4 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
EnnioSofiaPěniceRomana Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Romana Howe

…“Bude snazší sehnat kvalitního učitele fyziky, chemie či matematiky, kterých je málo. Do vybavení se bude investovat jen jednou, může být pestřejší a modernější,“ vyjmenovává.Další možností je obrácený model. Děti by zůstaly v různých budovách, ale mezi školami by přejížděli učitelé. Podle mne není ani jedna z těchto možností dobrá. Pro rozvoj dítěte je důležité, aby mělo se svým učitelem dobrý vztah – založený na důvěře, pěkných zážitcích. Pokud bude dítě muset dojíždět někam do nějakého velkochovu, o vztahu natož důvěře se mu bude moci jen zdát. Pokud bude muset dojíždět učitel mezi několika školami :), bude uhnaný, roztěkaný a… Více »

Pěnice Skalicová

Kdyby bylo počasí jako loni, řekla bych, že nahoře mají silný úpal. Bohužel, tuhle zhovadilost zřejmě vyplodil někdo, kdo si myslí, že má všech pět pohromadě. Pan Munich nebo jak se jmenuje je Kdo? Nějaký nový Pán Bůh ? Protože co jsem zatím od něj četla, to nemá obdoby.!!! Paní ministryně se obklopila tím nejhorším, co kde leželo a mělo dojem, že může radit. Výjimkou je pan Štech, který jediný je opravdu chytrý, ale zahodil se nejspíš s představou, že pomůže. Byl ukopán. Tenhle poslední návrh je naprosto absurdní a stále čekám, že někdo zařve: Aprýl!!!!

Sofia Hladíková

Trochu jsem tušila, že tento problém nastane. Malé školy bojovaly už teď a právě od změny financování očekávaly lepší podmínky. Jak vidno – ne. Ale vše je ralativní – malé školy sice „drahé“ jsou, nikdo ale nevyčíslil další položky. Malá škola zpravidla mívá rodinné klima (samozřejmě asi výjimky jsou), kde se všichni znají a pro žáky tak dělají mnohdy vice, než velké školy. Inkluze se příliš nebojí, protože už probíhá, pedagogové se naučili pracovat moderními metodami…Z části možná i proto, že podmínky je donutily – každý žák byl potřeba a změna metod byla nutná, aby to zvládli -a také, aby… Více »

Sofia Hladíková

A s kvalitou pedagogů…My už dnes moc dobře víme, že dobrého pedagoga nedělá až tak odbornost, pokud nejde ruku v ruce s pedagogickými dovednostmi. Na malých školách jsou dost často srdcaři (možná spíš srdcařky), ale sehnat nové kolegy je čím dál těžší. Dojíždění, náročnější práce, platy jen v základním tarifu a nakonec i nejistota?!

Pěnice Skalicová

Paní Hladíková, nenechte se mýlit. Nenaučili se pracovat lépe. Inkluze tam probíhá naprosto zhovadilým způsobem, bez odborné pomoci dětem.Jde o udržení si „hlavy“ pro normativ. Naprosto přesně vím, o čem píšu, protože v okolí je podobných škol dost. Dostáváme z nich žáky, kteří přicházejí zoufale poškození onou tzv. inkluzí. Nebo se mě učitelky z těch škol ptají na radu a rozhodně nevypadají, že si ví rady. Příkladem je v poslední době dítě, které v páté třídě nečte a nepíše. Ale je inkludované. Přestože má „pouze “ LMP. Na horní hranici. Malé školy drahé jsou, ale to je v pořádku- proč… Více »

Ennio Kocourek

Odborný dotaz maličko off topic: Myslíte, že by těm „spíš srdcařům“ (avšak s obrovskou odborností, naneštěstí mimo pedagogiku) mohlo pomoci, kdyby na jejich činnost s inkludovanými občas dohlédnul „skutečný“ odborník na práci s takovými žáky? Znám školu, kde se jeden takový odborník občas objeví, ale v životě z něj nevypadly žádné rozumy …

Pěnice Skalicová

V novém inkluzistickém zákoně považuji za dobré pouze toto: funkce speciálního školního pedagoga, školního psychologa. Jenže i tuto fci musí dělat člověk s odborností a také určitou praxí. Jinak bychom se setkávali s podobnými „odborníky“, kteří dnes školí o inkluzi,ale rozumí tomu jak koza petrželi. To byl asi ten váš takyodborník, který se občas zjevil. Bohužel, někteří speciálové a psychologové podlehli demagogickému vymývání mozků o společném vzdělávání až navěky a hlásají takové plky, že by se Komenský v hrobě obracela, spíše permanentně rotoval.

Pěnice Skalicová

A ještě k té odbornosti.
Prosím, jako profesionál nevyslovujte takové zoufalé myšlenky o tom, že stačí srdce. Nestačí. A to skoro v žádné profesi, milá paní. Dobré srdce vám vystačí u jakýchsi jednoduchých činností jako je kopání příkopu, úklid města nebo nebo montovna pásového typu. Dobré srdce a dobrý vztah k nějaké práci by měl jít VŽDY ruku v ruce s odborností. kdo tvrdí opak, je hlupák.