Publikujeme text Markéty Hronové, který se věnuje právě projednávané legislativě zavádějící změnu financování regionálního školství. Text vyšel 15.7. na zpravodajském webu Hospodářských novin pod názvem Ministryně: Když škole nevyjdou peníze, může zrušit druhý stupeň (ZDE).
Základní škola v Kamýku nad Vltavou má v každé třídě průměrně 12 dětí. Aby obec školu zvládla zaplatit, musela by mít ve třídě průměrně 17 dětí. Počítá s tím změna ve financování škol, kterou v úterý začala projednávat Poslanecká sněmovna. Hrozí tedy, že by se nenaplněné školy musely rušit, což je pro většinu obcí nepřijatelné.
Proto přišla ministryně školství Kateřina Valachová s jiným řešením. Škola by si ponechala děti jen do páté třídy, ty starší by z širšího okolí mohly dojíždět do jedné školy, aby třídu více naplnily. „Malé děti potřebují mít školu v místě bydliště, ty starší už zvládnou dojíždět samy, pokud jim zajistíme dopravu,“ uvedla ministryně s tím, že kraje jí přislíbily svozy dětí do jedné budovy zajistit. „Zatím jen ústně, ale budeme dál jednat,“ říká Valachová.
Změna má platit od ledna 2019. Ministerstvo už začalo mapovat síť škol, aby do konce roku vědělo, jak zaplněné školy jsou a kde by se dalo spojovat. Ministerstvo samo ale školy ani jejich části rušit nemůže − za ty jsou zodpovědné obce a města, v případě středních škol kraje. A je téměř jisté, že se starostové nebudou chtít druhých stupňů vzdát. „Budu do poslední chvíle bojovat za to, aby tohle nenastalo. Co by mi řekli rodiče, je jasné: Zklamal jsi nás, to už asi příště starosta nebudeš,“ popisuje starosta Kamýku nad Vltavou a zároveň učitel místní školy Petr Halada.
Za hodinu, ne za žáka
Dnes se do škol posílají peníze podle toho, kolik do ní chodí žáků. To je ale podle většiny poslanců i odborníků neefektivní. Už několik let se plánuje tento postup změnit. Ministryně Kateřina Valachová nyní představila trochu složitější systém. Nebudou se posílat peníze na žáka, ale na počet odučených hodin. Slibuje si od toho, že ubude přeplněných tříd. A střední školy, pro které bude změna rovněž platit, nebudou nuceny nabírat i studenty, kteří na náročné studium nemají, jen proto, aby měly dost peněz na provoz.
Kolik dětí ve třídě?
Podle ministerských výpočtů se škola zvládne zaplatit, pokud bude ve třídě v průměru 17 dětí. To ale přijde městům a obcím moc, chtějí snížit minimální počet na 15. I to ale může být pro menší školy problém. Ministerstvo slibuje, že nové financování neohrozí malotřídky. Rušit celé školy nechce, navrhuje ale zrušit druhé stupně a starší děti z nenaplněných tříd svážet do jedné školy.
Děti se začnou odhlašovat
Co zrušení druhého stupně způsobí, ukazuje případ Základní školy Kaštanová na okraji Třince. „Pouze s dětmi do páté třídy fungujeme od září 2013. Tehdy odešlo 40 dětí i z prvního stupně. Jakmile máme ve škole sourozence, když odchází ten z páté třídy, bere s sebou i mladšího,“ popisuje změny ředitelka školy Iveta Hudzietzová.
Rodiče za zachování druhého stupně hodně bojovali. Řada z nich chce, aby děti nemusely v půlce školní docházky měnit prostředí. Třinecké zastupitelstvo bylo neoblomné, ale rozhodování mělo jednodušší, protože ve městě mají škol víc. Zrušit druhý stupeň v menších městech, kde by děti musely do škol dojíždět několik kilometrů, bude složitější.
„Nelíbí se nám to. Chápeme, že není možné udržovat poloprázdné školy, ale je pro nás nepřijatelné, aby děti dojížděly na delší vzdálenost,“ říká ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Ministerstvo sice samo školy či druhé stupně zrušit nemůže, pokud ale projde vládní návrh na změnu financování škol, obce nebudou mít na výběr. Jedině že by v rozpočtu našly dost peněz na to, aby na provoz školy doplácely ze svého.
Méně škol − lepší učitelé
Výhody pro zřizovatele i stát jsou jasné. Ušetří se. Ministryně Valachová ale zdůrazňuje i výhody dojíždění pro děti. „Bude snazší sehnat kvalitního učitele fyziky, chemie či matematiky, kterých je málo. Do vybavení se bude investovat jen jednou, může být pestřejší a modernější,“ vyjmenovává.
Další možností je obrácený model. Děti by zůstaly v různých budovách, ale mezi školami by přejížděli učitelé.
„Ředitel by mohl najmout například jednoho kvalitního učitele jazyků, který by pracoval na obou školách. Zajistit dopravu není zas tak složité,“ domnívá se expert na ekonomiku vzdělávání Daniel Münich z think-tanku CERGE-EI. Stejně by mohl fungovat i jeden údržbář či správce IT místo dvou.
Zmapovat si rozložení škol je podle Münicha důležité. „Mít v malé obci školu je luxus a je potřeba to ukázat. Pokud si obce chtějí luxus dovolit, musí si na něj doplácet samy,“ domnívá se. Načasování je ale podle něj nešťastné. Než bude analýza hotová a padnou konkrétní návrhy na sloučení, přiblíží se volby. A zrušit část škol před volbami si politici rozmyslí.
…“Bude snazší sehnat kvalitního učitele fyziky, chemie či matematiky, kterých je málo. Do vybavení se bude investovat jen jednou, může být pestřejší a modernější,“ vyjmenovává.Další možností je obrácený model. Děti by zůstaly v různých budovách, ale mezi školami by přejížděli učitelé. Podle mne není ani jedna z těchto možností dobrá. Pro rozvoj dítěte je důležité, aby mělo se svým učitelem dobrý vztah – založený na důvěře, pěkných zážitcích. Pokud bude dítě muset dojíždět někam do nějakého velkochovu, o vztahu natož důvěře se mu bude moci jen zdát. Pokud bude muset dojíždět učitel mezi několika školami :), bude uhnaný, roztěkaný a… Více »