Hospodářské noviny: Místo počtu záchodků budou školy sledovat vydýchanost vzduchu

Po mateřské škole v Zelenečské ulici v Praze 14 žádá krajská hygienická stanice, aby přistavěla u dvou tříd narychlo záchody, jinak bude muset od září snížit počet dětí z 24 na 15. To by v lokalitě, kde je každoročně velký převis zájemců o školku nad počtem volných míst, rodiče dětí výrazně pocítili. Na záchodky nemá školka od zřizovatele peníze a zřejmě by měla i potíže s tím, kam je předpisově umístit. Od října, kdy by mohla začít platit nová hygienická vyhláška pro školy, školky a dětské skupiny, takové problémy odpadnou.

„Školské kapacity, obzvláště ve velkých městech, jsou nedostatečné a modernizace hygienické vyhlášky může zřizovatelům pomoci rychle a levně navýšit kapacity jejich zařízení,“ říká poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), členka školského výboru, která k tématu v lednu iniciovala vznik pracovní skupiny. S propočtem, o kolik víc dětí by se do stávajících škol mohlo nově vejít, by během příštích měsíců mělo přijít ministerstvo zdravotnictví, které nový předpis nahrazující vyhlášku 410 připravuje.

Zmíněné třídy v mateřince v Praze 14 dosud fungovaly na výjimku se třemi toaletami místo čtyř a nebyly s tím problémy – na záchody už se nechodí hromadně a kvůli onemocněním málokdy bývá ve třídě plný počet dětí. Nová hygienická vyhláška, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví a která pravděpodobně začne platit od 1. října, nechává počet záchodků, ale i umyvadel, sprch či jiných zařizovacích předmětů, na uvážení zřizovatele.
„Na hygieně nechtěli ani slyšet o chystané změně vyhlášky. Prý nic nevědí, musíme jet podle té staré. Zřizovatel se teď bude snažit s hygienou dohodnout na prodloužení výjimky o rok,“ dodává ředitelka školky Zelenečská Helena Zychová. Věří, že jakmile vyhláška začne platit, bude se moci věnovat jiné agendě.

Díky novince tak už školy nebudou muset žádat o výjimky a složitě obhajovat před konkrétními úředníky hygienických stanic své důvody. Například pro novou lokalitu Smíchov City připravila Praha 5 projekt na novou, moderní budovu školy, která má využívat odpadní vodu ke splachování. „Současná vyhláška nereflektuje práci s šedou vodou, přes výjimky jsme to tam dostali,“ popisuje Zajíčková, která je zároveň zastupitelkou a bývalou starostkou Prahy 5.

Školky, které nemají dostatečně velké venkovní prostory a hřiště pro děti, mohly žádat o povolení využívat veřejné hřiště v docházkové vzdálenosti. „Využívání obecních prostor někde možné bylo, je ale nejednotná praxe v povolování,“ říká Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví, který má přípravu vyhlášky na starosti. Výhledově by i rozhodovací praxe jednotlivých krajských hygien měla být stejná – od roku 2025 by se měly všechny sjednotit pod Státní hygienickou službu.

Vyhláška však nepřichází jen s rozvolňováním podmínek, zavádí i nové povinnosti. Nové, ale i stávající školy a školky budou muset kontinuálně hlídat kvalitu vzduchu ve vnitřních prostorách. Dostanou čas na zabudování měřidel CO 2 a úpravu vzduchotechniky.

Koncentrace CO 2 ve vzduchu nebude smět přesáhnout určitou hodnotu, podle Fošuma se uvažuje o 1200 až 1500 ppm – to je hranice, kdy u člověka nastává únava a snižuje se pozornost. U nově stavěných školských objektů se také zpřísní nároky na denní osvětlení ve třídách.

Ministerstvo školství, které se na změnách podílí, ale nečekaně narazilo na rébus. Do školského rejstříku dnes zapisuje kapacitu škol, která se odvíjí od stanoviska krajské hygienické stanice. Nyní není jasné, podle čeho bude hygiena kapacity stanovovat, když veškeré metriky jako počet metrů čtverečních na dítě či počty záchodů zmizí. Ve finále tak bude zřejmě rozhodovat právě kvalita vzduchu. „Otevírá to cestu mít ve škole zapsáno víc žáků, než je reálně v budově, a přitom mít zachovanou kvalitu vzduchu,“ uvedla v pondělní diskusi k tématu na půdě Poslanecké sněmovny náměstkyně ministra školství Martina Běťáková.

Jenže řada škol dnes limity nesplňuje. „Problém budou mít stavby, které prošly zateplováním a mají plastová okna. Historické budovy a novostavby budou v pořádku,“ říká Jindřich Fialka z neziskovky 100 skupin, která zřizuje dětské skupiny po celé republice. Podle Jiřího Tencara, výkonného ředitele konzultantské společnosti Ecoten, která projektovala první bezemisní střední školu v Česku v pražských Hrdlořezech, nelze bez vzduchotechniky dosáhnout stanovených parametrů. „Hodnoty CO 2 ve školách běžně dosahují 2000 až vysokých 5000 ppm, což už je extrémně moc. Záleží na orientaci tříd – do hlučné ulice musíte mít okno zavřené, tam, kde se okna otevřít dají, to zase nejde v zimě, aby žáci u oken nemrzli,“ dodává.

Velkou úsporu si tak školy nemalují. „To, co ušetříte na ploše pro děti, budete muset dát za lepší vzduchotechnickou jednotku,“ konstatuje Petra Ďuranová, starostka obce Drahelčice u Rudné. Ta má v plánu stavět svazkovou školu a přistavovat školku, ale naráží na problém chybějících dotačních titulů.

Text vyšel na webu Hospodářských novin.