Hospodářské noviny: Státní část maturity by mohli žáci skládat třeba už ve druhém ročníku, plánuje Gazdík

Novinky do pojetí státní maturity a závěrečné odborné zkoušky na střední škole navrhuje nedlouho po svém jmenování novopečený ministr školství Petr Gazdík. Jak přesně si úpravy závěrečné zkoušky středoškolského studia představuje, ve svém článku shrnuje Anna Brzybohatá. Text vyšel 21. prosince v Hospodářských novinách.

Část závěrečné zkoušky na odborné střední škole či část maturity by mohli žáci skládat už v nižších ročnících. Navrhuje to nový ministr školství Petr Gazdík (STAN). Dostali by na ni hned několik pokusů. Jde o povinné testy z českého jazyka a povinně volitelné z matematiky, nebo cizího jazyka – ty mají nově představovat takzvané středoškolské minimum. Ve čtvrtém ročníku by se pak mohli podle Gazdíka soustředit jen na takzvanou profilovou část zkoušky, kterou si každá škola připravuje sama.

Ministr HN potvrdil, že se má s vedením Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) sejít ve čtvrtek. „Je to v rámci seznamování s resortem, přesný program stanovený není, ale probrat podobu maturitní zkoušky se nabízí,“ doplnil mluvčí Cermatu Marek Lehečka.
Jednou z hlavních priorit nové vlády v oblasti školství je zatím blíže nespecifikované testování v rámci takzvaných uzlových bodů, které mají být na základní škole v páté a deváté třídě. Součástí je i komplexní úprava jednotných přijímacích zkoušek a státních maturit či závěrečných zkoušek na odborných školách, které by se neměly podle Gazdíka stále měnit a mají vydržet i 10 let.

„Státní část maturity by měla být zkouška středoškolského minima, která se dělá z přírodovědného a společenského základu a cizího jazyka s tím, že ji můžete dělat opakovaně. Třeba i dvakrát třikrát za rok. Vede to k motivaci studentů, aby se na státní část maturity připravili dřív. Student by si například mohl udělat angličtinu hned v druhém ročníku, český jazyk ve třetím a na čtvrtý se už věnovat jen té školní profilové části,“ nastínil plány Gazdík v rozhovoru pro HN .

Maturitní zkouška se v současné podobě skládá ze společné státní části, v níž je povinný český jazyk a povinně volitelná matematika, nebo cizí jazyk. Druhou část připravuje škola, aby odpovídala jejímu zaměření. Právě v rámci cizího jazyka je již nyní možné mít ve čtvrtém ročníku zkoušku dříve, pokud žák získá mezinárodní certifikát. „Podle typu školy musí mít úroveň B1 či B2 a v takovém případě jde školní část maturitní zkoušky z jazyka absolvovat tímto způsobem, aniž by šel ke zkoušení před komisi,“ doplnil mluvčí Cermatu Lehečka. Obsáhlejší změna maturit je však podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka otázka dlouhé diskuse, aby se změna maturit udělala kvalitně a v krátkém čase se znovu neměnila.

„Teď je těžko říct, jestli je to dobrý nápad, nebo ne, protože sepsaný návrh jsme ještě neviděli. Ale přijde mi trochu zvláštní, že by měli žáci mít už třeba ve druhém ročníku dostatek znalostí na zkoušku z českého jazyka. Naskýtá se otázka, co tam budou následující dva roky v hodinách dělat, když už zkoušku budou mít hotovou, jestli se mají dotyčný předmět vůbec učit, když už mají maturitní zkoušku a podobně,“ řekl Zajíček, podle kterého by se o dřívější zkoušce dalo uvažovat až ve vyšších ročnících. „Dovedl bych si představit, že by si žáci na konci třetího ročníku napsali například didaktické testy a rozložili si tak studium, pokud by chtěli. Ale určitě si nemyslím, že je reálný druhý ročník, takové znalosti by děti ani mít neměly a mají se je teprve naučit,“ doplnil pro HN Zajíček.

Státní maturita byla v Česku zavedena na jaře roku 2011. Její podoba je však někdy odborníky kritizována například za to, že v některých úlohách jsou v testech nejednoznačné odpovědi. Za chyby v otázkách z českého jazyka dokonce v roce 2018 ministr školství Robert Plaga (za ANO) odvolal z funkce tehdejšího ředitele Cermatu Jiřího Zíku. Podobu maturitní i jednotné přijímací zkoušky na střední školy vypracovával Cermat. Ten je podle mluvčího Marka Lehečky připravený podobu zkoušek upravit, pokud jej ministerstvo školství znovu pověří.

Při změně maturity je ale potřeba podle programového ředitele Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého nastavit, co se chce zkouškou zjistit. „Pokud se stále mluví o měkkých dovednostech, rozvoji osobnosti a podobně, které by žáci měli po střední škole mít, tak by změna maturit měla takové požadavky reflektovat. Ať tam jsou úlohy s co největší přidanou hodnotou pro žáka, aby do toho musel promítnout co nejširší spektrum dovedností a nebylo to zase jen testování zapamatovaných vědomostí,“ vysvětlil pro HN Hřebecký.

Takové testy je však složité napsat, protože čím více mají otevřených otázek, tím těžší je vyhodnotit jejich odpovědi. Navíc by takové testy musely být každoročně nové, aby se zadání neopakovalo. Jednou z možných forem maturit, v níž by se vyzkoušely i měkké dovednosti žáků, by mohly být maturitní práce. „Školy, které takové maturitní zkoušky mají, si je pochvalují a jsou z mého pohledu napřed. Do určité míry se tomu podobají učební obory s maturitou, kde musí obhajovat například nějaký svůj výrobek. Je dobře, pokud se do zkoušek zahrnou nějaké praktické příklady – čím dál méně by to měly být patnáctiminutové výslechy před komisí ze zapamatovaného učiva na jednu zkoušku,“ doplňuje Hřebecký.

Gazdík již dříve uvedl, že klíčové je najít jak politickou, tak společenskou a odbornou shodu nad změnou státních maturit. Návrh se bude teprve probírat a diskusi nyní považuje za hlavní i nově ustanovený předseda školského sněmovního výboru Ivo Vondrák (ANO). „Mně se ten návrh docela zamlouvá, ale opravdu počkejme na konkrétnější výsledky, až to projednáme. Bude to formou zákona, takže si to musí projít celým procesem od vládního návrhu přes projednání ve výboru a až pak k tomu budeme moci nějak přistupovat,“ řekl Vondrák pro HN.