Co přinesl týden 21. 2. – 27. 2. 2022
Krátce:
Ukrajinské děti dnes plakaly, nevíme, jak moc o tom máme mluvit. Školy se vyrovnávají s reakcí dětí na válku na Ukrajině. „Syn mi v týdnu říkal, že mají ve třídě spolužačku původem z Ruska a nějaký spolužák se do ní začal o přestávce navážet kvůli válce,“ cituje CNN Prima News otce školáka, připomíná také vyjádření členů vlády. „Prosím, nenechme negativní důsledky aktuálních válečných událostí vstupovat do školních kolektivů,“ vzkazuje ministr Petr Gazdík do škol, jeho úřad pro ně připravil metodiku, která jim v tom má pomoci (SeznamZpravy.cz). „Ukrajinské děti dnes plakaly, některé děti se víc ptaly, v tomto směru se nálada rapidně zhoršila a je to znát,“ řekl ve čtvrtek pro blesk.cz Ondřej Lněnička, ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara. Vysoké školy zatím nevědí, kolik studentů se bude vracet zpátky na Ukrajinu (novinky.cz). Zprávy o válce mohou děti traumatizovat, jejich reakce záleží hodně na věku (SeznamZpravy.cz). „Vysvětlujeme žákům historii a hlavně to, že nikdo z nich za současnou situaci nemůže,“ cituje idnes.cz Hanu Pokornou z Gymnázia Globe Brno. Výzvu k bojkotu ruských studentů na českých školách ve čtvrtek na sociálních sítích vyvěsil profesor z VŠE Martin Dlouhý, příspěvek později smazal – vysvětloval to tím, že byl rozčílený počínáním Ruska. (novinky.cz).
Nejen ve školách skončilo trasování a karantény. K maturitě se chystá ročník, který strávil rok a půl na distanční výuce. „Co jsem mluvila s některými kolegy, tak pokračovat zatím nebudou, protože ta situace se opravdu výrazně zklidňuje,“ říká o možnosti dobrovolného testování předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Po karanténách a trasování vláda rozhodla o zrušení povinnosti nosit respirátory, výjimkou je například městská hromadná doprava (Radiožurnál). Řadu dětí trápí po omikronu astmatický kašel, pro školky je to příznak covidu-19 (idnes.cz). K maturitě se chystají středoškoláci, kteří strávili doma rok a půl studia – tentokrát bez úlev (SeznamZpravy.cz).
Má smysl rozdělovat výuku do školních předmětů? Důležitější je ptát se, s čím mají děti ze školy odcházet. „Nevidím potřebu říkat, jestli předměty patří, nebo nepatří do jedenadvacátého století. To rozdělení je pomůcka. Klíčové je, nakolik škola umí propojit výuku s děním mimo ni,“ cituje článek Jakuba Švejkovského Tomáše Feřteka (reflex.cz). Otázku, zda má více než století staré rozdělení školních předmětů stále smysl, pokládá Švejkovský řadě lidí z různých oblastí vzdělávání. Článek odpovídá i na otázku, kdy bylo školní učivo do předmětů rozděleno.
Kvůli sérii obvinění ze sexuálního obtěžování stáhla univerzita z výuky vedoucího katedry. V sérii článků se Deník N věnuje obětem sexuálního obtěžování a ponižování ze strany vysokoškolského pedagoga. Za jeho kolegyní s tím přišel student, který si všiml, že se v seminářích vedoucího katedry děje něco divného. „Řekl mi, že tu máme problém jakéhosi predátorského jednání – ve většině těch případů se sexuálním podtextem,“ vzpomíná v článku Alena Sarkissian. „Vybírá si rozbité holky, které ještě víc ničí,“ popsala zkušenost s pedagogem v rozhovoru jedna ze studentek. „Výpovědi ukazují, že pedagog se dopouštěl sexuálního obtěžování ve formě nevyžádaného kontaktu prostřednictvím sociálních sítí i psychické manipulace při osobních setkáních, které ústily v sexuální styk na hranici konsentu,“ řekla děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková s tím, že případ bude řešit etická komise. Děkanka mu nabídla rozvázání pracovního poměru, které ale neakceptoval.
Do 6. března je možné podat přihlášku do programu Učitel naživo, zájemcům nabízí praktickou ochutnávku. Dvouletý program je určen absolventům vysokých škol, kteří chtějí učit na druhém stupni nebo na střední škole, ale chybí jim potřebné pedagogické vzdělání. Více informací je k dispozici na webu organizace Učitel naživo, zájemci se mohou zúčastnit ukázkové hodiny „Jak rozmluvit žáky na angličtině„, která se koná ve čtvrtek 3. března.
Výrok týdne:
„V dnešní době se na děti valí spousta informací, škola není jediný zdroj vědění. Ale jejich znalosti jsou často nesourodé, nespojité, nevyrovnané. Tak nějak předpokládáte, že když toho dítě zná tolik o Sluneční soustavě, že bude obecně spíš vzdělanější, a pak zjistíte, že neumí pojmenovat úplně základní kytky na louce. Víc a víc se stává, že každý ví něco jiného a v jiném rozsahu. Navíc se děti samozřejmě liší osobnostně, pocházejí z různých rodin, každé z nich je prostě „svoje“. Škola musí umět tyhle propasti nějak přemostit,“ říká Andrea Vedralová, autorka vzdělávací koncepce Škola Můj Projekt (eduzin.cz).
V souvislostech
- Zprávám o válce se nevyhne nikdo, ani děti. Jak jim pomoci vyrovnat se s nimi a orientovat se v nich?
Obsáhnout současné události není jednoduché ani pro dospělé, natož pro děti. Mohou prožívat silné emoce a budou se ptát, a to doma i ve škole. Jak zvládnout dětské otázky? A jak jim pomoci vyrovnat se s tím, co se kolem nich děje? Nabízíme několik tipů na materiály a organizace, které nabízejí pomoc.
Mimochodem pro všechny, kdo i na sociálních sítích uvažují, zda mluvit o agresi Ruska proti Ukrajině není porušením zásad apolitické školy, je odpověď – NENÍ. Školský zákon v § 32 výslovně zakazuje na školách a ve školských zařízeních činnost politických stran a politických hnutí a jejich propagaci. Daniel Pražák, kterého překvapilo, že „vůbec někdo vede diskuze o tom, jestli s žáky rozebírat téma ruské agrese na Ukrajině“, vypsal z rámcového vzdělávacího programu (RVP) několik konkrétních výstupů (twitter).
- Příspěvek na facebookovém profilu MŠMT nabízí kontakty na organizace, které mohou být užitečné školám, které mají žáky z válkou zasažené oblasti. Vedle toho nabízí také základní metodické doporučení pro školy. Seminář Jak pracovat s multikulturními třídami v čase válečného konfliktu (a specificky s dětmi z Ukrajiny, Ruska a Běloruska) připravuje na středu 2. března organizace Indept.
- Řada dětí bude kvůli dění na Ukrajině prožívat silné negativní emoce a od dospělých budou potřebovat, aby jim pomohli se s nimi vyrovnat. Je to o to důležitější, že už před vypuknutím války na Ukrajině hlásily linky bezpečí i ambulance lékařů dramatický nárůst dětí trpících psychickými obtížemi. Rychlý přehled toho, čemu věnovat u dětí prožívajících trauma pozornost, nabídl pro pandemickou situaci ČOSIV, platí ale stále. Přehledně zpracovala reakce dětí různého věku na katastrofické situace Locika – materiál vznikl poté, co na Moravě udeřilo tornádo, ale platí obecně. Junák – český skaut uspořádal ve spolupráci s Locikou a dalšími organizacemi na facebooku živé vysílání na téma (Jak) mluvit s dětmi o válce (pro rodiče, skautské vedoucí, učitele a další pracující s dětmi). Locika zpracovala zásady pro tyto obtížné diskuse do podoby přehledného letáku a přidala také kontakt pro ty, kdo potřebují pomoci více.
- Tipy a materiály k tomu, jak s tématem války na Ukrajině pracovat v hodině, nabízí například web programu Varianty Člověka v tísni, včetně odkazů na starší metodiky věnující se válečným konfliktům a migraci a také roli masmédií. Cenné nejen pro učitele jsou rychlé tipy britského pedagoga a filozofa Jasona Buckleyho – doporučuje, jak diskusi o válce řídit nebo jaký postoj k tomuto tématu v diskusi s dětmi zaujmout. Další materiály nabízí například Občankáři (Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd), kteří v době, kdy americké zpravodajské služby před vypuknutím války teprve varovaly, připravili a na svém webu zveřejnili pracovní list, který propojuje učivo literatury, dějepisu a mezinárodních vztahů. Občankáři také odstartovali sérii rozhovorů s odborníky – prvním hostem byl Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií FSV UK, ptá se student oktávy z Gymnázia Evolution Ondřej Maryška. Cílem je orientace v širším kontextu ruského útoku (vhodné pro středoškoláky).
- Samostatným tématem jsou média. Metodiku, která pracuje se čtyřmi médii a jejich dez/informováním o ruském útoku na Ukrajinu, nabízí Tajný učitel. Zdroje informací pro ty, kdo by se rádi v hodinách se svými žáky (nebo sami pro sebe) chtěli věnovat tématu ruské propagandy, shromáždil na webu Mediální výchova pro 21. století Dominik Voráč. Zdaleka nejde jen o materiály vztahující se přímo k aktuálnímu dění, odkazuje například na výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, která sleduje dopady ruské propagandy dlouhodobě, a na dokument odvysílaný ruskou televizí, který ukazuje, jak moc se mohou lišit historické narativy na příkladu československého roku 1968. Dále odkazuje i na materiály týkající se utváření obrazu současného rusko-ukrajinského konfliktu. Zajímavý je i odkaz na krátké video z webu ČT edu o technikách ruské propagandy v současném konfliktu.
Z edukalendáře:
- 10. 3. → online → webinář: Minutové relaxace
