Kolik školek potřebujeme?

Publikujeme příspěvek Šimona Stiburka, ve kterém autor analyzuje předpokládaný vývoj ne/dostatku míst v mateřských školách a na prvním stupni základních škol v nejbližších letech.

Nedostatek kapacit v předškolním vzdělávání se stává nejdiskutovanějším tématem celé české vzdělávací politiky. Kolik míst ve školkách ale skutečně potřebujeme? Stačí rychlý pohled do dostupných dat, aby bylo patrné, že jde spíše o problém minulosti než budoucnosti.

V předvolebních programech se snad úplně všechny strany shodly, že je potřeba zvyšovat počet míst v předškolním vzdělávání. I po volbách školky opanují velkou část veřejné diskuse a nastupující ministr Chládek už se nechal slyšet, kolik miliard na stavbu nových budov vyčlení. A situace opravdu není dobrá – roste počet odmítnutých přihlášek a neumístěných dětí, školky praskají ve švech a jediný, kdo na tom vydělává, jsou provozovatelé narychlo zakládaných soukromých zařízení.

Jenže připravit příslušné návrhy, schválit je parlamentem a zanést do státního rozpočtu bude trvat nejméně rok. Potom musí začít jednat obce, vyčlenit svou část prostředků, vypsat veřejné zakázky… a samotná budova se také nepostaví za víkend. Spíše než kolik míst ve školkách jsme potřebovali včera, bychom se tedy měli ptát, jaká bude situace v roce 2016 a dál.

Kolik máme dětí

Současná situace byla způsobena nástupem silných ročníků, nyní ale demografická vlna opadává, předškolních dětí bude rychle ubývat. Klíčová otázka tedy zní: má smysl teď začínat s navyšováním kapacit? Nevyřeší současnou krizi sám demografický trend?

Všechna potřebná data jsou dostupná na webových stránkách Ministerstva školství a Českého statistického úřadu, stačí pár kliknutí. Rychlý pohled na graf níže ukáže, že demografická vlna v tomto školním roce kulminuje a od příštího nás čeká setrvalý pokles.

1
Graf 1 – počet dětí v populaci, Zdroj dat: Český statistický úřad

V minulém školním roce chodilo do školek celkem 354 tisíc dětí. Kromě tří- až pětiletých (na začátku školního roku), pro které je předškolní vzdělávání určeno především, je mezi nimi i zhruba čtvrtina z dvouletých dětí a pětina z šestiletých, které získaly odklad povinnosti nástupu na základní školu.

Nárůstu počtu dětí v posledních letech přitom odpovídá i nárůst počtu tříd, jejich průměrná velikost se tedy od roku 2005/06 zvýšila jen mírně, z 22,7 na 23,7 dítěte na třídu. Stejně pomalu roste i počet dětí na učitele (FTE), z 12,9 na 13,1 ve školkách zřizovaných obcemi. Ve stejném období se více než zdvojnásobil počet dětí v soukromých školkách, pořád je jich ale jen 7 000, necelá 2 % z celkového počtu a s ohledem na velikost meziročních změn víceméně zanedbatelné číslo.

Ne všechny děti do školek chodí – doma zůstává zhruba 10 % pětiletých (toto číslo nepříjemně roste, ze 4 % v roce 2005/06), 13 % čtyřletých (zde je nárůst menší), 25 % tříletých a 75 % dvouletých (u obou skupin žádný vývoj v čase). Pokud budeme předpokládat stejnou relativní účast jednotlivých ročníků i v dalších letech, zjistíme, že již v následujícím školním roce by měly být současné kapacity školek dostatečné. Pokud bychom zavedli povinný předškolní ročník a do mateřských škol skutečně docházelo 100 % pětiletých, museli bychom počkat jen o rok déle.

2
Graf 2 – modely využití kapacit, Zdroj dat: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Český statistický úřad

Souhrnná data samozřejmě nevylučují, že nedostatek míst ve školkách má regionální nebo lokální rozměr. Nepochybně existují oblasti, kde špatná situace vydrží ještě několik let – například v satelitních obcích kolem velkých měst, do kterých se v nedávné době nastěhovalo mnoho mladých rodin a existující infrastruktura na to nebyla ani zdaleka připravená. Plošné neuvážené investice do betonu ale nejsou rozumnou odpovědí na lokální problémy – ta by se vždy měla zakládat na pečlivé analýze, přesném cílení a citlivé implementaci. První krok by byl situaci pečlivě monitorovat a udělat předpovědi na místní úrovni, které dnes zřejmě chybí,

Poučení

Současný nedostatek míst v mateřských školách je nepochybně problém a vyjde nás draho minimálně ve dvou rozměrech. Jednak naše ekonomika trpí nízkou pracovní ekonomikou matek s malými dětmi (jen 30 %, ve srovnání s až 70 % procenty v řadě západoevropských zemí), což stojí státní pokladnu miliardy ročně na daních a vede ke zvyšování genderové nerovnosti. Školky ale nejsou jen státní hlídárny dětí, mají i klíčový vzdělávací a socializační rozměr: připravují děti na školní docházku, zmenšují rozdíly mezi nimi a podle mezinárodních výzkumů zásadně zvyšují kvalitu dalšího učení.

Dneska je ale pozdě hasit včerejší požáry. Poučme se z chyb a soustřeďme se více na budoucnost než na minulost. Už teď začínají praskat ve švech první stupně základních škol, do dvou let začnou silné ročníky nastupovat na druhé stupně a za další čtyři na dnes divoce rušené a slučované střední školy.

Celou tuto “analýzu” jsem udělal v sobotu po snídani asi za půl hodiny, z veřejně dostupných dat, s hrnkem kakaa v ruce. Proč to samé neudělali předchozí ministři v době, kdy bylo možné ještě něco zachránit? Můžete se jich zeptat sami, jejich seznam je třeba na stránkách MŠMT.

Jestli budou mít mateřské školy v roce 2016 nějaký problém, tak to nebudou kapacity, ale možná spíše kvalita, platy a kvalifikace personálu nebo schopnost integrovat děti ze znevýhodněného prostředí a se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřme naši pozornost raději tam.

 (CC-BY-NC-ND)

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments