Kompetence pro práci v budoucnosti: Rozpoznat význam, předvídat jednání druhých a umět se adaptovat

Institut pro budoucnost při Výzkumném ústavu Phoenix University vypracoval materiál, který se snaží analyzovat hnací síly, které určí vývoj budoucnosti v oblasti práce, a k nim přiřadil deset kompetencí, které v takto designované budoucnosti zajistí adaptabilitu. Třiadvacetistránkový materiál vám přinášíme formou seriálu. Za překlad děkujeme Kamilu Uhlířovi, dobrovolnému spolupracovníku EDUin.

Co představuje šest hnacích sil (dlouhověkost, chytré stroje a systémy, computerizace všedního života, ekosystém nových médií, superstrukturované organizace, globálně propojený svět) pro pracovníky dalšího desetiletí? Identifikovali jsme deset kompetencí, u kterých věříme, že budou kritické pro úspěch na pracovním trhu. V tomto díle seriálu představíme první tři: rozpoznání významu, sociální inteligence a dativní, inovativní myšlení.

Rozpoznání významu

Definice: schopnost rozpoznat hlubší význam a smysl vyjádření

S nástupem chytrých strojů do sektorů opakujících se činností, výroby a služeb přijde také zvýšená poptávka po kompetencích, které stroje nedokáží. Jako například myšlení na vyšší úrovni, které nelze strukturovat a sjednotit. Nazýváme je schopnostmi rozpoznání významu, schopnostmi, které nám pomáhají vytvářet jedinečný přehled nezbytný pro rozhodování.

Když superpočítač IBM, Deep Blue, porazil velmistra šachu Garyho Kasparova, mnozí to vnímali jako známku jeho schopnosti kvalitnějšího myšlení. Ale Deep Blue vyhrál na základě brutální síly práce s čísly (schopnosti vyhodnotit miliony možných tahů za sekundu), a ne použitím lidské inteligence, která nám pomáhá v každodenním životě. Počítač může být schopen porazit člověka v šachu či ve hře Jeopardy pouhou silou možností výpočtů, ale pokud se ho zeptáte, jestli chce „play pool“ (anglické úsloví s vícero významy), nebude schopen rozpoznat, zda mluvíte o plavání, finančním portfoliu nebo kulečníku.

Jak počítačový průkopník Jaron Lanier podotýká, i přes důležité pokroky ve výzkumu umělé inteligence, stále jde o to, že pokud se zeptáme, co je myšlení, abychom na to mohli navázat jeho rozvojem, dostane se nám překvapivé a hrozivé odpovědi: odpověď neznáme. V průběhu přerozdělování práce mezi stroje a člověka v následujících letech se kritické myšlení a rozpoznání významu stane kompetencí, ze které rozhodně musí pracovníci těžit.

Sociální inteligence

Definice: schopnost hlubokého a přímého spojení s druhými, schopnost předvídat a stimulovat reakce a chtěnou interakci

I když v současnosti najdeme brzké prototypy „sociálních“ a „emotivních“ robotů v různých laboratořích (např. MIT), jejich rozsah sociálních dovedností a emocí, které umí projevit, je velmi limitovaný.  Cítění je stejně komplikované jako schopnost najít smysl, ne-li více, a stejně tak jako stroje, které děláme, nejsou schopny rozpoznání smyslu, tak ani neumí pracovat s city.

Sociálně inteligentní zaměstnanci jsou schopni rychle rozpoznat emoce těch kolem nich a vhodně tomu přizpůsobit svá slova, řeč a gesta. To bylo vždy klíčové pro ty, kteří potřebují spolupracovat a budovat vztahy založené na důvěře a je ještě důležitější tím, že je vyžadována spolupráce s většími skupinami lidí v různých prostředích. Naše emoční a sociální IQ, jež se vyvinulo během tisíciletí života ve skupině, bude i nadále jednou z nesporných kvalit, která představuje pro lidské pracovníky výhodu v porovnání se stroji.

Nové a adaptivní myšlení

Definice: zdatnost v myšlení a přicházení s řešeními a odpověďmi mimo ty zaběhlé nebo závisící na pravidlech

Profesor David Autor z MIT sledoval polarizaci pracovních pozic v USA uplynulých třicet let. Zjistil, že ubývá pracovních příležitostí pro středně kompetentní pracovníky, jak v kancelářských, tak i manuálních pozicích, především kvůli kombinaci automatizace rutinních úkolů a globálního offshoringu. Oproti tomu nových pracovních příležitosti přibývá na vysoce kompetentních, ohodnocených a specializovaných, technických či manažerských postech a také na pozicích nevyžadujících vysoké kompetence a bez vysokého ohodnocení, jako například v oblasti stravování a osobní péče. Práce na vysoké úrovni kompetencí zahrnují abstraktní úkoly, ty bez požadavků na kompetenci pak manuální práci.

To, co mají obě tyto kategorie úkolů společného, je to, že vyžadují, slovy autora, „schopnost přizpůsobit se situaci“ – schopnost reagovat na nepředvídatelné okolnosti daného momentu. Úkoly, jako psaní přesvědčivé soudní obhajoby nebo vymýšlení nového menu z daných ingrediencí vyžadují inovativní přemýšlení a přizpůsobení se. Tyto kompetence budou na vrcholu během dalšího desetiletí, především kvůli pokračující automatizaci a offshoringu. Vznik nových pracovních pozic v USA se polarizuje mezi vysoce a málo kompetentní povolání, obě z nich vyžadující schopnost inovativního myšlení.

Díl 1.: Proč je potřeba zamýšlet se nad změnami

Díl 2.: Jak promění společnost dlouhověkost a computerizace

Díl 3. : Svět propojený novými médii a strukturami