Lidové noviny: Co umějí a neumějí čeští žáci

Publikujeme komentář Oldřicha Botlíka, který kritizuje trvající nedostatečnou transparentnost ve zveřejňování dat z jednotných testů k přijímacím zkouškám na střední školy. Text vyšel 3.5.2019 v Lidových novinách. EDUin vydal k tématu tiskovou zprávu.

Jedním z hlavních cílů ministra školství Roberta Plagy je posílení vzájemné důvěry: pracovníků resortu k ministerstvu, rodičů ke školám, žáků k učitelům. O důvěře mluvil také nedávno, když vysvětloval, proč je důležité, aby odborná i laická veřejnost měla přístup k datům o výsledcích výuky, získaným při jednotných zkouškách. Dosud žádný ministr školství nepronesl tak jasná slova o významu dat jako on. Proč tedy data z přijímacích zkoušek ještě nejsou na internetu?

Výsledky uchazečů u letošních přijímacích zkoušek měly střední školy obdržet do neděle 28. dubna. To znamená, že Cermat, tedy organizátor testování, už zná průměrnou úspěšnost každé úlohy a má rovněž „čistá“ prvotní data. Ta lze snadno anonymizovat tak, aby obsahovala údaj o pohlaví žáka a každý žák v nich měl místo jména stejné pořadové číslo u všech svých testů. Anonymizace dat a jejich umístění na webu jsou otázkou dvou hodin práce: odpovědi žáků zpracovává Cermat tak jako tak a zbytek lze v klidu připravit předem. Proč se tedy zveřejnění dočkáme nejdříve na konci července? Co se stalo letos? Nebyla obě kola stejně náročná? Nebo snad přijímací zkoušky nahrávaly jednomu pohlaví podobně, jako loni nahrávaly těm chlapcům, kteří se ucházeli o osmiletá gymnázia? Jsou případné nedostatky přijímacích testů před veřejností skrývány, dokud neuplyne lhůta na odvolání? Anebo se prostě jen čeká, až to přestane veřejnost zajímat? Jde vedení resortu opravdu o důvěru, nebo ne?

Postupné zlepšování

Je třeba uznat, že dostupnost informací o výsledcích přijímacího a maturitního testování se postupně zlepšuje. Výchozí stav už nám dnes připadá jako z totalitního světa. Vždyť ještě v roce 2015, po pěti ročnících státní maturity, nevěděla veřejnost ani u jediné úlohy maturitních testů, jaké procento žáků ji zvládlo! První zlom nastal teprve v roce 2016, další následoval po loňské změně ve vedení Cermatu. Letos jsme měli dokonce už před zkouškami k dispozici kvalitní analytickou zprávu o tom, na jaké školy se žáci hlásí. Jenže i nyní Cermat zveřejňuje automaticky (tedy bez žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím) stále jen minimum relevantních informací o plošných testech a o výsledcích testování. A navíc tak činí s velikým zpožděním. Tato data ovšem mohou mimo jiné významně podpořit úsilí ministerstva o kvalitní revizi rámcových vzdělávacích programů a o úpravu pojetí plošných zkoušek. Protože obě změny jsou aktuální a velmi významné, mělo by být zveřejňování dat z jednotných přijímaček a ze společné části maturitní zkoušky rychle dotaženo do uživatelsky vstřícné podoby. Teprve nad testovými úlohami a jejich výsledky lze totiž vést zasvěcenou diskusi o tom, co se vlastně děti učí, proč to řadu z nich moc nezajímá a většinou to zase brzy zapomenou.

Kvalitě diskuse i vzájemné důvěře by jistě prospělo, kdyby Cermat současně se zněním přijímacích testů zveřejnil také vysvětlení, co jednotlivé testové úlohy zjišťují a proč je to důležité. Samozřejmostí by mělo být rovněž zdůvodnění, proč je „oficiální“ správná odpověď skutečně (jedinou) správnou odpovědí. Mělo by být zveřejňováno současně s klíčem správných řešení, který už na webu je.

Kvůli zveřejňování dat z plošných zkoušek není zapotřebí žádných legislativních změn a všechny právní obezličky jsou už vyjasněny. Do dokonalosti chybí odstranit už jen několik nedostatků. Zaprvé, zřídit jediné přehledně strukturované místo na internetu, kde každý najde, co potřebuje. Zadruhé, zveřejňovat anonymizovaná prvotní data včetně údaje o pohlaví žáků bez zbytečné prodlevy, tedy současně se zasláním výsledků školám. Zatřetí, začít zveřejňovat také „příslušenství“ dat, tedy vysvětlení, co úlohy měří, a zdůvodnění, proč je „správné“ řešení správné. Představa, že Cermat takové informace nemá, případně je chce utajovat, je absurdní. A konečně, běžní uživatelé, tedy například žáci, rodiče nebo novináři toužící zjistit třeba procento žáků, kteří vyřešili bez chyby určitou úlohu, by snad nemuseli hledat na třech různých místech: ve znění testů, v klíči správných řešení a v takzvaných agregovaných datech, navíc s kalkulačkou v ruce, aby si procento dopočítali sami.

Proč vlastně ministr Plaga víc netlačí na dokončení nastartovaných změn, když mu tolik jde právě o důvěru? Kdyby se mu to podařilo ještě letos, jeho nástupcům už by se zaběhnutý režim rušil velmi obtížně…