Lidové noviny: Jaký bude nový školní rok?

ilustrační foto by Eden, Janine and Jim (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme text Martina Rychlíka Do škol míří 118 tisíc prvňáčků, který vyšel 28. 8. v Lidových novinách. Tiskovou zprávu EDUin, která shrnuje aktuální výzvy školského resortu, si můžete přečíst ZDE.

Zatímco starší školáci jsou každým dnem protivnější, neboť jim v pondělí skončí prázdniny, velká část prvňáčků se do školy těší. Do prvních tříd jich půjde kolem 118 tisíc, sdělilo LN ministerstvo školství. Za posledních šest let tak jde o nejvyšší počet.

Jestliže v roce 2010 mířilo do první třídy pouze 95 507 školáčků, tak v dalších pěti letech počet nově zapsaných dětí vždy přesáhl stotisícovou hranici. V nejbližších letech ale již budou počty klesat, naznačují demografické údaje. Zhruba šestina Čechů nástup svých ratolestí o rok odkládá.

První školní den čeká 1. září i novou ministryni školství Kateřinu Valachovou (za ČSSD), jež dnes představí novinky. Celkově bude na základní školy v novém školním roce docházet přibližně 883 tisíc žáků: 553 tisíc na prvním a 330 tisíc na druhém stupni.

Pětice klíčových témat 

Co od nového roku očekávají odborníci? Obecně prospěšná společnost EDUin, jež se zabývá vzděláváním, již včera představila pětici klíčových témat.

Veřejnost by se prý měla zajímat o inkluzi (začleňování znevýhodněných dětí) v praxi českých škol, o novou formu přijímacích zkoušek na střední školy, o přípravu kariérního řádu učitelů nebo o takzvaně otevřené vzdělávání (s pestrostí přístupů k výuce). Pátou otázkou budou opět peníze: nový operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání, v němž jsou k mání desítky miliard.

„Letos bude zajímavé sledovat, zda se český vzdělávací systém bude držet více méně restriktivního způsobu řízení s využíváním nepodkročitelných hranic v podobě testování na základní škole, přijímacích zkoušek, maturit, anebo zda se podaří obrátit kormidlo směrem k dlouhodobému rozvoji, který sice nepřináší okamžité výsledky, zato ale znamená skutečný posun českého školství k větší spravedlivosti,“ tvrdí Bohumil Kartous z organizace EDUin.

Nesmyslné unijní projekty? 

Podle Janka Wagnera, šéfredaktora serveru Česká škola, regionální školství – tedy to mateřské, základní a střední – funguje s ohledem na vytvářené podmínky stále ještě dobře; většina škol, učitelů či ředitelů tak nejrůznější potíže se značnou trpělivostí zvládá.

„Přestože došlo k další personální výměně na postu ministra, stále v České republice chybí systémový přístup a řeší se dílčí nebo často jen okrajové problémy. Populismus dominuje. Obávám se, že například prosazování inkluze bez dostatečné podpory škol, které mají často přeplněné třídy či nemají finance na asistenty, ohrozí všechny zúčastněné,“ řekl LN Janek Wagner.

Podle něj lze neschopnost politické reprezentace na všech úrovních (ministerstev, krajů i obcí) ilustrovat právě na nezvládnutí snadno predikovatelných dopadů zřejmé demografické křivky.
„Nedostatek míst v mateřských školkách v minulých letech, přeplněné první třídy dnes nebo poloprázdné střední školy či učiliště jsou více než výmluvné,“ říká Wagner z odborného školského portálu.

I v novém roce dle něj budou školám chybět peníze – ač Valachová dojednala s ministrem financí navýšení o několik miliard.

Wagner též očekává neefektivní čerpání z unijních fondů a vznik nesmyslných projektů. „Stamiliony opět zamíří na zbytečné projekty neefektivních institucí, chamtivých týmů a jednotlivců, kteří se v tom už naučili chodit. Nikoho totiž audity a analýzy výstupů z tzv. realizovaných projektů příliš nezajímají. Kdyby šla pětina takto nesmyslně utracených prostředků přímo do škol, výsledek by byl určitě lepší,“ myslí si Wagner.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Pěnice Skalicová
5 years ago

Asi můj poslední.A pak vzhůru do zahradnictví.