Lidové noviny: Proč ubývá čtyřletých gymnázií

Publikujeme článek, v němž Radka Kvačková mapuje a vysvětluje postupné mizení čtyřletých gymnázií v Praze. Článek otiskly pod názvem Čtyřletých gymnázií v Praze ubývá úterní Lidové noviny. Diskusi o přínosu i úskalích systému víceletých gymnázií můžete zhlédnout ZDE.   

Všimla si toho kolegyně, jejíž dítě končí základní školu. „Nemůžu se ubránit dojmu, že ubývá tradičních čtyřletých gymnázií, aspoň v Praze,“ konstatovala před časem. To bude nejspíš omyl, domnívali jsme se my, kdo školství sledujeme poměrně systematicky a dobře známe dlouhodobé záměry vzdělávací politiky státu i krajů včetně metropole. Pořád dokola se v nich píše, že je třeba zachovat čtyřleté gymnaziální programy a co možná omezovat programy víceleté, tedy ty, které způsobují předčasné a mezinárodními i tuzemskými odborníky kritizované dělení dětí ze základních škol na „lepší“ a „horší“. Že by se to nedařilo?

 Zřejmě moc ne. Ve dva roky starém dokumentu s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR se píše: „Závažným problémem základního vzdělávání je bezpochyby nadále se zvyšující podíl žáků, kteří v průběhu povinné školní docházky odchází do šesti- a osmiletých gymnázií.“

Čtyřletých gymnázií je méně než třetina
O nutnosti omezovat víceletá gymnázia nejlépe na pět, maximálně deset procent populačního ročníku se psalo v závazných dokumentech už dávno před rokem 2000. A od té doby se to znovu a znovu opakuje: „V závislosti na demografické křivce není žádoucí navyšovat počet otevíraných tříd 1. ročníků ve víceletých cyklech (osmiletém a šestiletém) na gymnáziích zřizovaných hlavním městem Prahou,“ deklaruje konkrétně pražský magistrát. 

Když se ale ponoříte do podrobnějšího studia, zjistíte, že z více než padesáti pražských gymnázií je těch, do nichž žáci nastupují výhradně až po skončení povinné školní docházky, jen šestnáct. Samozřejmě, jsou tu i gymnázia míchaná, tedy zároveň čtyřletá i víceletá. Na těch je ale jedna věc zvláštní. Když se podíváte na počty otvíraných tříd, čtyřletý program bývá velice často popelkou. Prostě se do něj přijímá méně tříd než do víceletého.

 Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání upozorňuje, že pokud se gymnázium poskytující čtyřletý program mění na školu, která poskytuje program víceletý, musí s tím souhlasit zřizovatel, v Praze tedy magistrát. „Může se ovšem stát,“ uvažuje Jiří Vojtěch nahlas, „že škole před lety schválili kapacitu pro čtyřletý i víceletý program a ona ji časem využívá převážně nebo jenom pro víceletý. I tak ale musí kraj nebo v Praze magistrát souhlasit.“ Nebyl to velký problém Například pražské Gymnázium Ústavní neotevírá čtyřletý obor od školního roku 2010/2011. Má pouze osmiletý a šestiletý. Proč? Ředitelka Helena Štěrbová to odůvodňuje kapacitními důvody. „Šestileté studium je dvojjazyčné česko-italské. Bývalo pětileté. Když jsme je prodloužili na šestileté, museli jsme někde ubrat,“ vysvětluje.

Důvodem jsou i finance
Gymnázium Na Pražačce tak zvaně „utlumilo“ čtyřleté studium ve školním roce 2007/2008 a v současné době otevírá pouze obor šestiletý. Ředitel Miloš Macek mluví bez obalu: „Prostě se nám to zdá jako lepší model,“ říká s tím, že na jeho škole se učí některé předměty v němčině a ve čtyřletém programu by se ten program, který mají, nestíhal. Ano, museli mít povolení shora, ale v té době to podle Miloše Macka nebyl velký problém.

 Ředitel samozřejmě ví, že existuje něco jako dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Tvrdí ale, že v deváté třídě už jsou děti tak zvaně přebrané. „Pokud bych mohl přijímat žáky do čtyřletého programu z plného ročníku, bylo by to něco jiného,“ přiznává zřejmě pravý důvod. Nebo aspoň jeden z pravých důvodů. Tím druhým mohou být podle Jiřího Vojtěcha z Národního ústavu pro vzdělávání peníze. „Pro školu je finančně výhodnější, když bere na jednoho žáka peníze osm let, než když je bere jen čtyři roky.“ Navíc si může opravdu víc vybírat. Na víceletá gymnázia se hlásí většinou podstatně víc uchazečů než na čtyřletá.

Tam, kde je poptávka, roste nabídka
O tom, proč se rodiče snaží posílat děti co nejdříve jinam než do základní školy, se diskutuje taky už léta. A většinou se říká, že kdyby byly základní školy lepší, nedělali by to. Přitom různá šetření včetně mezinárodních tento argument vyvracejí. Druhé stupně základních škol nejsou horší než víceletá gymnázia. Škola jako exkluzivní klub Také podle ředitele šestiletého Gymnázia Jana Nerudy Juraje Lišky neodcházejí žáci na gymnázium kvůli špatné úrovni základek, i když i to se v některých případech stát může. „Odcházejí proto, že se chtějí měřit s nejlepšími, chtějí být co nejdříve, řečeno sportovní hantýrkou, v tom nejlepším klubu,“ říká ředitel, jehož gymnázium mělo také původně čtyřletý program a už nemá. (Ke změně však došlo za předchozího ředitele.) 
 Jedna věc je ovšem zřejmá: zatímco část dětí je už od jedenácti let v exkluzivním klubu, další část zůstává v klubu zbylých. Přitom může jít také o děti nadprůměrné, nebo přinejmenším normálně chytré. Jen třeba pomaleji vyspívají nebo je rodiče poslali do první třídy opravdu v šesti, a ne v sedmi letech, jak je u nás zvykem, možná taky víc sportují než leží v knihách.

Třídění dětí je problém, ale zatím to nikoho nepálí
Je toto ale skutečně záměrem státní vzdělávací politiky? Ministři školství, které jsme tu měli, většinou připouštěli, že předčasná segregace dětí je problém, ale jen jeden se opravdu pokusil víceletá gymnázia zrušit. Byl to Eduard Zeman (ČSSD) a návrh mu v parlamentě neprošel. Ostatní mluví o utlumování víceletých gymnázií, které se však příliš nedaří.

V rámci celé republiky odchází na víceletá gymnázia něco přes deset tisíc dětí za rok, na čtyřletá pak skoro dvanáct tisíc. V rámci metropole, kde je zájem o gymnázia největší, bylo loni v prvním ročníku čtyřletých gymnázií 1723 studentů a v prvních ročnících osmiletých a šestiletých gymnázií dohromady 2127 žáků. Z toho je zřejmé, že v Praze šlo přinejmenším v loňském roce víc dětí na gymnázia už během povinné školní docházky než po jejím skončení.

Magistrát nám poslal vyjádření, v němž se praví: „Počty tříd 1. ročníků na gymnáziích zřizovaných hl. m. Prahou jsou v posledních letech povolovány maximálně na úrovni let minulých.“ A vyjádřil domněnku, že za větším množstvím dřívějších odchodů jsou školy soukromé a církevní. Ve skutečnosti je to tak, že zatímco míst na čtyřletých gymnáziích v Praze s klesající populační křivkou ubývá, míst na těch víceletých nikoliv. U veřejných je to méně markantní než u soukromých, ale popřít to nelze.

ilustrační obrázek. by Old Shoe Woman (flickr.com)(CC BY-NC-SA 2.0)