Podívejte se: Přinášejí víceletá gymnázia víc škody než užitku?

Untitled-2

Doporučujeme vám ke zhlédnutí krátké video, v němž Petr Fischer, komentátor Hospodářských novin, obhajuje přínos víceletých gymnázií. Argumentuje tím, že je třeba mít pestrou vzdělávací nabídku. Oponuje mu Hana Čápová z týdeníku Respekt, která poukazuje na stresující přijímací řízení a neprostupnost českého školství, kterou systém víceletých gymnázií posiluje.

Hlavní argumenty pro víceletá gymnázia:

  • nadané děti najdou na víceletých gymnáziích podnětné prostředí
  • děti, které zajímá učení, jsou „mezi svými“
  • rodiče mají mít možnost volby, kde se bude jejich dítě vzdělávat
Videoduel Hany Čápové a Petra Fishera najdete ZDE
Videoduel Hany Čápové a Petra Fishera můžete spustit ZDE

Hlavní argumenty pro společné vzdělávání alespoň do 15ti let:

  • podnětné prostředí by mělo být na všech školách, pro všechny děti
  •  třídy, z nichž odejdou ti nejlepší, ztrácejí na rozmanitosti
  • přijímací zkoušky na víceletá gymnázia vystavují děti neúměrnému stresu

Zajímavě a uceleně hovoří o úskalích českého selektivního systému sociolog Petr Matějů v rozhovoru na ČRo Plus ZDE. Podle jeho názoru je vhodnější nabízet rozmanité vzdělávací možnosti až na terciární úrovni.

Co se týče středních škol, tam by se měla rozmanitost projevovat ve složení studentů. Konkurence by měla probíhat v rámci jednoho vzdělávacího proudu, tedy nikoli tříděním žáků do různých škol. Tím mnohé děti přicházejí o šanci rozvinout svůj talent v podnětném prostředí.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

23 komentářů k "Podívejte se: Přinášejí víceletá gymnázia víc škody než užitku?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
sergo
sergo
2 years 3 months ago

a co takhle torochu realita: osmileté gymply jsou pozitivní,protože nahradily kvalitou výuky základky,které se tímto staly odložištěm nudících se žáků,bohužel tímto postupně klesla jejich kvalita (nemluvím o elitních gymnáziích pražských či krajských,kde ještě existují příjmačky),nicméně to nevadí,jelikož u vč nabídka převyšuje poptávku (až na nějaké obory na některých univerzitách)

Petr Koubek
2 years 3 months ago
Pro mě má dilema dvě roviny – rovinu rodičů, právo na volbu optimální vzdělávací cesty pro své děti („té nejlepší školy na trhu“). A rovinu celospolečenskou – právo každého dítěte na co nejlepší podmínky ve státem garantovaném, povinném základním vzdělávání. Kloním se mírně na stranu celospolečenského zájmu: už proto, že když nebude docházet k velmi předčasnému(osmileté výběrové školy na sekundárním stupni jsou skutečně anachronismem – a srovnání s Německem neplatí – na „osmiletých gymnáziích“ tam studuje víc než 1/3 populace) dělení dětí na úspěšné a zbytek, přinese to benefit i dětem ambiciózních rodičů: – poznají různost ve společnosti (nebudou vyrůstat… Více »
Přemysl Šrámek
Přemysl Šrámek
2 years 3 months ago

Předně si myslim, že od začátku mělo být nastaveno jasné pravidlo – buď šestiletá, nebo osmiletá; v žádném případě me oboje.
Otázka stresu u přijímacích zkoušek mě trochu pobavila; na řadě míst/gymnázií se nabídka rovná poptávce či poptávku převyšuje!

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 3 months ago

Ta rovina politická je samozřejmě rozhodující. Včetně c.k. a prvorepublikové nostalgie. O nevýhodách a rizicích osmiletých gymnázií si tu můžeme poklábosit (dokonce dělat výzkumy a psát diplomky), ale osmilená gymnázia si žádná politická reprezentace netroufne zrušit, dokoncce ani omezovat.

Petr Koubek
2 years 3 months ago

no jistě :) to by byli hned skoro za fašisty a nepřátele lidu :) ; navíc si vezměte, kdo ze zastánců omezování víceletých gymnázií má děti na druhém stupni ZŠ (pokud to není základka jazyková, sportovní nebo matematická :)

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 3 months ago
A co alternativa č.3 – základky se prostě musí zlepšit.Nepodléhat tlakům mnoha rodičů na snižování požadavků ,ale právě naopak.Já osobně mám děti na 8letém gymplu a jsem ráda. jenže tak,jak se pracuje na jejich škole by se mohlo pracovat i na základce.I když …toť otázka. Na víceleté gymply jdou dětí s IQ v rozpětí menším než když byste udělali průzkum na základce. Dnes máte spodní limit IQ na základce 70 bodů.Horní je samozřejmě neomezený. V kolektivu, kde máte tak různorodou směsici dětí se pracuje hůře než na elitním gymplu.V narvaných třídách, bez asistentů i speciálních pedagogů.Tam se těžko věnujete zaostávajícím… Více »
L.Snirch
L.Snirch
2 years 3 months ago

Já jsem oba syny ne 8letý gympl nedával, základka jim dala hodně moc, pravdou je, že to základka vyřešila tak, že zbylé (kteří po odchodech na gympl na škole zůstali) rozdělila na 2 třídy.

Jedna třída šla celá na SŠ a měli tam často výborný prospěch, druhá třída šla v podstatě jen na učňáky.

Taky je to roztřídění, nepopírám, které ovšem základce zachránilo odliv všech na gympl. A já byl spokojenější, protože synové gympláci nejsou – sami se profilovali odmala na odbornou SŠ.

Ale dlouho to té základce nevydrželo, protože to tuším rodiče zbořili – to dělení před 6. třídou.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 3 months ago

„jak se pracuje na jejich škole by se mohlo pracovat i na základce“

A jak se tedy pracuje na jejich škole?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 3 months ago

Pravidelné laborky z fyziky,chemie.Leckterá škola má tak zoufalé vybavení,že tam pracují jen „na koleně“ – především jsou to základky. Zadávání referátů,prezentačních akcí,seminárních prací.Pro děti z gymplu je to norma. Na základkách se bouří rodiče, že domácí úkoly nemají učitelé právo dávat a „údajně“ mají pravdu.Zatím jsem se sama nedobrala pravdy – inspekce, krajské rady apod, zda škola opravdu smí či nesmí zadávat dětem domácí přípravu. Až tam jsme došli.

Tomáš Dopita
Tomáš Dopita
2 years 3 months ago

Vše co popisujete se na naší ZŠ děje a i mnoho dalšího. Naopak nemám zprávy o tom, že by se něco podobného dělo na místním 8-letém gymnáziu. Takže jsme zase u toho, že systém nezaručuje kvalitu pro všechny, ale je závislý na osobnostech, které se na té které škole najdou. Právě proto mi připadá divné vytvořit instituci (8 leté gymn.), u kterého jaksi automaticky předpokládáme kvalitu a ani po dvaceti letech tu kvalitu nejsme schopno odhalit a nevíme jestli tedy vůbec existuje.

Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 3 months ago

Já ten rozdíl vnímám hlavně v tom, že na víceletém gymnáziu jsou puberťáci bažanty, tak si nemohou tolik vyskakovat. A nebo pozitivně – mají vzory v těch, kteří míří k maturitě, ti už pubertě odrostli a stávají se z nich osobnosti. A teď si představte, kdyby i prvňák potkával na chodbě maturanty. To by byla motivace…

Ludmila B.
Ludmila B.
2 years 3 months ago

Učím na ZŠ a zadávání referátů, samostatných prací (různého typu) včetně jejich prezentací a obhajob, je u nás běžná norma… naše děti je zvládají a odcházejí na střední školy – troufám si tvrdit – velmi dobře připraveni. Tudíž nesouhlasím s Vaším tvrzením a s zobecňováním tohoto charakteru!

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 3 months ago

Na naší základce jsou referáty, jejich prezentace, ročníkové práce a práce absolventské již zcela běžné. Že by tomu bylo stejně v okolních 8G pochybuji. Slyším častěji o běžném biflování a drilu. V tom nás jistě poráží. Určitě budou mezi 8G rozdíly, to však jen dokazuje nejednotnost, žádnou všeobecně platnou kvalitu, kterou se občas argumentuje ve prospěch gymnázií.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 3 months ago
Dialog jsem si vyslechla a není mně tam jasná jedna věc. Ten pán chce,aby se všechny děti učily do 18 let na stejné škole? A pak teprve si vybíraly,kde budou pracovat,jaký obor budou studovat? To znamená, do 18 let stejné osnovy – doktor,hasič,čalouník,truhlář.A pak buď nástavba nebo vysoká. No je to zajímavé,ale nevím jak proveditelné. A zdůvodňovat to tím, že truhlář stejně třeba nebude truhlat ,ale bude řidičem autobusu je blbost. Já bych spíš navrhovala prostupnost škol. Udělám si učňák a najednou si uvědomím, že se mi chce ještě studovat.Tak si prostě budu dál studovat třeba techniku.v denním studiu.Nebo –… Více »
Tomáš
Tomáš
2 years 3 months ago

Hezký den, nevím proč se neustále někdo „naváží“ do víceletých gymnázií. Oni přinášejí konkurenci a život do systému základních škol, které v dnešní době nemají žádnou zpětnou vazbu …
Pokud bude základní škola skvělá a rodiče spokojeni, tak nikdo nebude odcházet.
Základní školy se neustále vymlouvají, že za všechny jejich problémy mohou víceletá gymnázia. Bohužel to není pravda, pokud by byla, tak už dávno jsou naši studenti nejlepší na světě.
Těším se až někdo konečně otevře téma kvalita výuky na základních školách …

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 3 months ago

Zatím nikdo neotevřel téma kvality na víceletých gymnáziích.

Karel T.
Karel T.
2 years 3 months ago

Trochu mi vadí degradace základních škol (po odlivu „lepších“ žáků) na druhořadou úroveň. Nejenom že jde o paušální urážku základkových učitelů, navíc bych se tím pádem ztotožňoval s myšlenkou, že na víceletá gymnázia vždy odchází to nejlepší. Většinou ano, ale rozhodně ne vždy.

Ondřej Šteffl
2 years 3 months ago

Data navíc ukazují, že k žádnému zhoršení nedochází. Žáci si zachovávají své postavení celorepublikově mezi ostatními bez ohledu na to, kolik jiných žáků ze třídy po 5. třídě odešlo. Scio na to má data.

Tomáš Dopita
Tomáš Dopita
2 years 3 months ago

Výzkumy p. Strakové jsou známé, tak přikládám zajímavý materiál z r. 2013 k prostudování:
http://is.muni.cz/th/327525/ff_m/suchacek_magisterska_prace.pdf

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 3 months ago

„Selektivně nastavený vzdělávací systém má také nepříznivé ekonomické dopady, které vyčíslila studie „Dopady vzdělanosti na hospodářský růst“…

rodič
rodič
2 years 3 months ago

Jako rodič, který by preferoval pro syna 2. stupeň základní školy – jak najdu ty kvalitní? Na naší škole to není. Jak poznám – než syn nastoupí, jakoby z venku – která škola je dobrá na 2. stupni? Děkuju,

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 3 months ago

Když dokážete rozpoznat, že na vaší škole to není, asi dokážete poznat i ty dobré.

A jak se vlastně rozpozná zvenku dobré VG?

Jakub
1 year 5 months ago

„přijímací zkoušky na víceletá gymnázia vystavují děti neúměrnému stresu“ – Více stresující je, pokud o osudu člověka rozhoduje jen jedna či dvě přijímací zkoušky na konci 9. třídy, třeba ještě když je tou dobou člověku zdravotně špatně, má rodinné problémy či je nešťastně zamilovaný či odmilovaný. Větší prostupnost mezi základním a středním vzděláváním naopak před takovouto fatální volbu a zkoušku nestaví.

wpDiscuz