Lidové noviny: Rozumět nestačí, češtinu je třeba umět

ilustrační foto (c) Kateřina Lánská

Publikujeme text Markéty Rizikyové, která se věnuje výhledové potřebě začlenit ukrajinské žáky, kteří budou v ČR zůstávat pravděpodobně delší čas v důsledku války, do českých škol. Text vyšel 31. 3. v Lidových novinách.

Čeština je klíčová pro integraci běženců, kteří tu chtějí zůstat. Budou ji ale potřebovat i ti, kteří se hodlají po válce vrátit domů s dosaženým vzděláním.

Přestože spoustu uprchlíků žije v naději, že ruská invaze na Ukrajinu brzy skončí a oni se budou moci vrátit domů, realita může být jiná. Kvůli vidině brzkého návratu někteří pro své děti upřednostňují místo začlenění do českých škol ukrajinské jednotřídky, výuka češtiny se jim může zdát zbytečná. „Ukrajinský ministr školství, ukrajinský velvyslanec i rodiče velmi kvitují, že je netlačíme do českých tříd a do učení češtiny příliš. Pořád věří tomu, že se během několika měsíců vrátí domů,“ řekl v ČT ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Dle studií předchozích uprchlických vln obvykle zůstává až 70 procent běženců v hostitelských zemích deset a víc let. V takovém případě se ale Ukrajinci bez češtiny neobejdou. Na tento problém narazí už při školní docházce. „Nástup výuky češtiny je důležitý, aby byli žáci připraveni na zkoušky, které je v systému čekají. Jestli u nás budou zůstávat, což budou, tak v páté třídě se může Ukrajinec zkoušet dostat na gymnázium, v deváté na střední školu. A kvůli tomu je důležité se češtinu naučit rychle,“ uvedl pro LN Jan Zeman, analytik společnosti EDUin.

Právě kvůli potřebě budoucí integrace, pro niž je čeština klíčová, u expertů opadá prvotní nadšení z ukrajinských jednotřídek, v nichž se děti vzdělávají ve své mateřštině. „Postupně se snižují očekávání od ukrajinských tříd, které by podle názoru odborníků měly být maximálně do června. A v září už by se děti měly učit s českými spolužáky. Žáci v ukrajinské třídě mají menší možnost se naučit češtinu,“ řekl Zeman.

Gazdík plánuje podpořit výuku češtiny na speciálních letních táborech. Do prázdnin však zbývají ještě dva měsíce, které pro jazykovou přípravu mohou být zásadní. Zatím ji Gazdík nechává na školách a neziskových organizacích. „Individuální podmínky jsou různé a konkrétní nařízení ministerstva by mohlo spíše zabrzdit aktivitu,“ řekl LN Gazdík. „Nechme to na učitelích, mají skvělý cit a zvládají to,“ dodal.

Učit češtinu jako cizí jazyk

Experti se přitom shodují, že by nebylo dobré hodit děti do vody a nechat je, aby se češtinu naučily samy. Ať už tedy bude výuka jazyka organizována centrálně ministerstvem, nebo ne, měla by být podle expertů systematická, dlouhodobá a měli by ji vést učitelé, kteří mají aprobaci k výuce češtiny jako cizího jazyka, případně si znalosti mohou doplnit kurzem.

„Stačilo by, kdyby se učitelé aspoň krátce proškolili v tom, co je čeština pro cizince. A pak ji učili opravdu jako cizí jazyk. Budou to jazykáři, takže se rychle naučí výuku takto vnímat a podávat,“ uvedla v rozhovoru pro LN Petra Jirásková, metodická vedoucí Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy.

Připomněla, že Ukrajinci budou coby Slované velmi rychle rozumět. Druhá věc ale je, aby uměli česky i správně mluvit a psát. „Učitel i žák můžou mít pocit, že už česky umí, protože budou mít zvládnutou percepční polovinu jazyka. Je ale třeba znát i produkční polovinu jazyka, správně mluvit a psát,“ vysvětlila Jirásková a podotkla, že pravopis mnohdy dělá problém i některým Čechům.

Podle Gazdíka je v tuzemsku už 125 tisíc ukrajinských dětí. Podle odborníků u nich hrozí, že kvůli odlišnému mateřskému jazyku nedosáhnou společenského statusu a uplatnění, jaké by odpovídalo jejich předpokladům a ambicím. „Do budoucna to bude potřeba řešit, aby tu nevznikla generace nedovzdělaných komunit migrantů, kteří nebudou mít přirozené elity a nebudou mezi sebou mít vzdělané lidi,“ uvedl pro LN Jan Heinrich, vedoucí sociálních služeb organizace META, jež pomáhá začleňovat cizince do škol.

Na potřebu jazyka běženci narazí už v základním stupni vzdělávání. „Součástí výuky na základní škole je i akademický jazyk. Třeba názvosloví z přírodopisu a jiných naukových předmětů. To je slovní zásoba, která se v běžné komunikaci nepoužívá. Pro zvládnutí základní školy i pro přechod na střední je proto důležité mít jazyk na vysoké úrovni,“ řekla LN Dana Havlíková, vedoucí metodička Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka.

Neztratit ukrajinštinu

Přesto je ale nutné, aby děti nezapomínaly na svou mateřštinu. Proto by jim učitelé neměli bránit v tom, když se budou ve třídě se svými krajany domlouvat ukrajinsky. „Pro děti je důležité komunikovat i ve svém rodném jazyce, aby se v něm zdokonalovaly. To je pak podmínkou pro to, aby si dobře osvojily druhý jazyk. Není nutné, aby ukrajinské dítě mluvilo ve škole jenom česky a jenom s Čechy,“ podotkla Havlíková.

Ukrajinštinu by si běženci měli zachovat i pro případ, že by se po válce chtěli vrátit domů a pomoct budovat nové hodnoty. „Obrat zemi o její největší bohatství, to jsou lidé a zejména vzdělaní lidé, nám nepřísluší,“ řekl Gazdík.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments