Literární noviny: Za co (ne)může maturitní komise

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel v Literárních novinách č. 23 a můžete si ho přečíst i na jejich stránkách. Na nich najdete i odkazy na starší články k tématu a polemický text středoškolského učitele Josefa Soukala, kritizujícího postup maturitní komise. Jeho komentář se jmenuje Co kdo může a co kdo chce.

 

Josef Soukal, místopředseda Asociace středoškolských češtinářů, vytkl ve svém komentáři (LtN 21/2013) ministerské komisi pro reformu maturitní zkoušky, že na centralizované státní maturitě víc věcí pokazila, než vylepšila.

Zrušila vyšší úroveň, čímž pro špičkové studenty ztratila maturita smysl, zrušila centrální hodnocení slohů z češtiny a propadla představě, že pouhým testem lze v případě češtiny a cizích jazyků uhlídat minimální úroveň. Snižuje to efektivitu a objektivitu zkoušky a komise by měla vysvětlit, proč něco takového dopustila.

Čtrnáctičlenná komise složená ze zástupců samosprávy, státní správy, školských asociací a neziskových organizací není někým, kdo o budoucí podobě maturity rozhoduje. Může ministrovi něco doporučit. Na něm je, aby posoudil, zda je to možné uskutečnit, a podle toho rozhodne. Proto komise samotná nevydává žádná veřejná prohlášení. I tento text je názorem jednoho z účastníků, ne oficiálním stanoviskem.

 

Maturita v nouzovém režimu

To, o co se komise pokusila, bylo na dva roky minimalizovat rizika. Tedy nepřidávat žádné nové předměty (měli jsme mít letos další dvě zkoušky ve státní režii), neriskovat opět chaos při centrálním opravování slohů z češtiny (v angličtině, kde byl problém menší, se opravuje dál centrálně) a zkoušku zjednodušit tak, aby se snížila šance, že se opět něco zásadně nepovede. Soudě podle dosavadního průběhu maturity, je možné konstatovat, že se to podařilo. Ano, je to maturita provizorní, v nouzovém režimu. Jejím hlavním smyslem je, aby ministerstvo získalo čas na rozhodnutí, jak má maturita vypadat někdy po roce 2016.

Ale jde i v nouzovém režimu opravdu o snížení nároků? Zrušení vyšší úrovně trápí jen některé ambiciózní gymnazisty. Ani těch nejspíš není mnoho, protože v uplynulých dvou letech si vyšší úroveň v jednotlivých předmětech zvolilo 1 až 2 % maturujících. Chystat pro tak malé množství lidí nákladný test není zrovna efektivní. Proto také zmizely centralizované testy z dalších předmětů jako Dějepis a Fyzika, protože k těm se hlásily pouhé desítky až stovky studentů. Ale především! Didaktický test je jen jednou, a to menší částí maturity! Pokud se maturanti z gymnázií dožadují náročnější zkoušky, dostatečný prostor je ve školní části a není důvod, proč by jim školy nemohly vyhovět.

 

Stát kontroluje, škola tvoří

Podstata sporu o to, zda maturita snížila nebo zvýšila laťku, totiž je v něčem jiném. V otázce, jak velkou část maturity má regulovat stát. Část odborné veřejnosti, a Asociace středoškolských češtinářů (ASČ) k ní nejspíš patří, má za to, že čím větší část v režii státu, tím lepší výsledky. Stát zapráská bičem a líní učitelé na špatných školách se postaví do pozoru. Jakkoli některé změny v maturitě považuji za pozitivní, teorii státního biče nezastávám. Ano, bylo by rozumné postupně upravovat státní testy tak, aby obsahovaly více otevřených úloh a nebylo tak snadné je „opsat“. Lze uvažovat o obnovení centrálního hodnocení slohů z češtiny, pokud se budeme schopní shodnout na jasných kritériích a odstraníme rozpor mezi „školskou“ představou o tom, jak správně psát, a reálnou tvorbou textů. Ale zbytek je třeba nechat na školách. Za prvé proto, že není možné učitelům po čtyřech letech práce absolventy sebrat a tvářit se, že by je vyzkoušeli špatně. Taková nedůvěra ty schopné učitele otravuje a demotivuje. Pokud celé čtyři roky dobře učili, asi jsou schopni své studenty na konci i dobře vyzkoušet. Pokud učili špatně, nezachraňujme to u maturity, ale změňme praxi ve školách. Práskat státním bičem za tři sta miliónů ročně, to je opravdu mimořádně neefektivní způsob, jak zvýšit vnitřní motivaci učitelů k práci. Nabídněme jim nástroje, jak dělat věci lépe, ale nedělejme z nich centrálně řízené roboty bez nároku na vlastní názor a rozhodnutí.

A ještě jeden argument. Maturita i v té modernizované podobě velmi brzy zastará. Svět a jeho požadavky na vzdělání se mění příliš rychle. Proto budou muset jednotlivé školy hledat nové podoby „maturity“. Už dnes jsou obvyklé obhajoby ročníkových prací, brzy se dočkáme komplexních úkolů, které shrnou nutnost dohledat informace, překládat z cizojazyčných zdrojů, zpracovávat data a pak to celé obhájit před komisí. Věřím v tvořivost škol, nevěřím, že by něco takového byla schopná udělat centrálně státní organizace. Modernější a náročnější zkoušku na závěr středoškolského studia potřebujeme, proto mají mít školy prostor pro ověřování  její podoby a zodpovědnost za výsledek.

 

Vážené asociace

Je-li nějaká výtka vůči maturitní komisi namístě, pak ta, že si nezvala ke konzultaci předmětové odborníky. Ale možná to v onom „krizovém režimu“ nebylo zase tak nerozumné rozhodnutí. Nevím. Pokud chtějí učitelé ovlivnit podobu budoucí maturity, musí se sdružit v podobných asociacích jako je ASČ, oslovit ministerstvo se svými představami a vyjednávat. Mandát maturitní komise skončí v řádu měsíců, ale debata o tom, jak bude maturita vypadat za dejme tomu pět let, teprve začíná

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
7 years ago

„odstraníme rozpor mezi „školskou“ představou o tom, jak správně psát, a reálnou tvorbou textů“

Docela by mě zajímalo, jak byste si právě toto představoval. Také si nejsem jist, zda máte na mysli „reálnou tvorbu textů“ nebo „tvorbu reálných textů“. Co jsou vlastně reálné texty? Když čtenář listuje novinami a časopisy (a blogy), je mu často smutno z reálné tvorby textů. Přece nebudeme od žáků chtít, aby psali bulvární sračky jen proto, že se reálně dobře prodávají. V tomto smylu ať raději zůstane to napětí mezi „školskou představou“ a „reálnou tvorbou“.

Šnirch
Šnirch
7 years ago

Pan Soukal píše: Má-li na mysli matematiku, míjí se s názorem drtivé většiny matematiků – test je mnohem objektivnější než ústní zkoušení. Napsal a (pravdu), nenapsal b. Že test, kdy se hodnotí jen uzavřené úlohy a otevřené úlohy jen výsledky, lze snadno vyhodnotit počítačem a učitele opominout, ale je to z hlediska ověření matematických znalostí paskvil (tipovací, opisovací). Až budou učitele matematiky (či hodnotitele Cermatu) opravovat matematické postupy, tak to nazvu maturitou z matematiky. Do té doby ne. Předpokládám, že většína učitelů zatím na školách ve výuce hodnotí postupy (uvažování a řešení, tedy kritické myšlení)žáků a studentů, pokud se přizpůsobí… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago
Reply to  Šnirch

Pane Šnirchu, v polemice jsem se vzhledem i ke stanovému rozsahu dotkl konkrétností jen tam, kde je zmínil můj oponent, tudíž žádné b) jsem nepovažoval za nutné uvádět. To, co uvádíte ke způsobu hodnocení, zní i pro laika logicky. Zkusil jste sepsat své výhrady, odborně je zdůvodnit a získat pro své vyjádření podporu v některém matematickém sdružení? (Možná že touto cestou už jdete – maturitní kontext ve Vašem oboru sleduji jen okrajově.) Shodnu se s Vámi v tom, že vyjadřovat spokojenost s maturitou, při níž se evidentně opisovalo, je mírně řečeno pochybené. Státní maturita má smysl pouze tehdy, bude-li poskytovat… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago
Reply to  Josef Soukal

Oprava: …i vzhledem ke stanovenému rozsahu…

Šnirch
Šnirch
7 years ago
Reply to  Josef Soukal

Pane Soukale, bez toho b z toho vznikla nepravda – ono by si to mohl někdo chybně vysvětlit, že matematici jsou se stávajícím testem spokojeni (možná ti, co s maturitou nemají díky Cermatu žádnou práci a finále studia svých studentů sleduji pasivně). Soudný matematik vidí důsledky stávajícího maturitního testu z matematiky pro budoucnost a hrozí se toho. 3 ročníky jsou za námi a škody už prokazatelně ve výuce vznikají. Něco se mi za 2 měsíce s podporou Eduinu povedlo, takový malinký krůček, že studenti mají možnost Cermat požádat o hodnocení jednotlivých úloh, dostalo se to i do hlavních zpráv –… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago
Reply to  Josef Soukal

Pane Šnirchu,

pokud Vám zbývá jen EDUin, pak Vám není pomoci, touto cestou se k rozumné maturitě určitě nedoberete.
A pravdu jsem myslím nezkreslil, na to si dávám – narozdíl do Vašich oblíbenců – velký pozor. Pokud vím, středoškolští učitelé matematiky vyslovují různé výhrady, ale že by někdo sdílel Váš hyperkritický postoj, s tím jsem se ještě nesetkal.

Šnirch
Šnirch
7 years ago
Reply to  Josef Soukal

S článkem pana Feřteka plně souhlasím vyjma předposlední věty o nutnosti se sdružovat, aby se dalo něco ovlivnit – to by jen potvrzovalo, že žijeme ve společnosti, kde ti nahoře stále ještě neumí (nechtějí) naslouchat těm dole….. V době internetu je maličkost najít formu, když se chce, když se nechce, je stále k dispozici tisíce výmluv. Chválabohu za zrušení 2 úrovni, pokud nebyly od začátku povinné pro gymnázia či pro přijetí na VŠ. To že se má několik let experimentovat se studenty SŠ a čekat než z toho možná něco vyleze ? To není myšlení učitele, ale úředníka. Stát po… Více »

Václav Votruba
7 years ago
Reply to  Šnirch

PRávě letošní maturitní test byl krokem jinam – rozhodně nestačilo (možná na čtyřku za podmínky podvodu, tedy diktování správných odpovědí) jen znát výsledky, ale musel být doložen i postup. Pokud má maturitní test zjišťovat vše, co má, pak by se v případě jen otevřených úloh musel prodloužit výrazně čas. Anebo zadávat komplexní úlohy, kde nestačí dílčí znalosti. Ten by ale dopadl podstatně hůře.
Mohu Vás ujistit, že mně nestačí ani správný postup, pokud se ho žák naučil jako básničku a „chytil dobré zadání“.

Šnirch
Šnirch
7 years ago

Pane Votrubo matikáři by se neměli blafovat, takže 4 úlohy s postupem byly nutnosti k jedničce, na dvojku jste se bez nich lehce obešel a stačilo zachytit cca 40 znaků a cifer, aby Vám zbylých 22 úloh zajistilo nádhernou dvojku (80 % je dvojka luxusní). Krok tedy ne, ale takové lehké pocupitnutí správným směrem za 3 roky. Tímto tempem tak možná za 20 let z toho bude maturita, za kterou se matikář nebude stydět. Ale se vším ostatním Vámi uvedeným hluboce souhlasím. Básničkáře z matiky dostanete lehce – stačí slovní úlohy z praxe bez definice metody řešení a hodnotit zejména… Více »

O. Hausenblas
7 years ago

Hezky se tu ukazuje, jak moc je potřeba společně si ujasňovat, jak kdo chápe který výraz. Reálná tvorba textů, tvorba reálných textů, a taky bychom mohli říct reálná tvorba reálných textů… atd.
Právě češtináři tohle jistě umějí a rádi dělají: kdo už jiný má dobře ten rozdíl umět vymezit i pochopit? A taky naučit druhé! A jasno mít potřebujeme, abychom se dohodli, co je třeba žádat u maturity, nebo jak dosáhnout lepších výsledků u žáků na ZŠ, atd.
Sem se širší pojednání nevejde, dám ho tedy na svůj blog na
http://ireneus.blogy.rvp.cz/2013/06/20/realna-tvorba-realnych-textu-ve-skolni-vyuce/