Maturitní debata: Buďte kreativní, ale plňte útvar a téma, vzkazuje hodnotitel maturantům

Rozhovor s jedním z externích hodnotitelů písemných prací vysvětluje pozadí sporu o to, zda bylo nebo nebylo hodnocení přísnější a podle čeho hodnotitelé práce posuzovali. Je ale třeba komentovat tvrzení pana Stanzela z první otázky, kde říká, že tlak ze strany Cermatu byl dezinterpretován. Stačí se podívat do původního dopisu paní Daniely Hochmanové (ZDE), nebo blogu Tomáše Feřteka (ZDE), aby bylo zřejmé, že intervenci CERMATu vysvětlují tou samou skutečností jako pan Stanzel. Jeho další text na stránkách eduin.cz najdete ZDE.

Rozhovor  

Má na starosti tým hodnotitelů momentálně diskutovaných slohových prací nových maturit. Učitel češtiny na gymnáziu a držitel ocenění Výrazná pedagogická osobnost Moravskoslezského kraje Vladimír Stanzel na systému známkování nevidí chyby a maturantům vzkazuje: „Smyslem maturity není hodnotit čtyři roky studia, ale momentální výkon.“

 

Lidovky.cz: Chtělo vedení Cermatu, abyste byli přísní? Zaznamenal jste nějaký tlak z jejich strany?
Nezaznamenal. To je dezinterpretace. Šlo pouze o hranici 11 a 12 bodů. Pokud má žák 12 bodů, uspěl. Za 11 bodů dostane hodnocení ‚neprospěl‘. V průměru bylo mnohem více dvanáctibodových slohů. Minulý rok to byla obrovská odchylka. Proto Cermat chtěl, abychom se zaměřili na ty ‚dvanáctky‘ a překontrolovali, jestli ty práce nejsou nadhodnoceny. Je to kvůli tomu, že slušní hodnotitelé a učitelé se totiž vždy snaží žákům pomoci. Jestliže se můžeme přiklonit k lepší variantě, tak se k ní vždy přikloníme.

 

Lidovky.cz: Pokud jde o tu hranici 11 a 12 bodů, váhají hodnotitelé často, zda mají žáky nechat projít? Nebo je mezi těmito body znatelný rozdíl?
To váhání je poměrně časté. Na téhle hranici je to velmi diskutabilní. Pokud si hodnotitel není jistý, platí ta varianta, že se přikloní k lepšímu hodnocení. Proto se také vedoucí hodnotitelů musí zaměřit na tuto hranici a zkontrolovat, zda práce nejsou hodnotiteli nadhodnocovány. Ale na hodnotitele žádný nátlak veden nebyl. Byli sankciováni pouze pokud se odchýlili od metodiky. V tom případě by jim byl i zbytek prací odebrán. Ale o žádném takovém případu nevím.

 

Lidovky.cz: Slohy se při nových maturitách píšou na velmi malém rozsahu…
Žáci musí v základní úrovni napsat 200 slov, může to ale poklesnout na 150 slov. Vrchní hranice není určena. Vyšší úroveň má sloh na 250 slov. Mohou poklesnout na 200 slov.

 

Lidovky.cz: Shodneme se ale, že se rozsah průměrně snížil. Má hodnotitel šanci vůbec odhadnout a správně ohodnotit stylistický styl žáka?
Zcela určitě. Na tomto rozsahu právě můžeme porovnat, jak si žáci dokáži poradit s tématem a zadáním. To je první kritérium, které právě na malém rozsahu dokážeme poznat.

 

Lidovky.cz: Není ale nadání žáka potlačeno a přednost nedostává jen forma? Pokud jeden žák napíše správně charakteristiku, která je ale naprosto tristní, dostane nakonec lepší známku, než talentovaný student, který má skvělou stylistiku, gramatiku i pointu, ale rozepíše se, odchýlí se od tématu a hodnotitel mu dá špatnou známku kvůli nedodržení tématu.
To je problematické. Při své maturitě jsem taky věděl, že když nedodržím téma, tak jsem neprošel. Dostal bych pětku a nikdo by se se mnou nebavil. Samozřejmě existují smíšené útvary, ale žák musí dodržet pravidla pro ty jednotlivé styly. Při maturitách se třeba objevilo téma: ‚Jak jsem se stal pověrčivý‘. Je logické, že pointou příběhu musí být, že se student stal pověrčivým. Když někdo napíše krásný sloh, ale dojde k závěru, že se pověrčivým nestal, tak to přece není naplnění tématu! Přirovnal bych to ke zkoušce z matematiky, kdy má žák sčítat a přitom odčítá.

 

Lidovky.cz: Matematika má ale jasná pravidla, hodnocení slohu je z velké části subjektivní. Kvůli zjednodušenému hodnocení tak nakonec kreativní a nadaný žák dostane špatnou známku za skvělý sloh.
Takhle je nastaven ten systém. Student má v první řadě naplnit útvar a téma. Obzvlášť na takhle malém prostoru, je přece logické, že student má hlavně předvést, že se dokáže smysluplně a kultivovaně vyjádřit. Když přidá originalitu, je k tomu přihlíženo, má za to plus. Předcházíme tak podvodům, aby si studenti nepřipravili charakteristiku letního dne, pak ji nepoužili na zadání, které zní ‚charakteristika podzimního dne‘. Tenhle systém je pro takovéhle vykuky neprůstřelný. Já třeba odhalil opsání části Jirotkova Saturnina, kterou studentka použila jako charakteristiku učitele. A takových jich určitě bylo víc.

 

Lidovky.cz: Nebyly tyhle chyby podchyceny starším systémem, kde učitelé hodnotili práce studentů, které osobně znali a dokázali odhadnout jejich možnosti?
Smyslem maturity není hodnotit čtyři roky studia, ale momentální výkon. Vy nemůžete dát studentovi jedničku, protože ho znáte a víte, že je premiant, ale zrovna jednou vyhořel.

 

Lidovky.cz: Ale já mluvím o opaku: učitelé znají možnosti svých studentů a snáze odhalí podvody.
To určitě může sehrát roli, ale ani učitel to nemusí vždy poznat. Navíc to studentovi nemůže prokázat. Pokud ho nechytnete s tahákem, stejně mu musíte dát dobrou známku. Předvedl totiž výkon na jedničku. Nesmí se přihlížet k ničemu jinému. To otevírá další otázku. Pokud student například zkusí psát stylem proudu vědomí, jeho učitel ho zná a ví, že je to třeba budoucí spisovatel, který píše pod vlivem Joyce. Anonymní hodnotitel ale neví, jestli je ten student vyzrálá osobnost, nebo jen ráno kouřil marihuanu. Proto studenti musí vědět: Ano, buďte kreativní, ale musíte naplnit útvar a téma!

 


 

Jak to vidí maturanti

Lukáš Kořán (ústní část maturitní zkoušky z českého jazyka – výborná, didaktický test – výborná, slohová práce – dostatečná): ‚Hodnotitelé by měli být dle mého názoru minimálně dva, nezávislí na sobě a jejich verdikty by se následně měly zprůměrovat. Zároveň by měli vždy psát komentář hodnocenému, bez něj je hodnocení neověřitelné a nic neříkající, žák nemá žádný podklad k tomu, jak by se měl v budoucnosti zlepšit.‘
Gabriela Schreinerová (ústní část maturitní zkoušky z českého jazyka – výborná, didaktický test – chvalitebná, slohová práce – dostatečná): ‚Osobně mi na slohu nejvíc vadilo, že zde chyběla zpětná vazba. Víme výslednou známku, ale v podstatě se asi nikdy nedozvíme, co přesně našim pracím chybělo a jakých jsme se dopustili chyb. Dostali jsme pouze papír s hodnocením písemné práce, takže vím kolik bodů z jednotlivých hodnocených částí jsem dostala, ale nevím kolik bodů bylo možno v daných kategoriích získat.‘

 

Jak probíhá hodnocení?

Hodnotitelé nedostávají originály prací, ty se ve škole nascanují a elektronicky putují do Cermatu, kde se vytisknou a hodnotitelé je dostanou náhodně přidělené. Opravení každé práce je ohodnoceno stokorunou. Počet prací si určují hodnotitelé. ‚Někdo chtěl opravit 150 prací, někdo 250. Každou práci ale musíme číst minimálně dvakrát. Nejdříve hodnotíme, jestli je naplněn téma, ve druhém čtení zaznamenáváme chyby. Ale neexistuje stanovený čas, který by měl hodnotitel na opravení jedné práce,‘ říká Stanzel.
Podle Stanzela se velké množství prací neprojeví v kvalitě hodnocení. ‚Hodnotitelé prošli přípravnou fází a v rámci domácí přípravy zjistili, kolik času jim zabere přečtení prací. Hodnotitelé museli průběžně zapisovat práce, které opravili, aby opravování neodkládali a nedošlo k tomu, že by pak nestíhali,‘ uvedl Stanzel.

 

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
55 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Klára
Klára
10 years ago

Zdravím, chtěla bych vědět kolik bylo celkem hodnotitelů písemných prací a kde toto hodnocení probíhalo. Díky

helena
helena
10 years ago

Hodnotitelů bylo prý kolem 700.
Cituji:,, Opravení každé práce je ohodnoceno stokorunou. Počet prací si určují hodnotitelé.Někdo chtěl opravit 150 prací, někdo 250.´´, řekla bych, že záleželo kolik potřeboval hodnotitel vydělat a pak to sekal jako podle šablony(chudé, slabomyslné,bez nápadu a nejrychleji se hodnotilo s výsledkem,, odklonění od tématu´´).

učitelka ČJ
učitelka ČJ
10 years ago

Jistě. Hodnotitelé to „sekali“, nebo dokonce práce vůbec nečetli, opravovali ožralí… A v těchto fantaziích bychom mohli pokračovat donekonečna. Anebo říct, že to byli vyškolení češtináři, ale opravovali podle kritérií, která jsou označovaná jako subjektivní. Jak se tedy opravovaly slohy dříve, tedy i loni, když se již opravovalo podle metodiky CERMATu? Objektivně podle potřeb školy, učitele a konkrétních maturantů? Proč se argumentuje také citem vůči žákovi a tím, že se má v hodnocení slohové práce odrazit hodnocení žáka za čtyři roky? Velké rozdíly mezi hodnocením žáka ve škole a „centrálně“, tedy bez znalosti, o koho jde, budou mít patrně i… Více »

matka
matka
10 years ago

….já vidím problém už v tom počátku, že hodnotitel byl ohodnocený částkou xxx kč od kusu prací a né kvalitou odvedené práce – toto vymyslel kdo ?????????????

učitelka ČJ
učitelka ČJ
10 years ago

U každého smluvního vztahu existují sankce – pokud by se tedy u někoho zjistilo, že by práci neodvedl poctivě a nepřišla by na to průběžná kontrola již během opravování, tak může přijít o dost peněz.
Osobně jsem zvědavá, jestli k něčemu takovému dojde, příp. jestli budou zveřejněny informace např. o tom, zda někteří hodnotitelé byli přísní apod. Myslím si, že by sankce měly být uplatněny i vůči češtináři, který napsal do posudku hrubku (mediálně propíraný případ). O tom, že autorka maturitní práce místo recenze převyprávěla děj knihy, jak sama píše, se samozřejmě již nemluví…

David Greger
10 years ago

Určitě velká část chyb v hodnocení slohových prací se dala vychytat tím, že by každou práci hodnotili dva nezávislí hodnotitelé. To bylo zrušeno za monistrování J. Dobeše. Další věc pak je nastavenmí kritérií, například na Slovensku, když nedodržíte téma nebo žánr, stále maturitu uděláte. Ale tam se slohovky hodnotí dvěma učiteli ve škole. Popsal jsem to v blogu (http://greger-blog.eduin.cz) . Na druhou stranu žádného hodnotitele osobně neznám, ale nepodsouval bych jim nekalé úmysly (obohacení se) či snahu škodit žákům. Problém byl v nastavení systému (pouze jeden hodnotitel, v přísnosti kritérií bez dostatečné diskuse) nikoliv v těch hodnotitelích. Ani tu částku… Více »

matka
matka
10 years ago

David Greger
Určitě velká část chyb v hodnocení slohových prací se dala vychytat tím, že by každou práci hodnotili dva nezávislí hodnotitelé. To bylo zrušeno za monistrování J. Dobeše.
Další věc pak je nastavenmí kritérií, například na Slovensku, když nedodržíte téma nebo žánr, stále maturitu uděláte.
Popsal jsem to v blogu (http://greger-blog.eduin.cz)

četla jsem , a souhlasím . Já opravdu nechci špinit hodnotitele, jen se dohledávám důvodu, PROČ a jak je možné, že se něco takového mohlo vůbec studentům stát !!!!!!

David Greger
10 years ago

To je samozřejmě legitimní a správné. Chybou je, že se tady snažíme hledat odpoěvdi společřně jako outsideři. Odpovídat by měli MŠMT a CERMAT, pravdou však je, že ministr Fiala přislíbil audity. Věřme tomu, že nepotrvají věčně a že budou zveřejněny a zodpovědí otázky, které zde kladete Vy jako rodiče, samotní studenti, ale také učitelé a odborníci. Doufám v bod ovratu a doufám, a doufám, že nebudu naivní. Bohužel tento ministr do toho spadl až po krk, aniž by to zavinil, a mám pochopení, že púotřebuje čas. Ale chápu, že maturanti a rodiče, pokud byli poškozeni, zase tolik času a trpělivosti… Více »

Iveta Salamonová
Iveta Salamonová
10 years ago

Šokující na celé věci je to, že neuspěla velká část výborných studentů, kteří pro své nadprůměrné nadání byli již přijati na vysoké školy. Například moje dcera je přijata na ČVUT a její kamarádka na Karlovu Univerzitu a ani jedna ve slohu neuspěla, takže nemůžou dále pokračovat ve studiu. Naproti tomu studenti, kteří dělali každý rok reparáty z českého jazyka, popsali palačinku a cestu ke studiu mají otevřenu. Někteří studenti rezignovali i na příjmací zkoušky na vysoké školy. A o maturitním večírku ani nemluvím, po 4 letech poctivé přípravy jsou z kola a ti, kteří se neučili můžou oslavovat.

učitelka ČJ
učitelka ČJ
10 years ago

Student z mé školy měl samé jedničky, udělal PZ na medicínu a čekal na výsledky slohu. Dostal 12 bodů. Přišel o vyznamenání, na vysokou však může jít.
To, že má někdo dobré známky z češtiny, udělal si mezinárodní státnice např. z angličtiny a je přijat na VŠ, ještě nemusí znamenat, že je vynikající ze slohu a že
skvěle zvládne slohovou práci – nemluvě o dodržení žánru a tématu.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
10 years ago

Ano, souhlasím, paní kolegyně, že písemný projev je velmi důležitý. I lékař by měl umět dobře psát – pochopitelně žádné romány, ale stručné a jasné zprávy (asi si tady nemusíme vysvětlovat, že výstižně popsané symptomy, průběh dosavadní léčby atd. ve zdravotní dokumentaci mohou kolegovi-specialistovi pomoci snáze se zorientovat v případu a rychleji zvolit efektivní léčebný postup). Ale přece jen bych hodnocení slohových útvarů tolik nepřeceňovala – dobře, nechť se známka z písemné práce podílí na výsledné známce z češtiny jednou třetinou (společně s didaktickým testem a ústní částí), a podobné problémy tady příští rok nemusíme řešit (nebo alespoň ne v… Více »

Magda Vilímová
Magda Vilímová
10 years ago

Kdyby se ti flákači vůbec neučili, tak by nemohli dojít tak daleko. Dobří žáci pravděpodobně doplatili na to, že chtěli ukázat něco víc než jen popisovat postup při výrobě palačinek. Ale to je chyba těch, co to tak nastavili. ,,Flákači“ to jen uměli využít. Ale to ještě neznamená, že si to nezaslouží.

Jiří Lukáš
Jiří Lukáš
10 years ago

Vladimír Stanzel: „Při maturitách se třeba objevilo téma: ‘Jak jsem se stal pověrčivý’. Je logické, že pointou příběhu musí být, že se student stal pověrčivým. Když někdo napíše krásný sloh, ale dojde k závěru, že se pověrčivým nestal, tak to přece není naplnění tématu!“ Ono to může být i jinak. Student má za 60 minut napsat příběh na dané téma. 60 minut není moc. Vypráví tedy svůj příběh a sled událostí ho třeba přivede k závěru, že se vlastně pověrčivým nestal. Tak to někdy bývá, vypravěč skončí jinak, než si předsevzal. Je tohle špatně? Je to taková hrůza, že student… Více »

Pavel Holásek
Pavel Holásek
10 years ago

Dokonce to, že se člověk nakonec pověrčivým nestal, může být ta pravá pointa. Jazykový projev přece není jen „sčítání a odčítání“; nemá tu mít místo i smysl pro paradox? (Ale ne aby na něj Cermat zavedl další kolonku!)

Eva
Eva
10 years ago

Shodneme se, že vzdělanost klesá a zabíráme poslední příčky v mezinárodním srovnání. Je nutné, aby se všechny práce a testy opravovaly mimo školu a anonymně. Zároveň musí obsahovat jasně vyznačené chyby a hodnocení. Ne, že studenti vědí už od 1. ročníku své soukromé školy, že je škola nechá odmaturovat všechny a celé čtyři roky nic nedělají, vlastně ani ty slohovky nepíší. Platíme školné a víc po nás nechtějte, takový je argument těchto studentů. Zažila jsem to na vlastní kůži. Škola si udělá svá kritéria např. pravidelná docházka do školy, chování, jde o dceru sponzora, atd. Pokud maturita bude pouze v… Více »

helena
helena
10 years ago

Já bych zavedla pevné stanovy pro všechny školy z ČJ a MAT a pak bych teprve srovnávala.

Magda Vilímová
Magda Vilímová
10 years ago

Státní maturity nezajistí vyšší úroveň vzdělanosti!!!

ver.valikova
ver.valikova
10 years ago

Z rozhovoru: „Při maturitách se třeba objevilo téma: ‘Jak jsem se stal pověrčivý’. Je logické, že pointou příběhu musí být, že se student stal pověrčivým. Když někdo napíše krásný sloh, ale dojde k závěru, že se pověrčivým nestal, tak to přece není naplnění tématu! Přirovnal bych to ke zkoušce z matematiky, kdy má žák sčítat a přitom odčítá.“

Jaká logika říká, že pointou musí být nakonec pověrčivý vypravěč?
To není logika, to je demagogie.

ver.valikova
ver.valikova
10 years ago

Aktualizovali jsme stránky:

http://www.maturita2012sloh.cz/index.html

A vidím teď dva problémy:

1. Některé školy nedávají studentům ani originály písemných prací k ofocení. Prosím pana ministra, aby je k tomu vyzval – studenti práce potřebují při odvolání.

2. Práce putují zpět do CERMATU. Kolegové češtináři, chtějme komisi na CERMATU nezávislou.

To je také úkol pro pana ministra.

Tímto ho zdravím a prosím o rychlé akce.

Veronika Valíková, VrMaŠ, AG

Josef Krátký
Josef Krátký
10 years ago

Paní Valíková, to, že pro Vás něco není logické, ještě neznamená, že jde o demagogii. Dle Vás by tedy bylo v pořádku, kdyby třeba Šimek s Grossmannem ve své povídce Jak jsem se učil kouřit psali o tom, že se učili pít? Nebo považujete za projev kreativity, když Vám student odevzdá práci, jež měla být polemikou s nějakým názorem, a on tento názor od začátku obhajuje?

Oldřich Botlík
10 years ago

Pane Krátký, už delší dobu sleduji nekorektní způsob, jímž zasahujete do diskuse na těchto stránkách. Vadí mi. Paní Valíková nepsala ani o povídkách Šimka s Grossmannem, ani o žádné abstraktní polemice. Psala o tom, že autoři „očekávání“ od těch maturantů, kteří si vybrali jedno zcela konkrétní zadání, interpretovali obecné požadavky na pointu (psané, či nepsané – nevím) zjevně demagogicky. Nebrali totiž v úvahu, že pointa prostě může být překvapivým vyústěním. A to i pro ně. Zhruba stejně jako paní Valíková vidí věc třeba i Jiří Lukáš o kousek výše (13. 6. v 16:51) a podrobněji vysvětluje své důvody. Paní Valíková… Více »

Pavel Holásek
Pavel Holásek
10 years ago

Josef Krátký: Rozlišoval bych nedůslednost či zmatenost od úmyslného, paradoxního kroku stranou. V polemice bych jistě od počátku neměl názor obhajovat, ale třeba bych ho mohl obhájit na konci – tak dlouho proti němu polemizovat, až bych se přesvědčil o tom, že má polemika na zpochybnění onoho názoru nestačí. Neměl by nakonec Cermat zakázat Čekání na Godota s odůvodněním, že Godot nepřišel a vlastně tam vůbec nebyl?

Jiří Lukáš
Jiří Lukáš
10 years ago

Paní Evo, chtěl bych oponovat Vaší tezi „Je nutné, aby se všechny práce a testy opravovaly mimo školu a anonymně“. Představa rovnosti je svůdná, protože odpovídá základní lidské touze po správnosti a spravedlnosti. V některých případech, např. v realizaci centrálního hodnocení maturitních slohových prací, může však paradoxně být snaha po spravedlnosti příčinou nespravedlnosti. Pokusím se tuto myšlenku aplikovat na zde probíraný případ hodnocení slohové práce na téma Jak jsem se stal pověrčivý. Pan Stanzel říká, že student může napsat krásný sloh, pokud se ale odchýlí od tématu, musí být práce hodnocena jako nevyhovující. Za správné zpracování považuje text s pointou… Více »

helena
helena
10 years ago

Aktualizovali jsme stránky: http://www.maturita2012sloh.cz/index.html A vidím teď dva problémy: 1. Některé školy nedávají studentům ani originály písemných prací k ofocení. Prosím pana ministra, aby je k tomu vyzval – studenti práce potřebují při odvolání. 2. Práce putují zpět do CERMATU. Kolegové češtináři, chtějme komisi na CERMATU nezávislou. To je také úkol pro pana ministra. Tímto ho zdravím a prosím o rychlé akce. Veronika Valíková, VrMaŠ, AG Na toto je už pro některé pozdě – museli jsme odeslat bez kopie slohu, protože škola nám ho odmítla vydat a nejsme jediní. A zrovna tak je pozdě pro ty, kteří už leží na… Více »

helena
helena
10 years ago

A ještě postřeh od kolegině vedle:
Odsouzený má právo na přezkum rozsudku nezávislým soudcem/soudem,
neši maturanti tuto možnost nemají – Cermat je jediný a jiný hodnotitel Cermatu není nestranný, je s ním loajální.

helena
helena
10 years ago

Ježíši – omlouvám se za ,, i´´ – patří tam ,,y´´:-(

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
10 years ago

Nepochopím, proč jsou někteří kolegové češtináři tak děsně úzkoprsí. Neposkytuje nám česká i světová literatura dost příkladů toho, že nadpis se nemusí krýt s pointou? Mistr nad mistry byl v tomto Ota Pavel, letmo si vybavím třeba jeho půvabnou povídku Jak jsme s tatínkem servírovali úhořům, jejíž závěr zní: „Potácel jsem se pod křoví, abych si ulevil od strachu a od studené vody. Slyšel jsem ho, jak balí šňůru, sundává rybičky a vyklízí pole a brumlá: „Mý rybičky zlatý. To nebyla tak docela správná noc. Ale příště jim to naservírujem, že se podělaj.“ Seděl jsem na bobku a myslel jsem… Více »

Iveta Salamonová
Iveta Salamonová
10 years ago

Vážená paní anonymní učitelko ČJ,
pokud student spojí sled nešťastných událosí s pátkem 13., tak jednoznačně pověrčivý je. Jasně to vyplývá z kontextu. To by ovšem musel práci číst někdo s mozkem v hlavě, aby to pochopil. Doufám, že když už mezi hodnotileli jsou takto nechápaví lidé, u soudu, kam se jistě většina poškozených obrátí, budou mít větší důvtip.

Gustav Sázel
Gustav Sázel
10 years ago

Pane Botlíku, mohu Vás ujistit, že jako nekorektní mi příspěvky pana Krátkého nepřipadají, pokud ho zrovna „nevytočíte“ Vy, jak se Vám onehdy povedlo. Upozornit někoho na to, že co jemu připadá logické, nemusí být nutně demagogické, je po mém soudu naprosto v mezích slušného a korektního vedení jakékoliv diskuse. Vy Krátkého z nelogičnosti přímo obviňujete, což je ve srovnání s jeho příspěvkem mnohem „silnější káva“. Možná si to jako přírodovědec neuvědomujete. Nebo to mám chápat tak, že na zdejším fóru odpůrci maturit mohou v diskusi cokoliv, zatímco jejich obhájci mají pouze mlčet nebo provést marxistickou sebekritiku? To snad ne, jakkoliv… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
10 years ago

A navíc – skutečně si autoři zadání zcela vážně představovali, že mladí lidé, kteří vyrůstali ve velmi racionální době přelomu 20. a 21. století, vytvoří text, jehož pointou bude to, že se kvůli tomu, že si zlomili nohu poté, co jim přeběhla přes cestu černá kočka, budou až do konce života děsit černých koček? Jako opravdu to chceme takhle? A nebude pak taková práce naopak „odstřelena“ jako naivní a banální? :-(

Oldřich Botlík
10 years ago

Pane Sázeli,

pan Krátký si pomohl nekorektním krokem ve vedení polemiky. Uvedl dva příklady. Oba mají obsahem i jednoznačností pramálo společného s předmětem sporu. Snažil se tak snížit vážnost názoru paní Valíkové v otázce, v níž jde o podstatně subtilnější (možný) prohřešek než v obou jeho příkladech.

Obrazně řečeno, Cermat očekával, že maturanti dojdou v práci o pověrčivosti k nějakém domu v ulici zprava, a jeden došel zleva. Pan Krátký se tváří, že to je totéž, jako kdyby maturanti měli dorazit do Prahy a jeden dorazil do Berlína.

Není to vůbec totéž. A právě v tom pan Krátký argumentuje nelogicky.

Stanislav Zajíček
Stanislav Zajíček
10 years ago

Pokud jde o pana Krátkého, jeho příspěvky jsou poučné přinejmenším ve dvou rovinách, které v nich jsou viditelné: 1) užívá oblíbený trik politických diskusí – podsunout soupeři výrok, který tento nepronesl či nezapsal, a pak s tímto výrokem polemizovat (jeho poznámka o povídce Šimka a Grossmanna ve vztahu k příspěvku V. Valíkové), 2) ostrakizuje soupeře, který podle jeho mínění do diskuse nepatří, protože pro ni není dost školen (nedávné napadení pana Botlíka jako matematika podepřené navíc absurdním a zcela zmateným odkazem na Pražský lingvistický kroužek), v tomto mimochodem není v našich diskusích sám (což je jedna z nejsmutnějších věcí). Omlouvám… Více »

Stanislav Zajíček
Stanislav Zajíček
10 years ago

Omlouvám se za neúplný odkaz na text JIřího Lukáše, měl jsem na mysli tento:

http://www.eduin.cz/titulka/podivejte-se-jak-konkretne-vypada-hodnoceni-maturitni-pisemne-prace/comment-page-2/#comment-2990

B. Baran
B. Baran
10 years ago

Přečetl jsem si polemiku na uvedeném odkazu a musím plně souhlasit s oponentem J. LUkáše – J. Lukáš přisuzuje něco, co v ní není. Nevím, jak vypadá konkrétní práce na téma pověrčivost, ale hodně záleží na tom, jak student text uchopil. Pokud je z práce zřejmé, že si není vědom toho, že píše příběh s opačným vyzněním, pak zadání nesplnil. Jestliže je tomu naopak, pak ho nelze penalizovat. Fascinují mě narážky na finanční odměny pro hodnotitele, typická česká ubohost. Když vezmeme v úvahu, kolik času strávili už školením, tuším, že šlo o pět víkendů (i se zkouškou), pak čas věnovaný… Více »

B. Baran
B. Baran
10 years ago

Bohužel jsem svůj text odeslal dřív, než jsem ho zkontroloval. Správně zde:

Přečetl jsem si polemiku na uvedeném odkazu a musím plně souhlasit s oponentem J. Lukáše – J. Lukáš v práci nachází něco, co v ní není.

matka
matka
10 years ago

NECHCI nikoho špinit, nejde o částku jako takovou, proto jsem psala XXX – jde o to, že to bylo za jeden kus slohové práce studentů! Každý učitel hodnotí jinak a také jinak dlouho- a měl by právě proto, že toho studenta nezná, každá práce vyžaduje jiný čas hodnocení, a já už v tom vidím problém! APROPO, v těch hodnotících tabulkách, se vůbec nevyznám a opravdu nechápu, jak mají studenti podle toho zjistit, jak napsat opravnou písemnou práci v září ,a jak podle nich vůbec mohl někdo z hlavy hodnotit. Důvod, proč můj syn měl v hodnocení 1A- Text neodpovídá zadanému… Více »

matka
matka
10 years ago

.. a ještě si neodpustím jednu věc- syn je z oboru gastronomie a palačinky dělal jako praktickou část. Pro slohovou práci si je nevybral právě proto, že to pro něj bylo moc jednoduché – a doplatil na to! Jako další z tisíců studentů, kterým slohová práce zabránila slavnostně převzít Maturitní vysvědčení, přijetí na VŠ a vůbec neví, co napsat v opravné práci aby byly požadavky dle tabulek splněny!

helena
helena
10 years ago

Přesně tak, v kritice nejde o peníze, ale o přístup – u posledních už musel být mimo, a to ještě dělal ve svém volném čase, po práci. No nemohou za to – to systém. Dnes synovi napsali z VUT, že nebudou brát nikoho z podzimních oprav, ikdyž byl již přijat a má technické předměty na dvojky.
Příští maturitní téma by mohlo být ,,Jak mi slohová maturitní práce zabránila ve studiu strojírenství´´..

matka
matka
10 years ago

…..ano. Studenti se naučí volit jednoduchou cestu, takže si nastudují výrobní postupy- loni to bylo ptačí krmítko, letos palačinky, tak na podzim by to vedle téma ,, Jak mi slohová maturitní práce …. a zničila život“ mohl být výrobní postup třeba ptačí budky, vlaštovky, nebo domečku pro panenky . Noooo, to jsme to dopracovali :( z výukou českého jazyka

Ivana
Ivana
10 years ago

Výrok pana Stanzela, že“smyslem maturity není hodnotit čtyři roky studia,ale momentální výkon“ mě opravdu pobavil. Takže dáme studentům čtyři roky samostudia a pak je pustíme k maturitě, kdo bude mít štěstí a svůj šťastný den, projde. Senzace!Více se přikláním k názoru ve článku Jiřího Zlatušky emeritiního profesora Masarykovy univerzity, který říka že, cituji: „neúspěch při závěrečné zkoušce je (až na několik vyjímek) neúspěchem školy a systému studia.Ten adeptům dovolil dojít tak daleko a nezastavil je na některé z dílčích zkoušek“. Systém letošních maturit je jen drahá šaškárna, která stojí spoustu peněz.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
10 years ago

Čtyři práce z padesáti, pane Barane, to je ovšem děsivých osm procent chybovosti! Nevím nevím, zda bych dobrovolně podstoupila třeba chirurgický zákrok s tak vysokou mírou rizika.
Hodnotitelům tu „odměnu“ věru nezávidím, jsem šťastná, že jsem měla rozum a do systému centrálního hodnocení jsem se nepřihlásila – ty peníze by mne kvůli mnohdy nesmyslným zadáním, nesmyslným kritériím hodnocení a podivným machinacím analytiků z CERMATu pálily v rukou.

Ondřej Hausenblas
10 years ago

Dovedu si představit, že ti, kdo oponují mým názorům, si říkají – ze slušnosti jen v duchu -, že jsem asi tupý, nebo zaslepený, a tudíž nemyslící dost přesně, atp. (Například když odmítám, že by hodnotitel měl požadovat u maturity od žáka výkon, který do puntíku naplňuje zadání, a proto že žákovi dovolí ze zadání převzít jen doslovný význam předloženého úryvku.) Bylo by hezčí, kdyby si říkali jinou verzi, č. 2: „Ejhle, on má jiný názor proto, že jeho východiska jsou docela jiná, on patrně víc cení poněkud nedisciplinovanou tvořivost než vědomou, i když poněkud zdrženlivější pečlivost.“ Děkuji těm, kdo… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
10 years ago

Tak jo, já se hlásím – jsem sice angličtinářka, ale tohle téma je zcela zásadní pro všechny učitele, žáky, rodiče i přátele školy :-).

Oldřich Botlík
10 years ago

Nad vstřícným a velmi konstruktivním příspěvkem pana Hausenblase jsem si uvědomil, že dnes již mrtvá podoba státní maturity měla přece jen také jeden přínos. Stala se jakýmsi katalyzátorem reakcí, které provázejí posuny v chápání cílů vzdělávání. Urychluje tyto posuny, neboť všem učitelům poskytla řadu konkrétních příkladů s nejednoznačným výkladem, o nichž si každý může přemýšlet jak sám, tak v diskusi s ostatními. Já jsem si teprve nyní uvědomil, jak absurdní jsou některé běžné požadavky školy: žáci mají trénovat psaní zprávy o události, která neproběhla, napsat reportáž o akci, které se nezúčastnili, apod. Je to podivný výcvik ve zlomku činností tvořících… Více »

Veronika
Veronika
10 years ago

Problém v opravování slohů vidím v tom, že dobré hodnocení dostane třeba student, který se ve své práci dopustí mnoha pravopisných chyb a nevhodných výrazů. Naopak student, který napíše krásnou práci bez chyb, může dostat nula bodů jen proto, že se údajně odchýlil od tématu. Přitom právě dodržení tématu je nejsubjektivnější položka při celém hodnocení. Moje kamarádka také neuspěla u slohu kvůli odbočení od tématu. Myslím si, že nejen jí se tohle stalo úplně poprvé. Důvod je jasný ještě do nedávna se slohy hodnotily podle úplně jiných pravidel. Víc než na striktním dodržení tématu si učitelé u slohu cenily slovní… Více »

Oldřich Botlík
10 years ago

Souhlasím s Vámi, Veroniko, že dopady celé této centrálně maturitní akce na kvalitu psaní většiny maturantů budou vesměs negativní. Rozumný student rychle pochopí, že musí psát tak, aby nápaditost, myšlenkové bohatství a jeho třeba menšinový osobní názor nijak nebránily hodnotitelů najít v práci ty znaky, které tam hledají. Prostě se soustředí na to, aby vyniklo to, co potřebují najít. Jeden už to napsal na idnes: „Ja jsem minuly rok popisoval oblibenou cast mesta ve kterem ziju. Snazil jsem se pouzivat co nejmene souveti a krkolomnych vet. Hlavni pro me byla jednoduchost a eliminovani slov a vet ve kterych se da… Více »

matka
matka
10 years ago

…tak poučíme naše děti, aby nebyli moc chytré- protože jejich práce nebude pochopena a bude hodnocena 0 body a nedostatečně, ale dělali ze sebe hlupáky, aby jim bylo rozuměno a uspěli září v opravných v PP. :(

Alena
Alena
10 years ago

I můj syn patří k těm, jejichž práce o pověrčivosti byla „oceněna“ nulou. Ráda se připojím k jakékoli společné petici.
Kéž by konečně nějak zasáhl ministr školství, když už Cermat příznal jednu chybu (těžší verze matematiky), nelze pochybovat o tom, že i v hodnocení písemných prací bylo všechno špatně. A odvolání směrovaná opět do rukou pracovníků Cermatu – to už je výsměch!

matka
matka
10 years ago

Já věřím, že pan ministr školství Petr Fiala vyčkává a z důvodu čerpání informací , čeká také na celkové výsledky a přehodnocené PP. Věřme, že dohlédne na sparvedlnost a myslím, že si opravdu nemůže dovolit něco zanedbat.
Ta nejistota je přišerná, já jsem jednou bojovnice, a za chvilku jsem zase v slzách :(

matka
matka
10 years ago

????? Jak to bylo s pracemi hodnocenými jako Odbočení od tématu a tím pádem hned hodnoceno O body a tím pádem strohým odůvodněním hodnoceno NEDOSTATEČNĚ, a zda se tím pádem touto prací už nikdo nijak nezabýval- nehodnotil nic dalšího a hlavně se nesnažil ve vyprávění najít , a ani pochopit třeba jen náznak splněného zadání!!!!!!! Kdybych si mohla být jistá, že můj syn a MNOHO dalších tisíc studentů byli ohodnoceni spravedlivě, neřeknu ani popel, ale nikdo jim neřekl během celého posledního ročníku jak budou jejich práce hodnoceny, celé své studium od základní školy byli vedení výbornými učiteli čj psát ,,chytré“… Více »