META: Debaty v regionech potvrdily potřebu ukotvení jazykové podpory cizinců v legislativě

(c) Naďa Runštuková

Publikujeme text Lucie Soukupové z organizace META, která se věnuje podpoře žáků s odlišným mateřským jazykem. Zástupci škol, pedagogicko-psychologických poraden, měst, krajů a neziskových organizací se opět po roce sešli, aby prodiskutovali vývoj ve vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem. U kulatých stolů v Praze, Plzni, Ústí nad Labem a Kolíně zasedlo okolo 100 lidí, kteří sdíleli své zkušenosti, dobrou praxi i nedostatky, se kterými se ve své praxi potýkají.

Dětí s potřebou výuky češtiny v českých základních školách přibývá

Dětí cizinců v českých školách podle statistik MŠMT přibývá. Za posledních 5 let narostl jejich počet o 33,5 %. § 20 školského zákona jim zaručuje nárok na jazykovou přípravu. Dětí, které mají migrační zkušenost a tedy i možnou potřebu výuky češtiny, je na českých základních školách podle společnosti META i názorů ředitelů (Česká školní inspekce, 2015) ještě asi o čtvrtinu víc, než je počet dětí cizinců. Přesná data k dispozici nejsou. META, která se podporou pedagogů ve vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem zabývá od roku 2004, proto vyzvala účastníky kulatých stolů k zapojení do dotazníkového šetření. Letos na jaře pak sesbírala data ze 175 škol v Praze, Plzeňském, Středočeském a Ústeckém kraji. Kromě počtu žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) zjišťovala i úroveň jejich znalosti češtiny resp. míru potřebné jazykové podpory a potřeby škol při jejich začleňování.

Čtyři kraje, 175 základních škol – počty žáků s odlišným mateřským jazykem a potřeby škol při práci s nimi

Výzkumné šetření má pouze indikativní povahu, ale i tak zpřesňuje dosud známé informace. Na základních školách, které se do dotazníkového šetření zapojily, se vzdělává 7 % cizinců a 5 % žáků, kteří potřebují podporu v českém jazyce. Pokud jde o žáky cizince, zhruba polovina zkoumaných škol jich vzdělává méně než 5 %, 51 % ZŠ má poměr žáků cizinců vyšší, 4 % škol vzdělává dokonce více než 20 % žáků cizinců. Přes 60 % škol má méně než 5 % žáků, kteří potřebují podporu v češtině, 37 % škol má více než 5 % žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), některé i více než 20 % těchto žáků. Zastoupení žáků cizinců i žáků s OMJ se na školách liší podle regionu. V Praze je zastoupení žáků cizinců a žáků s OMJ vyšší než v ostatních regionech, třetina škol má více než 10 % žáků cizinců.  Mezi dětmi s OMJ má nulovou znalost jazyka zhruba 7 % z nich, 20 % dětí s OMJ hovoří česky průměrně a téměř tři čtvrtiny z nich ovládají češtinu velmi dobře/výborně. Dotazník zjišťoval i využívání forem podpůrných opatření pro děti s nulovou znalostí. Nejčastěji školy využívají intervence doporučené školským poradenským zařízením (polovina škol), asistenta pedagoga a odpolední kroužky češtiny jako druhého jazyka (ČDJ). Pouhých 13 % škol využívá výuku ČDJ na škole pověřené krajem a pouze 3 % škol má v nabídce ČDJ jako další volitelný jazyk. Některé školy kombinují více druhů podpor, obracejí se na některé krajem pověřené školy či nestátní neziskové organizace. Necelá polovina škol ovšem využívá celkově méně podpůrných opatření, podporují tedy žáky o poznání méně než ostatní, a to i když je na školách vyšší zastoupení žáků, kteří výuku češtiny potřebují. Ukazuje se, že o využití podpůrných opatření rozhoduje zejména dosavadní zkušenost školy, její schopnost podporu organizovat a financovat a zejména také dostupná metodická pomoc a poradenství v oblasti práce s žáky s OMJ.

A po čem školy volají nejvíce?

Jako nejlepší nástroje pro řešení situace žáků s OMJ školy uváděly okamžitý nárok na výuku ČDJ (až polovina škol), více mzdových prostředků, odborníky na výuku ČDJ, metodickou podporu, více prostředků na asistenty pedagoga, sdíleného učitele ČDJ pro více škol a DVPP v tématu začleňování dětí a žáků s OMJ. Kompletní zprávu připravuje META ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR a plánuje ji zveřejnit po letních prázdninách.

Plzeňský kraj se potýká s negativním postojem k cizincům i nedostatkem tlumočníků

V kraji, obzvláště mimo město Plzeň, se opakují problémy související s negativními postoji k cizincům, nedostatkem tlumočníků, učitelů češtiny jako druhého jazyka, metodické podpory či informovanosti o ní, malým počtem aktivních ředitelů a škol, které jsou ochotny cizojazyčné děti vzdělávat. Malé školy v regionu se pak potýkají s nedostupností podpory z kapacitních a finančních důvodů.

Inspiraci lze hledat v plzeňské Masarykově ZŠ, kde zareagovali na nedostatečnou systémovou oporu zřízením pozice koordinátorky inkluze. Ta se věnuje nejen žákům s potřebou výuky češtiny, ale i svým kolegům, kterým poskytuje metodickou podporu. Dbá také na to, aby se děti cítily ve škole bezpečně a přijímané. Koordinátorka se v tématu dále vzdělává. Bez vize a podpory ředitele školy by se ale neobešla.

Ústí má svou Poradnu pro integraci

Role místního centra Poradny pro integraci je v Ústeckém kraji klíčová. Cizincům i školám poskytuje poradenství a zajišťuje kurzy češtiny. Aktéři v kraji vnímají pozitivně intenzivní jazykovou přípravu, kterou doporučuje na základě letitých zkušeností společnost META. Představitelé kraje ale podporu žáků s odlišným mateřským jazykem nevnímají jako významné téma a tamní školy nemají často od svého zřizovatele podporu.

Kurzy češtiny jako druhého jazyka v rámci akčního plánu Středočeského kraje

Místní krajský akční plán zřídil pracovní skupinu a vyzval školy, aby se do ní zapojily. Zaměřil se na podporu aktivit, které mají za cíl redukovat míru školní neúspěšnosti u dětí s jazykovou bariérou. Tématem je i prevence drop outu u žáků na středních školách a plánuje realizovat kurzy češtiny jako druhého jazyka před nástupem žáků na střední školy i v průběhu studia.

Praha nabízí více možností na podporu žáků s odlišným mateřským jazykem

Magistrát hl. m. Prahy nabízí velké množství příležitostí k zajištění intenzivní výuky češtiny jako druhého jazyka. Kromě toho, že realizuje kurzy češtiny pro cizince, mohou jeho prostřednictvím žádat pražské školy o finanční prostředky EU z Výzvy č. 49 Operačního programu Praha – pól růstu ČR. Školy jsou však nuceny zdroje financování kombinovat a představuje to pro ně velkou administrativní zátěž.

Na pražské ZŠ Marjánka probíhá pilotní kurz češtiny podpořený pražským magistrátem. Potýkají se ale dle slov ředitelky školy s desetinásobným převisem žádostí rodičů i s tím, že děti se po kurzu vrací do škol, kde může podpora chybět a následný rozvoj dětí je tím ohrožený. Z diskuze vyplynulo, že v systému je potřeba kromě kurzu zajistit i metodickou podporu školám, aby byly na příchod dětí připravené a měly zajištěnou následnou podporu.

Financování z rozvojových programů nenabízejí školám systémové řešení

Z rozvojových programů MŠMT na podporu vzdělávání cizinců bylo v roce 2018 podpořeno prostřednictvím § 20 pouhých 3 588 žáků z celkového počtu 21 992 cizinců v ZŠ v celé ČR. I přesto, že objem dotací se navyšuje, například v Plzeňském kraji čerpalo v letošním roce z 255 škol pouze 7 z nich. Kámen úrazu je opět administrativní zátěž, které čerpání dotací přináší. A v případě, že škola čerpá dotaci jednou za rok, nedaří se jí pokrýt náklady spojené s příchodem žáků s odlišným mateřským jazykem i během školního roku. Na nesystémové financování prostřednictvím rozvojových programů narážejí školy ve všech regionech, školám s menším počtem žáků se pak nevyplácí administrativní proces absolvovat.

Diagnostický nástroj i Průvodce pro poradny při práci s žáky s OMJ jsou k dispozici

Jako komplikované uvádějí aktéři v krajích spolupráci s některými pedagogicko-psychologickými poradnami. A to ve chvíli, kdy využívají podporu v rámci § 16 školského zákona prostřednictvím podpůrných opatření, které na základě vyšetření určuje právě poradna. Tento proces se totiž ukazuje jako zdlouhavý. A poradny zase volají po diagnostickém nástroji pro vyšetření úrovně znalosti jazyka, který jim stále chybí. META poradnám i školám nástroj zdarma nabízí na webovém portále Inkluzivní škola.cz. Na jaře vydala i Průvodce pro poradny pro práci s žáky s OMJ. Oboje lze stáhnout v uvedených odkazech.

Jak zjistit úroveň češtiny – diagnostika

Průvodce pro poradny při práci s dětmi a žáky s OMJ

A co je třeba udělat pro to, aby příležitost ke vzdělávání dostaly i jazykově znevýhodněné děti?

META navrhuje systematický sběr dat jednotlivými kraji a společně s MŠMT pak koordinaci jazykové podpory. Systémem zaručená a nároková podpora pro každé dítě, které ji potřebuje a v době, kdy ji potřebuje, je výzvou v dalším procesu novelizace školského zákona. Během května nabídla META odborné veřejnosti inspiraci prostřednictvím 16 příspěvků z České republiky, Islandu a Sicílie na již pravidelné konferenci. Pojala ji letos zeširoka a představila vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem pohledy mnoha jeho aktérů. Všechny příspěvky provázela myšlenka vracející nás k samotné podstatě úspěšného začlenění a tou je psychika dítěte, ohled na jeho základní potřeby, prožívání a specifika, která změnu jazykového a kulturního prostředí provázejí. A právě pomoc s uspokojením bazálních potřeb dítěte vč. zajištění bezpečného a respektujícího prostředí je nutným předpokladem pro účinné vzdělávání. A jak doplnila programová ředitelka METY, nelze zapomínat na učitele, protože i ti potřebují pomoc, podporu a respekt k jejich pocitům a potřebám v jejich často nelehké situaci.

META se zástupci MŠMT intenzivně jedná o nastavení systému jazykové přípravy a zajištění jejího financování

Aby mohly být intenzivní češtinou podpořeny všechny děti, které ji potřebují, musely by se finanční prostředky navýšit pětkrát. Z posledních informací z ministerstva vyplývá, že se již od ledna 2020 změní způsob financování jazykové přípravy, které půjde z krajských rezerv. Do roku 2022 by měla být jazyková příprava nastavena včetně legislativních změn. „Každý rok přichází zhruba 2000 dětí bez znalosti češtiny, které intenzivní podporu potřebují. Oddalovat systematizaci podpory ještě o více než tři roky je podle nás v rozporu s rovnými příležitostmi, ke kterým se ČR hlásí.“ komentuje záměry Kristýna Titěrová.


Kulaté stoly a konference byly realizovány v rámci projektu Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VIII (reg. č. AMIF/7/03) a jsou financovány z národního programu Azylového, migračního a integračního fondu a rozpočtu Ministerstva vnitra České republiky.

 

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na