Minulý školní rok očima České školních inspekce

Krátce:

Situace na školách předběhla očekávání. Ve školách chybí učitelé i žáci, rodiče jsou doma kvůli opakovaným karanténám dětí. Omikron zasáhl školy plnou silou (novinky.cz). Počet pozitivních testů z pondělního testování byl ve srovnání s předcházejícím týdnem dvojnásobný (seznamzpravy.cz). Ředitelé škol mají potíže dodržet předpisy a normy (aktualne.cz). Na chaos si stěžují rodiče, kteří jsou opakovaně doma se zdravými dětmi v karanténě (CNN Prima News). Kolik škol muselo kvůli covid-19 upravit výuku, není jasné (denikn.cz), o změnu organizace školního roku požádala ale do 27. ledna ministerstvo školství jen dvacítka škol (novinky.cz). Hygienici uzavírají kvůli covidu-19 jen mateřské školy, Učitelská platforma vyzvala ministerstva, aby stanovila, při jakém podílu nemocných pedagogů se budou uzavírat základní a střední školy (seznamzpravy.cz). Od pondělí se změnily podmínky pro karanténu, místo systému test-to-stay o karanténě nyní rozhoduje čas, který uběhl od rizikového kontaktu, plus nošení roušek (novinky.cz). Některé školy se snaží karanténám nošením roušek předcházet. „Snažíme se, aby pedagogové i děti chodili v respirátorech a rouškách,“ řekl pro lidovky.cz Ladislav Pochyla, ředitel Střední odborné školy obchodu a služeb v Olomouci. K plošnému uzavření škol na dva týdny vyzval na sociálních sítích hejtman Ivo Vondrák, ministr Válek je proti (denik.cz). Možnosti, jaké má škola, aby omezila počet žáků v karanténě, vyjmenovává předseda Asociace ředitelů Luboš Zajíc, dopadů opakovaného přerušování výuky na socializaci dětí si všímají pediatři (CNN Prima News).

Sněmovna schválila deset dnů ředitelského volna navíc, novelu musí ještě odhlasovat Senát. Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo výuku na dálku by během pandemie měly mít základní, střední, vyšší odborné, základní umělecké i jazykové školy, na dálkové vzdělávání by škola měla mít možnost dočasně přejít po dohodě s vyučujícími (irozhlas.cz), novelu má tento týden schválit Senát. „Preferujeme distanční výuku. Ředitelé jsou rozumní, snad nebudou institut volna zneužívat,“ řekl prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc (Radiožurnál).

Platy učitelů v regionálním školství se zvýšily nejvíce, stipendia alespoň ve výši minimálního platu chce pro doktorandy nový náměstek Jaroslav Miller. Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle predikce ministerstva školství na 48 444 korun, proti roku 2017 se zvýšil o 53,6 procenta. Pokud se průměr platů počítá pro všechny pedagogické pracovníky, mezi které patří kromě učitelů třeba i asistenti pedagoga, vychovatelky, trenéři nebo školní psychologové, tak dostávali 45 501 korun (lidovky.cz). Na některé zaměstnance škol se ale podle novinky.cz zapomnělo – například uklízečky a vrátní jsou zařazeni v 1. platové třídě a náleží jim tarifní plat 15 850 Kč, minimální mzda přitom činí 16 200 Kč. Stipendium kopírující alespoň výši minimální mzdy chce pro doktorandy nový náměstek Jaroslav Miller, jedním z jeho úkolů je reforma doktorského studia. (Sekci pro vysoké školství, vědu a výzkum povede Radka Wildová.) Vít Zdrálek v komentáři upozorňuje, že zvýšení minimální mzdy zvýšilo platy velké části vysokoškolských pedagogů (denikn.cz).

Projevy jsou stejné jako u dyslexie, příčiny jsou ale jiné. Děti po roce výuky na dálku špatně čtou. Příčinou ale podle článku Dominiky Hromkové (idnes.cz) není dyslexie, ale pseudodyslexie, kterou způsobují nepříznivé vlivy prostředí, konkrétně dlouhé uzavření škol následované opakovanými karanténami. Do poraden nyní přicházejí hlavně děti z prvního stupně základních škol – od první do třetí třídy potřebují pomoct se čtením a psaním, čtvrťáci a páťáci nedokážou udržet pozornost. „Nejsou schopni samostatné práce, jen té řízené ve škole,“ cituje text ředitelku Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galinu Jarolímkovou.

V pražském DOXu začne Festival umění a kreativity ve vzdělávání, potrvá do 22. února. Proč nedokáže vzdělávací systém reagovat na měnící se potřeby společnosti? Proč je tak náročné ho inovovat a v čem nás může inspirovat umění? Cílem festivalu je představit potenciál kreativního učení pedagogům, rodičům i dětem. Ukazuje cesty a inspiraci, jak vzdělávat uměním.

Prezident Zeman jmenoval 11 nových rektorů, jeden z nich čelí výzvám k rezignaci kvůli chybám ve vědecké práci. Prezident Zeman nepodal ruku nastupujícímu rektoru JAMU Petru Michálkovi, který je autorem satirického divadelního představení Ovčáček čtveráček, že nastupující rektor Mendelovy univerzity čelí podezření z vážných pochybení, prezident nezmínil. (irozhlas.cz). Odborná komise doporučila stáhnout několik už publikovaných prací, na kterých se Vojtěch Adam podílel, píše v obsáhlém textu Adéla Karásková Skoupá (denikn.cz). Proč bývalá rektorka Danuše Nerudová nebo předseda české Učené společnosti Pavel Jungwirth vyzvali mladého a dosud velmi úspěšného vědce k rezignaci, vysvětluje také článek Matouše Lázňovského a Pavla Kasíka (seznamzpravy.cz). Podle echo.cz nový rektor rezignovat nehodlá, mluví o procesních pochybeních. O závěrech odborné komise bude jednat etická komise Mendelovy univerzity, vysvětlení požaduje i Česká komise rektorů (echo.cz).

Výrok týdne:

„O státní maturitě se začalo mluvit ve druhé polovině 90. let, nikdy ale „nebyl čas“ vyjasnit základní věci. Především pak to, k čemu zkoušku vlastně potřebujeme a jak poznáme, zda jsme toho dosáhli. Spuštění verze 1.0 prý spěchalo, nakonec k němu ale došlo až v roce 2011. Dnes chceme zásadně změnit verzi s číslem, řekněme, 1.8, a přitom před námi stále stojí podobné nezodpovězené otázky,“ komentuje Oldřich Botlík návrh na změnu maturitní zkoušky, jak jej představil ministr Petr Gazdík (seznamzpravy.cz).

V souvislostech

Minulý školní rok očima školních inspekce

Výroční zpráva České školní inspekce o kvalitě vzdělávání na školách za rok 2020/2021 má více než osm set stran. Ze stovek tabulek a grafů pro vás vybíráme několik čísel, která by v záplavě dalších informací a dat neměla zapadnout.

49 % hospitovaných tříd v mateřských školách v Praze mělo výjimku z maximálního počtu dětí. Po Praze zaznamenala inspekce nejvyšší podíl tříd s více než 24 dětmi v Jihomoravském (41,4 %) a Zlínském (40,4%) kraji.

69 tisíc učitelů působilo v minulém školním roce na základních školách, v roce 2010 jich bylo 58,8 tisíc – přibývá jich s tím, jak přibývá žáků. Za stejnou dobu podíl učitelů mladších 50 let klesl z 68,7 % na 58,9 %. (Na středních školách bylo v roce 2011 54,6 % učitelů mladších 50 let, v roce 2011 to bylo 47,2 %.)

0,14 % je podíl nadaných žáků, které v roce 2020/2021 vykazovaly střední školy. Podle odborné literatury je zastoupení nadaných dětí v populaci 10 až 15 %.

41 % je podíl konkurzů na ředitele základní školy, do kterého se v minulém školním roce nepřihlásili ani dva uchazeči. Podobná byla situace na středních školách, kde se nejvýše ze dvou kandidátů vybíralo v 60 % konkurzů.

90 % učitelů ve srovnání s jarem 2020 výrazně zvýšilo své digitální kompetence, u téměř 60 % šlo o výrazný posun – odpovídali ředitelé škol.

80 % učitelů se staví odmítavě k trvalému zjednodušení nebo vypuštění vzdělávacího obsahu, který je uveden k jim vyučovaným předmětům ve školním vzdělávacím programu. 70 % učitelů nebylo nakloněno ani mimořádnému zjednodušení či vypuštění vzdělávacího obsahu. Typ předmětu přitom nemá na podíl učitelů stavících se negativně k redukci učiva vliv.

1/3 ředitelů základních škol uvedla, že učitelé během distančního vzdělávání častěji poskytovali slovní hodnocení v průběhu učení, pouze necelá ¼ jich ale má zájem realizovat změny v průběžném a závěrečném hodnocení během prezenční výuky. Jen 6 % učitelů říká, že v jejich hodnocení došlo k výraznější změně, zhruba ¼ pravidelně pracuje se sebehodnocením žáků.

98 % základních škol podle jejich ředitelů realizovalo adaptační období po návratu do škol, jeho skutečnou realizaci ale potvrdilo jen 92 % učitelů, jen 77 % jich uvedlo, že škola měla pro toto období nastavena společná pravidla. Speciální třídnické hodiny organizovala asi 1/3 třídních učitelů, dvojnásobný podíl se věnoval koordinaci postupu s dalšími vyučujícími.

35 % ředitelů středních škol uvedlo, že během lockdownu na jejich školách nedošlo k redukci výuky ve srovnání s výukou prezenční. Častěji se jednalo o střední odborné školy s převahou žáků v nematuritních oborech vzdělávání.

Asi 20 % středoškolských učitelů uvedlo, že s přechodem na distanční výuku zjednodušilo nebo vypustilo vybraný vzdělávací obsah svého předmětu uvedený v ŠVP, pouze 15 % procent učitelů plánuje upravit na základě této zkušenosti vzdělávací obsah v ŠVP do budoucna.