Na základní školy se během jara zapsalo přes 26 tisíc ukrajinských žáků. Jak se školám dařilo je integrovat?

13. 6. 2022
EDUin
bEDUin_clanek_obrazek3

Co přinesl týden  6. 6. – 12. 6. 2022 

Krátce: 

Výrok týdne:

„Nevěřím tomu, že dvě úrovně kurikula zajistí, aby učitelé, kteří to dosud nedělají, efektivně rozvíjeli nadané děti. Ale věřím tomu, že to uškodí dětem, které budou učiteli označeny jako méně nadané. Pokud se ta změna zavede, poměrně záhy dojde ve třídách, které budou vzdělávat děti podle obou kurikul, k označování části dětí jako těch, které nedosáhnou na rozšiřující kurikulum. A když tuhle nálepku dostanou, bude těžké se jí zbavit,“ komentuje záměr rozdělit vzdělávací obsah na jádrový a rozšiřující Jana Straková (eduin.cz).

V souvislostech

  • Na základní školy se během jara zapsalo přes 26 tisíc žáků. Jak se školám dařilo je integrovat?

Jak se vypořádaly české školy s prvním nárazem uprchlické vlny způsobené ruskou agresí proti Ukrajině? Česká školní inspekce (ČŠI) během několika týdnů v dubnu a květnu mapovala situaci v 70 % škol, které do té doby zapsaly minimálně deset ukrajinských žáků. Prošli jsme Průběžnou zprávu o integraci a vzdělávání ukrajinských dětí a žáků a vybíráme z ní pro vás několik zajímavých čísel.

  • 26 tisíc ukrajinských žáků v ZŠ a 3,8 tisíc dětí v MŠ zaznamenala ČŠI na začátku dubna
  • ½ základních škol navštívených inspekcí už v té době narážela na své limity, chyběli lidé i vhodné prostory. Dá se předpokládat, že velká část z nich sídlí v regionech, které uprchlíci preferují.
  • 10 % jich vzdělávalo ukrajinské žáky pouze nebo převážně odděleně.
  • 20 % škol vytvořilo pro ukrajinské žáky adaptační skupiny.
  • 7 % navštívených škol nezajišťovalo pro nové žáky výuku českého jazyka, důvodem byl většinou nedostatek financí nebo lidí.
  • 14 % ukrajinských žáků, kteří se zapsali do českých škol, se současně distančně vzdělávalo na Ukrajině (na čtvrtině škol se tito žáci distanční výuky účastnili denně).
  • 2/3 základních škol ustavily pro ukrajinské žáky koordinátora, na ½ měli vedle toho ještě na pomoc ukrajinského mluvčího (nejčastěji příbuzného některého z žáků nebo zaměstnance školy).
  • Více než ½ základních škol využívala „peer“ přístup, kdy je ukrajinskému žákovi přidělen z řad spolužáků „kamarád“ či „patron“, který mu v počátcích pomáhá.
  • Na 2/3 navštívených škol pedagogové cíleně sledovali psychický stav ukrajinských dětí. 66 % z nich takové problémy zaznamenalo, týkaly se menšiny žáků. Nejčastěji šlo o uzavřenost a emoční citlivost, úzkostné stavy zaznamenali na 30 % škol, kde psychický stav ukrajinských dětí cíleně sledovali.
  • 1/3 škol se nedařilo zajistit adekvátní psychologickou podporu, 60 % škol nemá k dispozici prostory, kde by žáci mohli relaxovat.
  • 1/3 škol se nedařilo zajistit ukrajinsky mluvícího asistenta pro výuku v běžných třídách, ¼ jich hlásila potíže se zajištěním diagnostiky speciálně vzdělávacích potřeb.
  • Na 70 % škol používali učitelé pro komunikaci mobilní aplikace, na 40 % škol komunikují s ukrajinskými žáky anglicky, důležitá pro dorozumění je také ruština.
  • 90 % navštívených mateřských a základních škol mělo vypracováno zásady a postupy pro přijímání a adaptaci ukrajinských dětí či žáků v ústní nebo písemné podobě.
  • Na škol dostali učitelé instrukce, jak mají postupovat při hodnocení ukrajinských žáků.
  • V ½ základních škol vedení filtruje nadbytečné úkoly od učitelů, kteří ukrajinské děti a žáky vzdělávají.
  • 43 % základních škol, které pečují o deset a více ukrajinských žáků, zajišťuje pro své pedagogy podporu školního nebo externího psychologa.
  • navštívených škol pořádají pravidelné porady, kde sdílejí informace a zkušenosti se vzděláváním ukrajinských dětí a žáků.

Z edukalendáře:

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články