Příklady dobré praxe ve školách ukazuje Mapa vzdělávání na příbězích i datech

v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:

4. 3. – 10. 3. 

v budoucnu by se mohly rušit segregované romské školy

sliby ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky o navýšení míst v předškolních zařízeních se zatím nenaplňují

EDUin vydal Audit, kde se zaměřuje na plnění Strategie 2030+, sociální roli školy nebo inovaci oborové soustavy

Týden stručně

EDUin představil v Senátu letošní Audit vzdělávacího systému. Analytici ukázali problémy a navrhli možnosti jejich řešení.

Letos zpracovali analytici EDUinu celkem tři témata. Kateřina Lánská řeší otázku, kde začíná a končí sociální role školy. Text Nikoly Šrámkové ukazuje, že inovace oborové soustavy je na prahu změny. A plnění Strategie 2030+ jde jen velmi pomalu. „Dohromady se nám podařilo za první období naplnit 20 až 30 procent z toho, co jsme si na něj naplánovali. A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent plánu na první období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie. Z toho, co jsme si řekli, že v první třetině jako stát stihneme. Tedy z té třetiny jsme stihli zhruba čtvrtinu,” vysvětluje v rozhovoru programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký, který zpracovával analýzu právě ke Strategii 2030+. Naplňování pěti implementačních karet hodnotí barvami semaforu. Ani jedna nedostala zelenou, tedy že by se připravené vize dařilo plnit podle plánu. 

Nenápadný průlom v segregaci romských dětí. V budoucnu se mohou rušit školy, kde je záměrně oddělují od majority.

Ač by se nic takového dít nemělo, stále existují segregované, převážně romské školy. Ministerstvo školství nyní proto městům a obcím, kde často záměrně, podobné vyloučené školy mají, nabídne možnosti, jak situaci řešit. A pokud nebudou zřizovatelé spolupracovat, může resort podle portálu Seznam Zprávy podat podnět Ministerstvu vnitra. V úvahu přichází i rušení segregovaných škol, což by byla revoluční změna. Ministerstvo školství má již připravené opatření k etnické desegregaci, tedy aby se děti vzdělávaly společně. 

Cermat prozradil, jak se budou děti rozřazovat po testech na střední školy. První jsou body, až pak následují priority dětí.

Jednotná přijímací zkouška čeká zájemce o studium na střední škole v polovině dubna. Letos mohli žáci poprvé podávat přihlášky elektronicky, poprvé na tři školy a poprvé je také mohli seřadit podle priority, na kterou chtějí nejvíce. Rozřazování bude probíhat tak, že ředitelé po zkouškách určí pořadí uchazečů podle výsledků přijímací zkoušky bez ohledu na to, na jakou školu chtějí děti přednostně a následně Cermat rozřadí zájemce na různé školy podle jimi zadaných priorit (iDNES). Nemá tak hrozit, že by se děti s menším počtem bodů na dané škole dostaly před ty, které získaly více bodů. Podle dat ministerstva školství podalo v prvním kole přijímacího řízení na střední školy pro příští školní rok přes 120 tisíc uchazečů přihlášku elektronicky, přibližně 14 tisíc ji podalo hybridně a pouze kolem 25 tisíc uchazečů zvolilo papírovou formu. 

Blíží se zápisy do školek a i letos mohou mít rodiče problém najít pro děti místo.

Chystaným zápisům do mateřských školek se věnuje Deník N, který se odráží od loňských slibů ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, že tato starost letos rodičům odpadne. Konkrétně v dřívějším rozhovoru pro médium prohlásil, že v příštím roce se už nemůže stát, že rodič nebude mít kam umístit dítě. Realita ale podle Deníku N tak růžová není. Jedním z hlavních trumfů pro navýšení kapacit předškolní péče měly být investice do nových dětských skupin a sousedské hlídání. Nedostatek míst měly vyřešit mimo jiné také nové evropské dotace z Národního plánu obnovy. „Na to, aby obce, města, ale i další organizace vytvořily další kapacity v dětských skupinách, máme sedm miliard korun. Každý rozumný starosta toho využije, protože by byl za blbce, kdyby potom čelil kritice občanů, že nemá kapacitu pro děti. V příštím roce se ta situace opravdu významně změní,“ sliboval vicepremiér a šéf lidovců. Ministerstvo zatím v rámci Národního plánu obnovy odkleplo dotační projekty dětských skupin za 340 milionů korun, z toho 7,6 milionu již proplatilo. Ze sedmi miliard tak bylo zatím rozděleno jen necelých pět procent. 

Heslo „škola hrou” naplňuje české studio. Bohemia Interactive má ambice proniknout do českého školství s výukovou aplikací.

Nejznámější je české herní studio díky Operaci Flashpoint, nyní ale zakladatel a ředitel Bohemia Interactive s kolegy představil Ylands Edu. Podle portálu Czechcrunch si aplikaci chválí učitelé i žáci. Ylands Edu místo skákání nebo střílení vysvětluje hráčům například programování či je vzdělává ve finanční gramotnosti. To první spojováním jednoduše popsaných prvků, které reprezentují jednotlivé úkony kódu – například formou skládání částí hamburgeru. To druhé v interaktivním prostředí virtuální banky, která vám vyloží finanční otázky a následně vás i otestuje. „Děti na počítačích konzumují hodně obsahu, často právě herního. A my bychom hrozně rádi našli cestu, aby i výuka byla pro děti hravá,“ popisuje pro Czechcrunch zakladatel a šéf videoherního studia Bohemia Interactive Marek Španěl.

Každý čtvrtý prvňák jde do školy s odkladem, ukazují data České školní inspekce. Ministerstvo proto chce odklady omezit.

Důvodem pro odklad povinné školní docházky mají být například závažné zdravotní problémy, kulturní odlišnosti či narozeniny v létě, jinak mají děti podle ministerstva školství nastupovat do první třídy v šesti letech. „Podle dat České školní inspekce je to v letošním školním roce každý čtvrtý žák, který nastupuje do první třídy s odkladem,” řekla pro TN.cz mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Množství odkladů se u nás navíc každoročně zvyšuje, a ministerstvo proto chce nástup do školy usnadnit. Plánuje snížit ve školách tlak na výkon, aby mohl každý žák zažít pocit úspěchu. „A s tím souvisí například i zrušení známkování,“ informovala Fojtová.

Ještě letos by se měl rozpočet ministerstva školství navýšit, řekl Mikuláš Bek. Peníze navíc by měly jít na nepedagogické pracovníky.

Ministr školství se dohodl na navýšení rozpočtu pro školství ještě v tomto roce. Peníze mají jít do dodatečných rezerv spravovaných krajskými úřady a mělo by se díky tomu dofinancovat až 2,5 tisíce nepedagogických pracovníků. Na ně chybělo zhruba 800 milionů korun a rušila se kvůli tomu i obsazená místa. „Ministerstvo školství je připraveno dodatečně zvýšit rezervy, které jsou spravovány krajskými úřady tak, aby bylo možné dofinancovat dva a půl tisíce nepedagogických pozic, které aktuálně nejsou pokryty rozpisem rozpočtu, který byl školám rozeslán začátkem února,“ přiblížil Mikuláš Bek s tím, že do budoucna by kuchařky či školníky mohli financovat zřizovatelé škol (iDNES). Současně před podobnými dodatečnými výdaji varovala Národní rozpočtová rada, podle které by podobné kroky znamenaly rozmělnění konsolidačního úsilí a ohrozily by letošní snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP. „Případné navyšování výdajů nad rámec rozpočtu s využitím nároků z nespotřebovaných výdajů samozřejmě představuje faktor působící ve směru vyšších deficitů,“ vysvětlují nebezpečí ekonomové.

Výrok týdne

Bek (1) (1)

„V podzimních volbách do Senátu jsem se rozhodl nekandidovat. Chci se plně věnovat potřebným změnám v resortu školství, což by při intenzivním zapojení do kampaně nebylo možné. Aktivní účast v kampani, která startuje již v létě, by navíc mohla negativně ovlivnit prosazení nutných změn, na nichž je nyní shoda napříč politickým spektrem. O svém rozhodnutí jsem informoval předsednictvo STAN i kolegy v Brně,” Více zde:

vysvětloval na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek, proč nebude obhajovat senátorské křeslo.

V souvislostech

Kde to dělají školy tak dobře, že si z nich ostatní mohou brát příklad? PAQ Research vytvořil mapu vzdělávání, která taková místa ukazuje.

České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe. 

Země se potýká s velkými rozdíly v kvalitě vzdělávání, což jsou pomyslné nůžky, které se rozevírají a nepřestávají se rozevírat. A to nejen mezi kraji, ale někde i mezi jednotlivými regiony v kraji. Výzkumná organizace PAQ Research sbírá po celé České republice příběhy kvalitního vzdělávání z mateřských i základních škol, které poskládala do Mapy. Příklady dobré praxe ukazují nejen to, že vzdělání může být kvalitní i přes různé startovní podmínky, ale současně slouží jako inspirace pro ostatní. 

Jak taková dobrá praxe vypadá? Například ve středočeském Nymburce školám aktivně pomáhá řešit problémy OSPOD, segregovaná škola v severočeském Tanvaldu se díky novému vedení a inovativnímu přístupu stala žádanou i pro rodiče z dalekého okolí, v jihomoravských Otrokovicích zajistili dostatek psychologů díky koordinaci ředitelů a zřizovatelů a v Praze 7 zase inovativně hodnotí ředitele, kde důvěru ve zřizovatele posilují jasná kritéria odměňování i podpora škol. Příkladů je ale daleko víc a rozdělené jsou do šesti oblastí – stabilní bydlení, dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání, spolupráce škol a dalších služeb, školní poradenství pro všechny děti, kvalitní vzdělávání na školách a nakonec podpora zřizovatelů. Uživatelé se tak mohou podívat na jednotlivé příklady z praxe podle preferencí, s čím potřebují zrovna poradit nebo v čem se nechat inspirovat. 

„V Mapě vzdělávání jsou stručné příběhy, jak může být vzdělávací neúspěch ovlivňovaný chudobou a dalšími faktory, jako jsou odklady či velikost školy. Často lidem říkám, aby se nebáli použít i platformu datapaq.cz, která je přístupná z Mapy vzdělávání, protože jsou v ní strašně důležitá data. Je vidět i několik let dozadu, kolik dětí třeba chodí do školky u nich v obci s rozšířenou působností nebo kolik mají psychologů. Je to velice intuitivní, a pokud třeba chci dosáhnout nějaké změny, donesu data na radu města a můžu říct, že u nás máme 20 procent rodičů v exekuci. Myslím, že to může být silný nástroj,” vysvětluje v EDUcastu analytik PAQ Research Jan Zeman.

Mapa vzdělávání se může stát zdrojem informací i inspirací pro ředitele, zřizovatele či učitele ve školách. Díky rozsáhlým datovým podkladům může být cenná také pro stát či místní akční plány, které řídí větší území dohromady. V neposlední řadě jsou reporty, které PAQ Research generuje na základě dat, užitečné hlavně pro zřizovatele a jejich školské a sociální odbory. Nejen na obecní či městské úrovni, ale i na krajské. Oddělení mohou stavět na datech, lidé ve školách zase na příbězích, které Mapa vzdělávání přináší.

Z edukalendáře

21. 3. → online→ save the date – Kulatý stůl SKAV a EDUin: Sociální role školy

IMG_5459
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články