Proč nejsme schopni naplňovat dlouhodobé vize ve vzdělávání?

Co přinesl týden 23. 4. – 28. 4. 2019

Krátce: 

Výrok týdne:

„V běžných školách (mimo jiné) klesne maximální počet asistentů pedagoga na dva v jedné třídě. Zruší se „jednodruhovost“ speciálních škol a umožní se, aby v rámci jedné specializované školy zřizované pro děti s konkrétním postižením vznikaly třídy, oddělení či skupiny pro žáky s jinými druhy postižení. A ve školách pro žáky s lehkým mentálním postižením (dále „LMP“) budou moci být zřizovány třídy, oddělení a skupiny také pro žáky bez tohoto postižení. Což je legislativní návrat k systémové segregaci, za kterou již ČR byla Evropským soudem pro lidská práva odsouzena.“ Martin Šimáček k novele inkluzní vyhlášky.

V souvislostech:  

  • ČESKÉ VZDĚLÁVÁNÍ TĚŽKO NACHÁZÍ JEDNOTNÝ SMĚR, KDYŽ SE SPOLU PŘOU POLITICI UVNITŘ JEDNOTLIVÝCH STRAN

Politická strkanice na pozadí konfliktu mezi Václavem Klausem ml. a ODS poukazuje mimo jiné na vysokou diverzitu názorů na školství, které reflektují stav společenského diskursu na toto téma (kořeny protichůdných názorů) a zároveň ho zpětně ovlivňují. Klaus ml. byl po vyloučení z ODS vyzván stranou, za kterou usedl do sněmovny, aby opustil místo předsedy školského výboru, neboť na něj má dle dohody politických stran nárok ODS. Odmítl tak učinit a následně byl reinstalován ve funkci hlasováním výboru (ČT). Kandidát ODS Martin Baxa v prvním pokusu obsadit důležitou legislativní funkci neuspěl. Předseda svolává jednání výboru, ovlivňuje jeho agendu, jedná se svými partnery v legislativních a exekutivních funkcích (ministr školství, předseda senátního výboru pro vzdělávání), je vnímán médii jako důležitý hlas v oblasti vzdělávací politiky. ODS nakonec iniciovala odvolání svého bývalého člena ze školského výboru a sněmovna v hlasování tento návrh podpořila (ČRo). Navzdory tomu ale čeká školský výbor hlasování o novém předsedovi. Ten by stále, dle platné dohody, měl pocházet z řad ODS, nicméně situace je nepřehledná a není jisté, zda nakonec nedojde k politickému obchodu a ODS nepřipadne předsednictví v jiném výboru, jakkoliv jde o spekulace bez konkrétních obrysů takové dohody.

Vnitřní spor ODS s jejím bývalým, veřejně vysoce exponovaným členem, ilustruje i spory, které se týkají vzdělávací politiky. Současný předseda ODS Petr Fiala jako někdejší ministr školství, společně se svým prvním náměstkem Jiřím Nantlem (člen ODS), prosazovali během svého působení na ministerstvu školství výrazně odlišnou vzdělávací politiku, než jakou navenek reprezentuje Klaus ml. Netýká se to jen přípravy legislativní koncepce k podpoře společného vzdělávání (záznam vystoupení Petra Fialy ve sněmovně v roce 2013). Fiala s Nantlem stáli také u přípravy současné strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Ta ve své původní podobě (později byla pozměněna v období ministra Marcela Chládka z ČSSD) představovala ve své deklaratorní rovině velmi svěží návrh na vývoj vzdělávací politiky směrem k větší sociální rovnosti v přístupu ke vzdělávání, podpoře učitelů jako nositelů kvality a k efektivizaci řízení systému (záznam z konference ke strategii v roce 2013). V rozporu s tímto koncepčním a progresivním přístupem se jeví Klaus ml. jako člověk obhajující status quo systému v jeho neměnnosti, aktivně se podílející na dezinformační kampani vůči společnému vzdělávání, kterou vede deník Blesk, aniž by představil ucelenou představu toho, jak se vzdělávacím systémem pracovat. Byť byl považován za předního experta ODS v oblasti vzdělávání, podle přímých svědectví zevnitř strany se zásadně nepodílel na jejím programu pro vzdělávání (ani na dalších programových tématech).

Stav vnitřní protichůdnosti v prosazování vzdělávací politiky se odráží také na přímém sporu současných hejtmanů z hnutí ANO, nejviditelněji Karlovarského a Moravskoslezského kraje, s ministerstvem školství, které je vedeno členem téže strany. Na tento rozpor čerstvě poukázal hejtman Ivo Vondrák v rozhovoru pro DVTV, kde explicitně požaduje, aby bylo vzdělávání na středních školách podřízeno aktuálním potřebám trhu práce v daném regionu. Přitom právě takový přístup ke vzdělávací politice zcela odmítá ministr školství Robert Plaga, například v nedávné přímé diskusi na dané téma pořadu 90‘ ČT. Současný legislativní návrh vedoucí k pravomoci krajů ovlivňovat kapacity jednotlivých studijních oborů SŠ přitom umožní krajům, aby se pokusily z mocenské pozice ovlivnit počty absolventů škol (Alarm).

Podobným způsobem je možné nahlížet na rozpor v politice sociální demokracie. Předchozí vláda Bohuslava Sobotky, v níž nejprve nastoupil na místo ministra školství Marcel Chládek, později Kateřina Valachová a Stanislav Štech, aktivně prosazovala politiku společného vzdělávání, zatímco zakladatel novodobé ČSSD a tehdy již prezident Miloš Zeman se opakovaně vyjadřoval proti takto koncipované vzdělávací politice, která tvoří pilíř sociálnědemokratického pohledu na zvyšování rovnosti ve vzdělávání. Podobně bychom mohli vnímat i rozpornost uvnitř KDU-ČSL, kde pomyslný „disentní“ názor reprezentuje hejtman Zlínského kraje a senátor Jiří Čunek. Ten se sice obvykle přímo nevyjadřuje k tématu vzdělávání, nicméně jeho přístup k sociální inkluzi dává tušit, že dopady segregační politiky do úvah příliš nebere (Institut pro sociální inkluzi). Paradoxně největší jednotnost vládne ve stranách, jejichž zpátečnický postoj je antikoncepcí rozvoje vzdělávání (KSČM a SPD). Politické strany tohoto střihu tak sbírají politické spřízněnce napříč politickým spektrem.

Za takové situace a časté politické proměnlivosti v řízení české vzdělávací politiky je nepravděpodobné, že by mohla být naplňována její dlouhodobá koncepce. To ostatně potvrzuje závěr expertní skupiny, která hodnotila dosavadní naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Proto i v případě vzdělávací strategie 2030, která je ve fázi příprav, nelze s jistotou předpokládat, že budou její cíle respektovány a naplňovány.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 14. 5., 17.00, EDUpoint Praha, EDUinspirace: Michael Svec
  • 21. 5., 17.30, EDUpoint Praha, Učitelský večer
  • 28. 5., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Jak dál s víceletými gymnázii?
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
1 year ago

—-A ve školách pro žáky s lehkým mentálním postižením (dále „LMP“) budou moci být zřizovány třídy, oddělení a skupiny také pro žáky bez tohoto postižení. Což je legislativní návrat k systémové segregaci, za kterou již ČR byla Evropským soudem pro lidská práva odsouzena…
Toto není výrok týdne ,ale LEŽ týdne. Bohapustá lež. Prosím o citaci z rozsudku, která ukáže na nemožnost zřizovat ve školách pro žáky s LMP jiné třídy. Prosila bych PŘESNOU citaci z rozsudku, děkuji.

Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
1 year ago

…Opomíjení občanského vzdělávání ohrožuje bezpečnost ČR…..
To je na úrovni šíření poplašné zprávy, tedy žalovatelnosti. jak přesně je ohrožena bezpečnost naší republiky?
A mezi námi děvčaty, samozřejmě, že ve školách se občansky vzdělává. Že to není podle mustru některých aktivistů, to už je jiná věc. A zaplať Pán Bůh za to.